Izrael skončil na pátém místě poté, co organizátoři Eurovize potrestali všechny, kdo se postavili proti genocidě

12. 5. 2024

čas čtení 5 minut
 
Bučení na Izrael bylo prohlášeno za hate crime

 
 
(Ironický komentář Laury K)
       

Za normálních okolností je Eurovize ultraliberální noční můrou, nebinárním kaleidoskopem křiklavých oblečků, třpytivých sprch a zájmen "oni", ale letos byly podniknuty kroky k nápravě situace, když organizátoři udělali vše pro to, aby byl kolonialismus opět cool. Doufali, že návštěvníci největšího gay klubu na světě uvidí širší souvislosti a budou fandit tomu, na čem skutečně záleží - vyklizení domorodců v Gaze, aby uvolnili místo evropským kolonizátorům. Doufalo se, že se bude křičet: „Hamás by tě shodil ze střechy!“ a to je přesvědčí.

 
Aby se zajistilo, že účastníci a účastnice budou v souladu s projektem Make Colonialism Great Again, bylo bučení proti Izraeliprohlášeno za trestný čin z nenávisti a bylo objasněno, že odmítnutí hlasovat pro Izrael bude považováno za terorismus. Člověk by si myslel, že vítězství Izraele je jasnou záležitostí, ale věci se vyvíjely asi tak, jako když 12 vojáků IDF narazí v Gaze na vosí hnízdo a utečou do nemocnice, aby jim ošetřili žihadla. Bohužel to ale nebylo tak vtipné.

Soutěž začala písní „United by Music “, která měla ukázat, že evropští kolonizátoři jsou spojeni se svou středovýchodní výspou, která byla jedinou neevropskou zemí, jež se mohla soutěže zúčastnit. Skandálně to někdo podělal a pustil tam partu lidí, kteří nesnáší masové hroby a  zastávají šokující názor, že nemocnice se nepočítají jako legitimní vojenské cíle.

Situace se ještě zhoršila, když byla Eurovize nucena vyřadit nizozemského účastníka Joosta Kleina pro nevhodné chování poté, co se rozčílil, když ho kameramanka odmítla přestat natáčet. Takové chování bylo pro Eurovizi zcela nepřijatelné způsobem, jakým je zcela  přijatelné zabití 15 000 dětí.

Obránci Izraele (program AI, který spamuje komentáře příspěvků na Twitteru) upozornili, že Eden Golanová sama nikdy žádné děti nezabila. Je však zvláštní, že nevedli kampaň za to, aby se do Eurovize vrátilo Rusko. Naštěstí boti upřesnili, že Palestinci nemají děti, pouze rodí malé nelidské dospělé. Amatérským právním expertům proto můžete říct, že bylo správné nechat soutěžit Izrael, ale ne Rusko.

Bohužel mluvčí Norska a Finska to tak neviděli a odmítli vyhlásit skóre Izraele, protože mají „zásady“. Během zkoušek se finský moderátorka dokonce pokusila přidělit body Izraele baště Hamásu,  Irsku. Jistě vás potěší, že byla uvězněna, aby  se cochránila demokracie.

Irsko svým činem znechutilo civilizovaný svět, když se pokusilomít nepovolené laky na nehty a barvy na obličej. Bambie Thug podporovaná Hamásem byla přidána na seznam teroristů poté, co organizátoři Eurovize obvinili zpěvačku, že je nepodporuje kvůli sporu s Izraelem. Je zřejmé, že je nepřijatelné, aby účinkující v nepolitické soutěži, jako je Eurovize, odmítali stát na straně Izraele. Já jsem například ráda, že organizátoři řešili spor takto nestranně.

Představitelka apartheidu Eden Golan (která dostala jméno podle výšin, které Izrael ukradl Sýrii) během soutěže mávala izraelskou vlajkou, ale palestinské vlajky byly zakázány a zpěvák palestinského původu nesměl mít na zápěstí kefíju, protože by to bylo „politické“.

Nechat Izraelce vystoupit za znění písně „I Don't Care“ z Iconopopu během genocidy a pak pouštět falešnou nahrávku povzbuzování zpěvačky přes bučení, když zpívala o 7. říjnu, bylo politicky neutrální, protože neutralita má zvýhodňovat utlačovatele, nikdy ne utlačované!

Navzdory ohlušujícímu bučení skončil Izrael na pátém místě, protože mnoho zemí si uvědomilo, že je bezpečnější hlasovat pro Golanské výšiny v Edenu, než riskovat hněv systému. Byl to rozumný krok. Demonstrace před místem konání a skandování „Svobodnou Palestinu“ vyvolaly obavy, že by Izrael mohl být v pokušení bombardovat Malmö, ale Izrael místo toho označil to město  za „bezpečnou zónu“, což nikoho neuklidnilo. Izrael naštěstí projevil zdrženlivost a místo toho bombardoval uprchlický tábor Džabalíja.

Největší tragédií večera byly nulové body pro Spojené království poté, co vystoupení Ollyho Alexandera sabotovaly technické problémy (není jasné, zda sabotér zapomněl udělat totéž pro Izrael, nebo byl přistižen při činu). Alexander se nyní musí vrátit domů a vysvětlit svým bývalým fanouškům, proč ignoroval jejich výzvy k bojkotu soutěže. Vypadá to, že zaprodal svou duši jen proto, aby si zničil pěveckou kariéru. Jaká to do nebe volající ostuda.

1
Vytisknout
1914

Diskuse

Obsah vydání | 14. 5. 2024