Renovace fasády s trhlinami (pracovní postup)

Trhliny na fasádě jsou poměrně častým jevem, který ne každý majitel objektu řeší. Je ovšem třeba vědět, že trhliny je možné dělit do několika skupin – a některé si pozornost rozhodně zaslouží.

Nejčastější příčinou vzniku trhlin jsou změny tvaru, objemu či polohy stavebních konstrukcí. Další častou příčinou je sesedání a vyzrávání stavby. A trhliny jsou právě prvním varováním, že se v objektu děje něco, co by v optimálním případě nastat nemělo. Není to ovšem tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nejen pohyb v rámci hrubé stavby nebo základů, ale i materiály, ze kterých je vytvořena omítka a podklad, mohou být původci trhlin ve fasádě.

Na samotnou omítku má samozřejmě vliv vlhkost a rovněž teplotní změny objemu podkladu. Stejně tak mohou být původci trhlin i rozdílné stavební materiály s různou nasákavostí. Nicméně, první trhliny se na objektu mohou objevit již poměrně krátkou dobu po položení základů.

Pokud jsou tyto trhliny do 2 mm – dělení trhlin na větší a menší dle šířky je shodné pro všechny typy trhlin –, zpravidla není třeba si s nimi lámat hlavu, protože jde problém zejména estetický. Jakmile ovšem tyto 2 mm přesáhnou, může se jednat o problém, který potenciálně ohrožuje stabilitu budovy. A takové trhliny by měl posoudit statik, aby určil důvod jejich vzniku.

Posouzení trhlin

Posuzování trhlin je něco, čemu se nevyhneme prakticky u všech typů. Než přistoupíme k odstranění trhliny, je třeba určit důvod jejího vzniku, aby bylo zaručeno, že se trhliny neobnoví – a zejména že není ohrožena stabilita objektu. Zejména nebezpečné, jak již bylo zmíněno, jsou trhliny vycházející ze základů. Ty ale samozřejmě nejsou jediné…

Typy trhlin

Základní dělení je na aktivní a neaktivní trhliny. Aktivní trhlina, jak už název napovídá, má tendenci pracovat a zvětšovat se – je tedy třeba ji opravit a je třeba ji opravit tak, aby její aktivita ustala. Neaktivní trhlina je naopak stabilní, přestože tedy vyžaduje opravu, její oprava je o něco méně náročná. Přestože totiž neaktivní trhlina není potenciálně nebezpečná pro objekt jako celek, umožňuje pronikání vody do fasády – a to je samozřejmě něco, co rozhodně není žádoucí.

Setkat se můžeme i s dělením trhlin na:
• bezpečné,
• nebezpečné.

Což je v prakticky zaměnitelné s pojmy aktivní a neaktivní, protože neaktivní trhliny, které se nezvětšují, nehýbají a víceméně jsou pouze estetického charakteru, jsou jednoznačně bezpečné. A totéž platí u aktivních a nebezpečných trhlin.

Z hlediska působení sil na trhliny lze rovněž dělit na:
• tahové,
• tlakové,
• smykové.

Specifickou kategorií trhlin jsou trhliny v okolí oken a dveří – ty zpravidla vznikají jako důsledek špatně provedeného zateplení, konkrétně protože v rozích otvorů nebyl vložen diagonální pruh perlinky. Přestože tedy výskyt takových trhlinek může být četný, nejedná se o stavbu ohrožující poškození.

Nejméně problematické pak jsou trhliny ve štukovaných omítkách. Ve většině případů jsou velmi dobře viditelné, protože se v nich zachytává prach, ale v praxi jsou nejsnáze řešitelné a nejméně problematické.

Zjištění pohybu trhliny

Existuje několik metod, jak zjistit, zda je trhlina stále aktivní, tedy zda „pracuje“. Nejběžnější metodou je užití tzv. „sádrové destičky“. Okolo trhliny se odstraní omítka v ploše cca 30 x 30 cm tak, aby trhlina procházela středem očištěné plochy.

Na očištěný, mírně navlhčený povrch se nanese sádra v tloušťce zhruba 2 cm. Po zaschnutí sádry se čeká, zda se projeví nějaká aktivita v trhlině – což by znamenalo, že dojde k poškození sádry. Vhodné je na takovouto destičku poznačit, kdy byla zhotovena.

Jak zabránit vzniku trhlin?

Všem druhům trhlin zabránit nemůžeme – můžeme ale udělat maximum pro to, aby se neobjevily ty, kterým zabránit můžeme. V první řadě je důležité dodržovat způsoby zpracování omítkových směsí, protože právě nedodržení postupu při aplikaci anebo příliš rychlé vysychání může mít za následek vznik trhlin.

Trhliny mohou vzniknout také kvůli příliš dlouhému či intenzivnímu vyhlazování omítky anebo kvůli nesprávné konzistenci omítky. Trhliny způsobené smršťováním pak často vznikají s odstupem několika měsíců po dokončení omítky a opět jsou nejčastěji na vině nesprávné technologie omítek. V neposlední řadě pak mohou trhliny vzniknout i při nedodržení doby zrání.

