Ještě tak rok je jistá šance, že uvidíme polární záři i v našich zeměpisných šířkách, popisuje astronom
Kromě hvězd a tmavé oblohy byly v pátek vidět díky silné polární záři i fialovorůžové barvy, a to v Česku i jinde v Evropě. Polární záři bude ale možné na některých místech vidět i v sobotu v noci. „Jsme v roce, kdy se očekává maximum sluneční činnosti, takže bych řekl, že ještě tak rok je šance, že uvidíme polární záři i v našich zeměpisných šířkách,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v rozhovoru pro Radiožurnál.
Proč nebyla zelená?
Ona byla zelená. Na některých místech republiky lidé zachytily i zelené části polární záře. Ale je to tím, že zelená barva vzniká díky interakci slunečního větru s atomy kyslíku poměrně nízko v atmosféře, kdežto ta červená sice vzniká opět kyslíkem, ale o něco výš, třeba ve 150 kilometrech.
Poslechněte si celý rozhovor s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky
Protože se díváme na polární záři, to znamená směrem k pólu, u nás k severnímu, tak to znamená, že v ní pozorujeme červenou, která je výš, zatímco na zelenou vlastně nedosáhneme kvůli vzdálenosti a zakřivení Země.
Takže jí ani tak neruší velký světelný smog, který je ve městech, protože Auroru viděli i lidé ve městech.
Samozřejmě ano, že ji ruší. Za normální situace my astronomové vždycky říkáme, no, polární záře, dívejte se k severu, ale musíte si najít místo, kde nebude svítit město, protože se musíte dívat nízko nad severním obzorem.
V tomto případě to neplatilo, protože jsme zažili po více jak 20 letech nejsilnější geomagnetickou bouři a polární záře byla absolutně netypicky pozorovatelná i v našich zeměpisných šířkách.
To není ještě tak úplně vzácné. Ale že šla vidět z celé republiky, čili i z jihu republiky a ještě mnohem dál od magnetického severního pólu a na celé obloze prakticky i po půlnoci, bylo opravdu mimořádné. Tentokrát nám světelné znečištění tolik nevadilo, i když samozřejmě lidé z města ji viděli mnohem hůře než ten, kdo vyrazil za město.
Vy jste mluvil o 20 letech, takže je to nepříliš častý jev, který jsme mohli vidět a možná i dnes uvidíme?
Není to příliš častý je. Je to spojeno s tím, že slunce má tzv. jedenáctiletou periodu, kdy během jedenácti let nastává minimum sluneční činnosti, čili minimum sluneční skvrny, málo slunečních erupcí.
Zemi zasáhla geomagnetická bouře nejvyššího stupně, uvedl americký úřad. Díky ní byla vidět polární záře
Číst článek
Naopak maximum, ve kterém teď jsme, a ve kterém jsme byli před více než 20 lety, je období, kdy je hodně slunečních skvrn – to je spíš takové pokoukání, ale kdy je hlavně hodně erupcí a především silných slunečních erupcí.
Teď jsme došli k tomu, že během 24 hodin slunce vyprodukovalo skoro 20 slunečních erupcí, z toho pět velmi silných. To je druhá část vaší otázky. My jsme se dívali na polární záři, ale v tu chvíli kolem půlnoci vyprodukovalo slunce jednu z nejsilnějších erupcí vůbec z cyklu třídy X téměř páté stupnice. A její nabité částice, které vyvrhla, sem doletí za dva dny.
Nástrahy geomagnetické bouře
Mohou něco částice způsobit? Například podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru to může mít vliv na satelitní navigace nebo na elektrické distribuční sítě.
Už se to stalo, a sice v roce 1989, kdy se v kanadské provincii Quebec naindukoval díky právě silné sluneční aktivitě a příchodu silného slunečního větru elektrický proud silnější na dlouhém elektrickém rozvodu, kde poté vyhoří počáteční transformátory, které se nemění jako pojistky, ale chvíli to trvá. Takže tam asi tři dny bylo kolem milionu lidí bez elektřiny.
To když se nám stane dneska, když si bez elektřiny nezapálíme ani plynový sporák, že na elektřině závisí integrovaný záchranný systém, tak je na tom lidstvo o něco hůře. Slunce je stále stejné a nezlobí nás o nic víc, ale naše technologie je na slunci závislejší.
Například americká NASA, nebo je evropská ESA takto vysokou sluneční aktivitu a geomagnetickou bouři řeší, protože třeba astronauti na mezinárodní kosmické stanici v tu chvíli nemohou vystoupit ve skafandru do kosmického prostoru.
‚Vypadá to nadějně‘. Po erupcích na Slunci by v noci v Česku mohla být vidět vzácná polární záře, míní vědci
Číst článek
Polární záře možná bude vidět i dnes. Kde bude vidět a kde ji máme vyhlížet? Platí stále, že se máme dívat k severu?
Dívat se k severu. Když zapadá měsíc zhruba na západě, tak právě od měsíce směrem k severu se to odehrávalo, takže dívat se k severnímu obzoru. Jestli bude geomagnetická bouře pokračovat takto intenzivně – nyní to sice není G5, ale G4, ale tzv. kp-index je nyní na osmičce a od sedmičky je pravděpodobnost pozorování polárních září z našich zeměpisných šířek, tak by to mohlo být i mnohem výše a nebylo by to jenom od severu.
Ale to je trochu otazník a předpověď ne vždy přesně sedí, protože opravdu záleží na každé drobné změně proudu slunečního větru. Teď vše naznačuje, že bychom to měli zažít znova, ale samozřejmě bude také záležet na pozemském počasí. Předpověď dává spíše jasno pro západní Čechy, tak doufejme, že všichni nepojedeme do západních Čech a nezměníme rotaci země.
Kdo by to dnes neviděl, tak za jak dlouho k podobnému jevu dojde znovu?
To přesně nevíme. My sice děláme na Astronomickém ústavu Akademie věd předpovědi sluneční aktivity, ale nevíme přesně, jak silná erupce může nastat a kdy.
Když ale vycházíme z toho, že jsme právě v roce, kdy se očekává maximum sluneční činnosti, tak bych řekl, že ještě tak rok je jistá šance, že uvidíme polární záři i v našich zeměpisných šířkách. Čili není to otázka dneška ani zítra. Teď bych byl jenom ve střehu, protože pravděpodobně až do úterý bude možné pozorovat polární záři z našich zeměpisných šířek.
