Němci platí o polovinu méně, než my. Paroubek představil plán, co s bydlením

Jiří Paroubek v úvodu tiskové konference ČSSD představil analýzu současné situace mladých Čechů, pokud jde o nájemní bydlení.

Za nájemní byt 60 m2 vynaloží téměř 40 % z mediánu průměrné mzdy. Zaplatí tedy ze svého příjmu více, než ve většině zemí EU. Tedy pokud vezmeme medián mzdy této věkové skupiny u nás 46 000 Kč (je potřeba podotknout, že na tuto částku nedosahují dvě třetiny mladých lidí).

Podle poradenské a auditorské firmy Delloite činil v I. čtvrtletí průměrný nájem v ČR téměř 300 Kč za m2. Tzn., že průměrné měsíční nájemné za byt 60 m2 je téměř cca 18 000 Kč. A existují samozřejmě rozdíly podle lokalit. V Praze je výše nájmu na m2 cca 500 Kč a v Brně cca 400 Kč za m2.

Čistá mzda mladých bezdětných lidí se v Česku pohybuje v průměru kolem 36 000 Kč. Z toho plyne, že mladí lidé zaplatí za bydlení polovinu svého čistého příjmu.

Pro srovnání ČSSD uvádí, že v sousedním Německu je medián mzdy u mladých lidí 102 000 Kč měsíčně. A za byt 70 m2 bez poplatků zaplatí téměř 600 eur, tj. asi 15 000 korun. Za poplatky pak mohou mladí Němci zaplatit dalších cca 200 eur, tedy asi 5000 korun.

Z toho plyne, že mladí Němci zaplatí za nájemné pětinu svého hrubého příjmu. Tedy o polovinu méně než mladí Češi.

V Rakousku je situace obdobná. Medián mzdy mladých Rakušanů činí cca 90 000 Kč, je tedy nižší nežli v Německu. Průměrné nájemné ke konci roku 2023 činilo 634 eur, tedy 15 850 Kč. Z hrubého příjmu tak mladí Rakušané zaplatí za bydlení cca 18 %.

Podívejme se na situaci ve Francii. Tam je medián mzdy u mladých lidí 77 700 Kč a nájemné bez poplatků u nevybavených bytů dosahuje necelých 17 000 Kč. V Paříži jsou pochopitelně ceny nájemného podstatně vyšší nežli v ostatní Francii.

To ovšem neznamená, že je to všude tak jako v uvedených třech zemích západní Evropy. Tedy, že mladí lidé zaplatí vesměs pětinu svého průměrného příjmu za nájemné, zopakoval Jiří Paroubek.

V prvním případě, tedy u soukromé výstavby prvního bydlení mladých lidí, navrhuje ČSSD, aby těmto občanům stát poskytoval bezúročné úvěry do 2 milionů Kč se splatností na 20 let. Z těchto úvěrů by bylo pořízeno první bydlení rodiny, ať už výstavbou nového domu, či bytu anebo rekonstrukcí již existujícího bytu. Úvěry může poskytovat buď státní instituce – Národní rozvojová banka (NRB) anebo na základě smlouvy uzavřené s NRB běžné komerční banky v rámci nabídky vějíře možností financování bytové výstavby, jenž poskytují. Přitom záruka úvěru by se uskutečnila nemovitostí, jež je financována z úvěru.

Zdrojem financování by byl Evropský fond obnovy anebo obecně evropské fondy, ze kterých by byla poskytována dotace Národní rozvojové bance. V prvních, řekněme, 6 – 8 letech, by byla potřeba dotace NRB v rozsahu 5 – 8 mld. ročně. Ze splátek úvěrů by se postupně vytvářel fond pro financování výstavby bytů v dalších letech a po nějakých 8 – 10 letech by byly zdrojem financování bytové výstavby v rámci tohoto programu již jen splátky úvěrů.

Okruh příjemců by tvořili lidé do 35 let, z nichž alespoň jeden by byl občanem ČR.

Při narození dítěte, které se narodí v době platnosti smlouvy, by se rodině snížil závazek poskytovateli úvěru, např. o 50 tisíc Kč za jedno dítě.

Příjemci úvěru by se stali občané, jejichž roční rodinný příjem nepřesáhne např. dvojnásobek ročního průměrného příjmu, poskytnutého v roce podání žádosti o úvěr.

Tuto výši příjmů lze podle Paroubka doladit podle toho, jaká bude v příštích letech dolní mez požadavků hypotéčních bank na financování bydlení prostřednictvím hypoték.

Druhou možností, v tomto případě k výstavbě nájemních bytů, a tato možnost je podle Paroubka prakticky okamžitě dosažitelná, je zákon, který by umožnil financování výstavby komunálních bytů.

Návrh tohoto zákona je již na světě přes tři roky. Byl zpracován odborníky ČSSD a korigován ministerstvem pro místní rozvoj. Tento návrh zákona skončil po 2. čtení ve sněmovně v roce 2021 po volbách do sněmovny ve sněmovním archivu. Návrh zákona je podle Paroubka zpracován na základě britských a rakouských zkušeností. Podstata návrhu spočívá v tom, že neziskové subjekty, např. společnosti, ale i družstva, která existují a spolupracují s obcemi, získají od obcí zdarma pozemky určené pro bytovou výstavbu. Tyto neziskové subjekty si vezmou od komerčních bank úvěry na výstavbu komunálních bytů, např. s dobou splatnosti 20 let. Přičemž anuita takového úvěru bude splácena z přijatého nájemného.

Jediným možným výdajem ze státního rozpočtu by mohly být případné dotace na úroky z úvěru, s nimiž ovšem zatím návrh zákona nepočítá. Ale zdá se to jako rozumná cesta ke zlevnění úvěrů lidem na pořízení jejich komunálního bytu.

Návrh zákona je možné bez větších úprav z archivu sněmovny vzít a uvést do života. Ze zákona neplynou podle Paroubka větší nároky na financování ze strany státu. Vlastně, v případě, že nebudou poskytovány dotace na úroky z úvěrů neziskovým společnostem splácejícím anuitní splátky, nebyly by nároky na státní rozpočet vlastně žádné.

Ve výhodě by zde byly obce, které mají k dispozici pozemky územním plánem určené k bytové výstavbě. Dále obce, které mají dokonce i připravenou projektovou dokumentaci k výstavbě bytových domů.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových by obcím, které o to požádají, převedl všechny pozemky určené územním plánem pro bytovou výstavbu.

Podobným způsobem, jak to navrhla ČSSD, se v Anglii každoročně staví desítky tisíc komunálních bytů. Podle názoru ČSSD se takto může v republice každoročně postavit deset tisíc komunálních bytů pro potřeby obcí. A obce by s těmito byty samozřejmě mohly disponovat pro své občany.

Článek byl publikován Parlamentními listy v sobotu 11. května.