Fasáda s malými trhlinami

Co budete potřebovat?

Oprava malých trhlin:

• penetrační nátěr
  • Baumit FillPrimer, spotřeba cca 0,3 kg/m² – 0,5 kg/m² pro jeden nátěr na hladkém povrchu, vydatnost cca 50 m²/kbelík – 80 m²/kbelík pro jeden nátěr na hladkém povrchu, kbelík 25 kg
• fasádní barva
  • Baumit SanovaColor, spotřeba cca 0,3 l/m² – 0,35 l/m² při 2 nátěrech (v závislosti na savosti a hrubosti podkladu), kbelík 14 l

Nářadí a materiály

• fasádní váleček nebo zařízení pro strojové nanášení fasádní barvy

01 Zjistíme stav fasády
Nejprve je nutné posoudit velikost trhlin ve fasádě. Povrch fasády musí být pevný a soudržný a bez řas. Kartáčem nebo tlakovou vodou odstraníme prach a špínu. Pokud má fasáda další nedostatky, je nutné je nejprve odstranit.

02 Penetrační nátěr
Penetrační nátěr dostatečně promícháme v kbelíku. V případě potřeby, např. během velmi horkého počasí, je možné přidat maximálně 5 % vody.

03 Překrytí trhlin
Penetrační nátěr Baumit FillPrimer nanášíme na podklad válečkem nebo štětcem a to rovnoměrně bez přerušení. Technologická přestávka před nanášením dalších vrstev je nutná alespoň 24 hodin.

04 Nový fasádní nátěr
Na suchou a čistou fasádu naneseme dva nátěry vysoce kvalitní fasádní barvou. První nátěr nanášíme zředěný s 10 – 15 % vody. Po technologické přestávce, cca 12 hod., aplikujeme 1 až 2 krycí nátěry fasádní barvou. Mezi krycími nátěry dodržujeme odstup minimálně 4 hodiny.

05 Stříkání fasádní barvy
Fasádní barvy Baumit je možné zpracovat i stříkáním technologií airless. Ta umožňuje rychlé a rovnoměrné nanášení fasádní barvy v krátkém čase i na velké ucelené povrchy.

Fasáda s velkými trhlinami

Co budete potřebovat?

Oprava velkých trhlin:

• renovační stěrka
  • Baumit MultiWhite, spotřeba cca 4 kg/m² při tloušťce 3 mm, vydatnost cca 6,2 m²/pytel při tloušťce 3 mm, pytel 25 kg
• sklotextilní síťovina
  • Baumit StarTex, spotřeba cca 1 bm/m², vydatnost cca 10 m²/role, 10 bm role
• fasádní barva
  • Baumit StarColor, spotřeba cca 0,3 l/m² – 0,35 l/m² při 2 nátěrech a v závislosti na nasákavosti podkladu, vydatnost cca 40 m² – 46 m², kbelík 14 l
  • Baumit SilikonColor, spotřeba cca 0,3 l/m² – 0,35 l/m² při 2 nátěrech a v závislosti na nasákavosti podkladu, vydatnost cca 40 m² – 46 m², kbelík 14 l

Nářadí a materiály

• nerezové zubové hladítko
• polystyrenové, filcové nebo pěnové hladítko

01 Zjistíme stav fasády
Šířku trhlin ověříme pomocí kalibrované pomůcky a z povrchu odstraníme pomocí špachtle odlupující se části. Zaprášenou a znečištěnou fasádu nasucho ometeme nebo umyjeme tlakovou vodou. Pokud má fasáda další nedostatky, je nutné je nejprve odstranit.

02 Renovační stěrka
Obsah kbelíku renovační stěrky Baumit MultiWhite vsypeme do zhruba 6 litrů čisté vody. Dobře promícháme ručním elektrickým míchadlem na homogenní hmotu bez hrudek. Necháme odležet cca 5 minut a opět promícháme.

Od partnerů ASB

Struktura dřeva, betonu či kortenu je kouzlem kreativních fasád

Farní centrum FOKUS: Moderní srdce starobylého náměstí

03 Přestěrkování fasády
Stěrku Baumit MultiWhite naneseme nerezovým zubovým hladítkem na povrch fasády. Do čerstvé stěrky vložíme sklotextilní síťovinu Baumit StarTex se vzájemným přesahem cca 10 cm. Následně povrch stěrky zahladíme tak, aby výztuž nebyla viditelná. Tloušťka výztužné vrstvy 3 – 5 mm.

04 Zahlazení stěrky
Před finální úpravou fasádní barvou stěrku nanášíme ve dvou vrstvách. Po mírném zavadnutí první vrstvy naneseme druhou tenkou vrstvu stěrky a po dostatečném zavadnutí upravíme strukturu povrchu polystyrenovým, filcovým nebo pěnovým hladítkem.

05 Nová povrchová úprava
Nejdříve po 3 dnech nanášíme rovnoměrně na povrch stěrky válečkem rozmíchanou fasádní barvu.

Text + foto: Baumit