Doba čtení:3 m, 0 s
V Česku se narychlo chystají mechanismy veřejné podpory pro uhelné elektrárny. Děje se tak téměř dvacet let poté, co Evropská unie začala zavádět regulace, které vytlačují uhelné zdroje z trhu.
„Spustil se trh s emisními povolenkami s cílem snižovat emise skleníkových plynů. Po nedávné krizi česká vláda zatížila energetické firmy mimořádnou daní windfall tax. A když majitelé uhelných elektráren ohlásili, že brzy padnou do ztrát a budou zavírat, hledá kabinet cestu, jak je s veřejnou podporou udržet na trhu, napsala v analýze na serveru Seznam Zprávy Zuzana Kubátová.
Připomněla, že hlavní příčinou rychlejšího konce uhlí je zdražování emisních povolenek, jež odstartovala reforma před čtyřmi lety. Evropský regulátor začal část povolenek stahovat z trhu, aby cenu zvedl a jejich vliv zesílil. Vidina spolehlivého růstu ale přilákala finanční investory, kteří povolenky začali skupovat kvůli spekulacím. Pak trhem zamávala energetická krize a s ní spojená panika. Cena povolenky letěla vzhůru rychleji, než se čekalo, krátkodobě atakovala i 100 eur, dnes se pohybuje kolem 70 eur. Ale čeká se další postupný růst. Pro výrobce energie není podstatné, kolik povolenka stojí. Klíčový je rozdíl mezi její cenou a cenou elektřiny na trhu. Z něj kryjí elektrárny další náklady na uhlí, mzdy či údržbu. Elektřina po krizi zlevňuje rychleji než povolenky, což potřebné rozpětí zužuje.
„Aby nám ziskovost vycházela, potřebovali bychom, aby rozdíl mezi cenou povolenky a cenou megawatthodiny elektřiny dosahoval alespoň 30 eur. Na příští rok je ale rozdíl jen 20 eur, na rok 2026 vychází nejvýš na osm eur a na rok 2027 už na minus pět eur,“ uvedl pro Seznam Zprávy Michal Skalka, manažer skupiny Powertica, která zastřešuje obchodní aktivity skupiny Sev.en.
Kolik bude stát elektřina v roce 2027?
Hnědé uhlí v Česku loni zajistilo 35 % spotřeby elektřiny a většinu tepla. Pokud skončí elektrárny, skončí i těžba, protože lomy se na zbylých zákaznících neuživí. Státní firma ČEPS, zodpovědná za chod přenosové soustavy, teď počítá, zda se země bez uhlí obejde. „Pro nás je zásadní, aby byl odchod od uhlí řízený, aby nedošlo k živelnému vypnutí uhelných elektráren v krátkém časovém úseku,“ řekl Hospodářským novinám šéf ČEPS Martin Durčák.
Česko je sice totiž stále vývozcem elektřiny, v energetice je ale třeba brát v úvahu nejen celkovou výrobu, ale i schopnost dodávat v době, kdy je třeba. Elektřinu nelze na delší období skladovat a dodávka do sítě musí v každém okamžiku odpovídat spotřebě. Úzkým hrdlem je tedy výrobní kapacita pro elektřinu na vyrovnávání výkyvů, na tzv. podpůrné služby.
Nedostatek regulační elektřiny může částečně nahradit dovoz. Nelze na něj ale plně spoléhat. V dobách bez slunce a větru bude dovážená elektřina drahá, pokud vůbec bude, dovoz limituje i kapacita přenosových linek. A je třeba mít rezervu pro situace, kdy například kvůli haváriím vypadnou domácí zdroje nebo vedení.
Aktuální výhled na českou energetiku bez uhlí nyní ČEPS propočítává, letošní zpráva o zdrojové přiměřenosti se tak opožďuje. Jisté je, že bez nových plynovek se neobejdeme. Potíž je, že investoři se do stavby nehrnou. Při klesajících cenách elektřiny a zmenšujícím se prostoru na trhu nemají jistou návratnost. Čekají na podpůrný mechanismus, tedy na příslib, že jim stát poskytne platby za to, že vybudují a budou držet rezervní kapacitu pro případ potřeby.
Zároveň se rozjela debata, zda do právě schvalovaného zákona zvaného Lex OZE 3 vložit na poslední chvíli nový nástroj, který by dal Energetickému regulačnímu úřadu pravomoc zakázat uzavření elektrárenských bloků, nezbytných pro energetickou bezpečnost.