Povinné psychologické vyšetření při žádosti o zbrojní průkaz? Není třeba.
Tématu se dnes věnoval Mgr. Vojtěch Šprdlík z mavepr.cz s tím, že čeští praktičtí lékaři se shodují, že na pravidlech pro zdravotní způsobilost není nutné nic měnit. Dosavadní praxe tak zůstává platná a praktický lékař může poslat žadatele na vyšetření k jinému odborníkovi, pokud to uzná za vhodné. Praktici však volají po dodržování pravidel – často se k nim totiž nedostanou informace o tom, zda pacient už vyšetření podstoupil nebo jestli se léčí u jiného specialisty.
Vydání kladného posudku zdravotní způsobilosti dnes leží výhradně v rukou praktického lékaře. Ten si ovšem v případě jakýchkoliv nejasností nebo podezření může vyžádat další vyšetření.
„Například od očního lékaře nebo jiného specialisty. Psychický stav pacienta a případná duševní onemocnění se však při krátké prohlídce neposuzují snadno, i proto má praktik tuto možnost a v případě, kdy to uzná za vhodné, by ji měl využít a nechat pacienta projít psychologickým testem,“ říká MUDr. Pavel Brejník, praktický lékař a člen výboru SVL.
Povinné psychologické testy však podle praktiků v současné situaci nutné nejsou.
„Na základě činu jednoho šílence nemusíme hned volat po změnách jinak funkčního systému. Zároveň bych však z psychologického vyšetření nedělal nějakého strašáka a do budoucna se můžeme bavit o tom, zda by mohlo být běžnou součástí procesu zisku zbrojního průkazu,“ říká MUDr. Cyril Mucha, místopředseda SVL.
Právě on ve své ordinaci vyznává pravidlo, že každý držitel zbrojního průkazu mezi jeho pacienty by měl za život psychologické vyšetření alespoň jednou absolvovat.
„Najdou se tací, kterým se to nelíbí. Ve většině případů s tím ale pacienti nemají problém, naopak si často pochvalují, že to bylo zajímavé a něco se o sobě dozvěděli,“ říká MUDr. Mucha.
Co by však praktici ocenili, je plynulejší tok informací o pacientech od ostatních specialistů. „Vydávání posudků zdravotní způsobilosti není jen razítko. Za to rozhodnutí neseme zodpovědnost my – praktici. Jak ale můžeme udělat skutečně kvalifikované rozhodnutí, když nevíme, že se nám pacient léčí u psychiatra s psychickou poruchou a neřekl nám o tom?“ pokračuje MUDr. Mucha a dodává: „Každý lékař, který pečuje o nějakého pacienta, má již dnes povinnost ze zákona předat registrujícímu praktikovi informaci o této péči. Ne vždy se tak ale děje a dodržování nařízení nikdo nevymáhá. Lékaři přitom mají dnes k dispozici řadu komunikačních kanálů a nástrojů, jak bezpečně předat informace svým kolegům.“
Nedávná novela zákona o držení zbraní pak podle expertů pro praktiky mnoho nového nepřinese.
„Praktičtí lékaři by nově měli mít přístup do Centrálního registru zbraní, nicméně to nám nepřináší žádné nové informace. O držitelích zbraní mezi našimi pacienty víme, protože jsme jim vydávali zdravotní posudek. A pokud k nám přijde někdo nový od jiného lékaře, tato informace by měla být součástí jeho zdravotní dokumentace,“ dodává doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP.
