V Česku chybí vrstva, která by slaďovala činnost politiků a úředníků, míní prezident NKÚ Kala

„(V oblasti digitalizace) dostáváme celou řadu informací o tom, že se věci zlepšují a že se zavádí některé věci a podobně,“ prohlásil Kala. Skutečný stav ale NKÚ zjišťuje například z mezinárodního srovnání v různých světově uznávaných žebříčcích. „My jsme v nich obvykle na pětadvacátém místě z 27 zemí EU,“ uvedl.

Tyto žebříčky hodnotí věci jako například přístup k elektronickým zdravotním záznamům, předvyplněné formuláře nebo přívětivost pro mobilní zařízení.

„Jsme na chvostu a jsme na chvostu dlouhou dobu,“ konstatoval s tím, že i když se některé věci z hlediska digitalizace v Česku zlepšují, zlepšují se zároveň i v ostatních zemích EU, takže se Česko nehýbe příliš z místa. Kala uvedl, že ze služeb veřejné správy je v současnosti v Česku digitalizováno jen nějakých sedmnáct procent. Předvyplněných digitálních formulářů, jako je například daňové přiznání, je 455, přitom počet služeb veřejné správy je asi 7,5 tisíce. „Z toho vidíte rozsah toho problému,“ dodal Kala.

Situace se liší podle oblastí, například ve zdravotnictví stále chybí komunikační prostředí pro sdílení zdravotnických dat. „Ministerstvo rozhodlo, že odsune realizaci do roku 2026,“ poznamenal šéf NKÚ.

Příčiny a řešení

NKÚ opakuje každoročně ve svých zprávách víceméně stejné problémy. „Zavedla se tady nároková dotační ekonomika – dokud nedostanu dotace, nehnu prstem a v zásadě nic nebudu dělat. A potom, až dostanu dotace, tak nejsou tak úplně na to, na co bych je potřeboval, tak to různě ohýbám a různě upravuju,“ řekl Kala k příčinám problémů.

V celé řadě případů dále NKÚ zjistil, že monitorovací zprávy, které musí příjemci dotací předložit, aby jim byly dotace vyplaceny, byly vyplněny nesmyslně. „Zkoumali jsme, proč to tak je, a ukázalo se, že s tou zprávou nikdo nepracuje, a ten úředník, který to má na starosti, má těch zpráv tolik, že je jenom odfajfkuje,“ vysvětlil.

Toto podle Kaly ukazuje, že ve státě chybí vrstva, která by tyto procesy řídila a dokázala například zařídit, aby se ony monitorovací zprávy zjednodušily nebo úplně zrušily. „Úředníci mají něco za úkol, tak to dělají, politici mají také zase svoje úkoly, tak je dělají,“ řekl. Taková vrstva, která by jejich fungování slaďovala, přitom často funguje v soukromém sektoru.

Kala vysvětlil problém na dalším konkrétním příkladu. Podle něj by stát například mohl rozhodnout, že nebude zajišťovat ochranu obyvatelstva kryty, s jejichž zařízením má v současnosti problémy, ale měl by to nějakým způsobem lidem říct.

„V tom je ten klíčový problém, že my necháme běžet jakýsi systém, kdy obce jsou zodpovědné za kryty, ale když je z ekonomických nebo jiných důvodů zruší, tak to jenom nahlásí ministerstvu vnitra a to je škrtne. Neexistuje tam žádná provazba, další metodický způsob, jak postupovat. Ale těm lidem nikdo neřekne, že máme kryty (...) pro tři, případně pro třináct procent, když budeme počítat ty improvizované. Ale těm devadesáti procentům neřekneme, co mají dělat, jak se mají připravit,“ vysvětlil.

Na ochranu obyvatelstva stát v letech 2015 až 2021 podle zkoumání NKÚ vynaložil 721 milionů korun. Podle Kaly by se v situaci, kdy není dost krytů či plynových masek pro veřejnost, měly tyto peníze použít efektivněji jinde, například právě na informování obyvatel, jak postupovat za krizové situace.

Národní sportovní agentura

Další potíže jsou například s Národní sportovní agenturou (NSA). NKÚ podal kvůli zjištěním při své kontrole tohoto úřadu trestní oznámení. Z prověrky NKÚ vyplynulo, že sportovní agentura nesledovala a nekontrolovala využití dotací a dodržování stanovených podmínek. NSA uvedla, že již v průběhu kontroly provedla řadu nápravných opatření, podle Kaly je ale proces nadále netransparentní a u celé řady procesů nelze prokázat, jak se rozhodovalo.

Kala by na druhou stranu neřekl, že ho hloubka problémů v NSA překvapila, ani že by se jednalo o závažnější trestní oznámení, než NKÚ podával v minulosti na jiné subjekty. „Vždycky by si měl zákonodárce a vláda uvědomit, jak složité je vytvořit novou instituci na zelené louce,“ poznamenal. V případě NSA se to prý plně nepodařilo. Agentura vznikla v srpnu 2019 a převzala činnosti, které do té doby vykonávalo ministerstvo školství.

Kala se také vyjádřil k volbě nového člena kolegia NKÚ. To není kompletní, chybí v něm v současnosti jeden člen. Sněmovna v dubnu nezvolila dosavadní ředitelku právního odboru NKÚ Terezu Kouckou Höfferovou. Dostala 71 hlasů, ke zvolení jich ale potřebovala alespoň o třináct více. Kala by rád viděl v kolegiu úřadu více žen a také právníků, zmínil v Otázkách Václava Moravce. Konkrétní jméno, které by na kandidátku navrhl, Kala neřekl, nevyloučil ale, že to bude znova Höfferová.