Jim Simons, jeden z nejlepších investorů na Wall Street a miliardář zemřel

Tento týden zemřel Jim Simons. Byl to velice oceňovaný matematik, který se vrh do světa businessu a stal se tak jedním z nejúspěšnějších investorů na Wall Street. Dožil se úctyhodných 86 let, jak píše deník NYTimes.

Jeho kariéra byla velice dlouhá. O Jimu Simonsovi se svět začal dozvídat v době, kdy se mu povedlo provést průlomovou studii v oblasti rozpoznávání vzoru, který spojoval geometrii a topologii s kvantovou teorií pole. Cesty ho však vedly k obchodu. Jim Simons si otevřel kancelář v obchodním centru na Long Islandu v New Yorku a začal obchodovat s komoditami, akciemi a dluhopisy. Tvrdil, že tyto obchody jsou stejně předvídatelné jako výpočet parciální diferenciální rovnice. Proto také odmítl finanční analytiky i nově vystudované obchodníky.

Virtuální stroje na tisk peněz

Firmu vybavil moderními počítači, které měly za úkol zpracovávat data filtrované přes matematické modely. Ze čtyř investičních fondů své firmy vytvořil virtuální stroje na zisk peněz. Jeden z jeho fondů vydělal za 30 let od založení více než 100 miliard dolarů, tedy zhruba 1,3 miliardy korun. Do roku 2020 by jeho přístup k trhu známý jako kvantitativní investování.

Pro malé tradiční firmy, které vždycky spoléhaly na firemní výzkum a instinkt, přijmuly část počítačem řízené metodiky podle Simonse. Většinu času byl fondy největšími kvantovými fondy na Wall Street. A právě jejich druh investování zapříčinil zásadní změnu ve způsobu, jakým hedgeové fondy obchodovaly a získávaly peníze pro investory a také penzijní fondy. V roce 2010 odešel Simons do důchodu. V té době se jeho majetek odhadoval na 11 miliard dolarů, tedy zhruba 250 miliard korun. A pak o 10 let se jeho mění zdvojnásobilo.

I po odchodu Simons dohlížel na finance

I když už nepůsobil Jim Simons v nejvyšších sférách společnosti, stále nahlížel do svých fondů. Simonova nadace se totiž také stala jedním z největších soukromých sponzorů vědeckého výzkumu. Sponzoroval různé vědecké univerzity,

Simonsovi se dařilo dobře, ale měl velkým problém s utajováním svých obchodů a výzkumných technik před konkurencí. V roce 2014 přišla dost velká rána pro jeho společnost, když byla odsouzena za vyhýbání placení daní ve výši více než 6 miliard dolarů, tedy zhruba 138 miliard korun.

Zdroj: NYTIMES