Pozdní alergie: nečekaná zátěž pro dospělé. Jaké faktory vedou k jejich rozvoji. Proč nás některé alergie postihnou až v dospělosti?
Alergická onemocnění jsou stále trvajícím zdravotním problémem na celém světě. Trend nárůstu alergií byl pozorován především ve vyspělých zemích. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí alergiemi v současnosti alespoň 30 % obyvatelstva ve vyspělých zemích.
„Existuje mnoho typů alergií, nejčastěji se jedná o astma, alergickou rýmu (pylovou nebo celoroční), atopický ekzém, potravinové alergie, alergie na bodnutí hmyzem, kontaktní dermatitidy a alergie na léky,“ uvádí szu.cz.
Alergie je reakce imunitního systému na látky v prostředí, které jsou obvykle neškodné, ale v některých případech jsou vnímány jako hrozba. Toto imunologické pochybení vede k řadě nepříjemných až nebezpečných symptomů. Pro lepší pochopení je nutné rozlišovat mezi různými typy alergií a způsoby jejich projevů.
Jaké jsou známé druhy alergií?
Alergie se dělí do několika základních kategorií. Mezi nejčastější patří alergie na pyl, která se projevuje sezónně, dále alergie na prach a roztoče, potravinové alergie, alergie na zvířecí srst, lékové alergie, a kontaktní alergie, jako je například alergie na nikl nebo latex. Každá z těchto alergií má specifické projevy od kožních reakcí, přes respirační symptomy, až po anafylaktické šoky.
Projevy alergií: symptomy se mohou lišit v závislosti na typu alergie a zahrnují kýchání, rýmu, svědění očí, vyrážky, ekzémy, nebo dokonce astmatické záchvaty. Vážnější reakce mohou zahrnovat otoky, potíže s dýcháním a v extrémních případech anafylaktický šok, což je rychle se rozvíjející život ohrožující stav.
„Příznaky alergií se v průběhu stárnutí celkově zmírňují, někteří z nás se jich zbaví úplně. Z přibližně 40 % dětí trpících sennou rýmou se s touto nepříjemností potýká v dospělostí pouhých 10-30 %. Někteří lidé se však alergických potíží dočkají později a nejedná se pouze o sennou rýmu. Má se za to, že více než polovina Američanů trpících potravinovými alergiemi k těmto potížím dospěje až po dovršení 18 let věku,“ píše zdravotnický web upsychiatra.cz.
Pozdní nástup alergií: zatímco mnohé alergie se projeví již v dětství, existují případy, kdy se alergie objevují až v dospělosti. Tento jev může být způsoben několika faktory. Jedním z nich je změna životního prostředí; přesun do nové geografické oblasti může způsobit expozici alergenům, na které nebyl jedinec dříve vystaven. Dalším faktorem je změna životního stylu nebo stravovacích návyků, stejně jako zvýšená hygienická opatření, která mohou paradoxně oslabit imunitní systém tím, že ho nepřipraví na kontakt s běžnými alergeny.
Imunologický systém a stárnutí: další vysvětlení spočívá ve změnách imunitního systému, které nastávají s věkem. Imunitní tolerance, tedy schopnost imunitního systému ignorovat neškodné látky, může s přibývajícím věkem klesat. To může vést k náhlému rozvoji alergických reakcí u jedinců, kteří předtím žádné alergie neprojevovali.
Léčba alergií
„Léčba alergií zahrnuje vyhýbání se alergenům, farmakoterapii (antihistaminika, kortikosteroidy), imunoterapii (alergenová specifická imunoterapie) a symptomatickou léčbu při alergických projevech,“ vysvětluje szu.cz.
Výskyt alergií
„Výskyt alergií se od druhé poloviny 20. století do současnosti zvyšoval. Existuje mnoho faktorů, které se podílejí na tomto nárůstu, ačkoli přesná příčina tohoto trendu není zcela jasná. Celosvětová prevalence alergických onemocnění stoupá v důsledku komplexních interakcí mezi geny a prostředím, které formují imunitní systém a reakci jednotlivce. Významnou roli v predispozici jednotlivců k alergickým reakcím hrají dědičnost a genetické faktory. Pokud mají rodiče alergické onemocnění, je pravděpodobnost rozvoje alergie u jejich dítěte vyšší,“ vysvětluje Státní zdravotní ústav ČR.
„Jedna z teorií naznačuje, že zlepšující se hygienické podmínky a snížená expozice infekcím (zejména ve vyspělých zemích) mohou mít vliv na imunitní systém a přispívat ke zvýšenému výskytu alergií. Podle této „hygienické“ hypotézy se nedostatek expozice patogenům v raném věku může projevit jako zvýšená citlivost imunitního systému na alergeny. Znečištění ovzduší, industrializace a urbanizace, změny v kvalitě potravy, kouření, rozšířené používání antibiotik, změny v životním stylu (např. méně pohybu, vyšší míra stresu) a další změny v životním prostředí mohou ovlivňovat imunitní systém a přispívat k výskytu alergií,“ dodává szu.cz.
Zdravá strava versus alergie
„Změny ve stravovacích návycích, včetně změn v kvalitě potravin, přidávání přídatných látek a konzumace potravin s vyšším alergenním potenciálem a vysoce zpracovaná strava mohou hrát roli ve zvýšeném výskytu potravinových alergií. Osídlení trávicího traktu bakteriemi a viry již od prvních dnů života tvoří tzv. lidský mikrobiom. Existuje stále více důkazů, že interakce mezi lidským mikrobiomem a imunitními buňkami v raném věku hrají klíčovou roli ve vývoji imunitního systému. Proto se proces rané kolonizace „zdravým“ mikrobiomem objevuje jako klíčová determinanta celoživotního zdraví. Jeho narušení má za následek změny jeho metabolické aktivity, a to je spojeno s větší náchylností k imunitně zprostředkovaným poruchám v pozdějším životě, včetně alergických onemocnění,“ dodává szu.cz.
Astma bronchiale: boj s duchy v dýchacích cestách
Je důležité si uvědomit, že výskyt alergií se může lišit v závislosti na regionu, populaci a konkrétních alergenech. Cílem stále probíhajícího vědeckého výzkumu je lépe porozumět příčinám rozvoje alergií a vyvinout nové strategie prevence a léčby. Léčba alergických onemocnění totiž v současnosti představuje celosvětově značnou zátěž pro systémy zdravotní péče.
Pro lékaře a zdravotnické pracovníky je důležité rozpoznat, že pozdní nástup alergií může být znamením podstatných změn v imunitním profilu pacienta. Diagnostika a léčba těchto pozdních alergií vyžaduje specifický přístup a pečlivou koordinaci léčebných kroků, včetně identifikace alergenu a přizpůsobení životního stylu pacienta, aby se minimalizovaly symptomy a zlepšila kvalita života.
