Asi z toho nemá radost, ale Geraint Thomas se v posledních letech stal expertem na doplnění pódia na Grand Tour.
Vítěz žlutého dresu v roce 2018 o rok později hlídal záda Eganu Bernalovi při jeho vítězství na Tour, předloni sledoval epický souboj Jonase Vingegaarda s Tadejem Pogačarem a za tímto hvězdným duem byl jasně nejlepším jezdcem v pelotonu.
Loni na Giru mu spadl do klína růžový dres, který zdatně hájil až do předposlední etapy.
Jistěže by chtěl vítězství, ale ve svých téměř osmatřiceti letech si nestěžuje. Je všude, kde má být, a letošní putování Itálií rozjel suverénně za obhajobou druhého místa.
Jen na tělo se už nemůže spolehnout tak jako dřív.
Zradilo ho v pátek při časovce do Perugii, kterou zajel na své poměry nečekaně bídně. Ztratil kvůli ní pozici hned za Pogačarem, od které ho při prvním volném dni dělí osmnáct sekund.
„Na startu osmé etapy jsem byl dost nervózní. Netušil jsem, jak se budu na kole cítit, ale nakonec to bylo jako den a noc v porovnání s časovkou. Ostatní kluci odpadali, a já byl pořád vepředu, a to je vždy dobré znamení. Pokusím se dál zlepšovat a uvidíme, kam mě to dovede,“ neztrácel na konci prvního týdne optimismus.
Geraint Thomas finišuje v sedmé etapě Gira.
Konečně průlom?
Thomase přitom o druhé místo obral muž, který mu v roce 2022 pomáhal ke třetímu místu na Tour.
Daniel Felipe Martínez se před čtyřmi lety vyšvihl mezi vrchařskou elitu, po vítězství na Critériu du Dauphiné se o něm mluvilo jako o jednom z favoritů na žlutý dres. Jenže tehdy ve svých čtyřiadvaceti letech očekávání nenaplnil a nenakoukl ani do první desítky. Spravil si chuť alespoň vítězstvím v jedné z horských etap.
Vyhnul se gangům i drogám. Teď je z Martineze jeden z favoritů Tour |
Že má mladý Kolumbijec talent, neuniklo ani šéfům Ineosu, a tak ho rychle získali od EF, které Martíneze přivedlo do world tour.
V Ineosu se blýskl hned na jaře 2021, když asistoval u celkového triumfu Egana Bernala na Giru a sám skončil na pátém místě. Ale když Bernala smetl při tréninku kamion, a Ineos tím přišel o lídra na Grand Tour, nedokázal se sám prosadit. Vyhrál sice týdenní etapáky Kolem Baskicka a Kolem Algarve, na Tour ho ale buď potkal špatný den, nebo musel odstoupit.
Byla to jen smůla, nebo ho zčásti ubíjelo prostředí Ineosu?
Zatím je předčasné soudit, jisté ale je, že po letošním přestupu do Bory zatím zažívá životní Grand Tour. Je soustředěný, nechybuje, má skvělou formu. O druhé místo v průběžném pořadí si při páteční časovce řekl mimo jiné také fantastickým výkonem v závěrečném stoupání, které zvládl lépe pouze Pogačar.
Dani Martínez takes second at Prati di Tivo!
The Giro's second mountaintop finish saw a small group of GC favourites sprint to battle it out for the stage win
With his strong performance, Dani reaffirms his second place in the GC as the first rest day nears
: @sprintcycling
#giroditalia #giro #cycling #procycling #danimartinez
Svou pozici „nejlepšího ze zbytku pelotonu“ potvrdil hned v sobotu, když byl schopen alespoň pár šlápnutí vydržet s Pogačarem ve spurtu o etapu. „Chtěl jsem s Tadejem pořádně zabojovat, ale on je zkrátka někde úplně jinde,“ vyprávěl pak.
Nejen Martínez, ale i jeho Bora se o víkendu skvěle předvedla, když na sebe v závěrečném stoupání osmé etapy zčásti vzala zodpovědnost v tahání tempa.
Pod tlakem Maxe Schachmanna se zlomili i Alexej Lucenko nebo Juan Pedro López. Jen Pogačar se samozřejmě ani nezapotil. I když to ani nebyl pro Boru cíl.
„Viděli jsme, jak Thomas při časovce trpěl, tak jsme toho chtěli využít a pořádně na něj zatlačit. Už byl zase ve formě, ale museli jsme to zkusit,“ líčil Schachmann.
V cíli na Prati di Tivo se u něj zastavil i Pogačarův pomocník Felix Großschartner a přátelsky mu vyčinil: „Tys mi teda dal!“
Velkolepý návrat Arensmana
Kdyby se tak Bora uměla takhle obětovat i pro mě… říkal si možná při pohledu na supícího Schahmannna mladíček Cian Uijtdebroeks.
Belgičan absolvoval v dresu Bory loňskou Vueltu, kde suverénně hájil sedmé místo. Jenže pak dal tým zelenou útoku Aleksandra Vlasova, který Uijtdebroekse sesadil o příčku níž. Rozčílený Uijtdebroeks následně utekl z Bory do Vismy.
A pro tu byl až do neděle jediným světlým místem v jinak tragickém jaru.
Původně měl jet na Giro jen na zkušenou, ve stínu Wouta van Aerta zkoušet, čeho je ve svých jednadvaceti letech schopen. Jenže pak si van Aert zlomil klíční kost a sprinterskou důvěru dostal jen o rok starší Olav Kooij.
Jedno Jumbo vládne všem, na chvíli zase platilo. I s přispěním Pogačara |
Dva mladíci tak nyní zachraňují pověst loni dominantního týmu pelotonu. Kooij v neděli vybojoval vítězství v Neapoli, Uijtdebroeks zase vozí bílý dres, v průběžném pořadí je pátý a při obou horských dojezdech finišoval na sedmém místě.
Reportéry navíc baví svým nemizícím rozzářeným úsměvem a klukovskou rozpustilostí. „Když mi řekli, že jdu do bílého dresu, myslel jsem, že se spletli,“ přiznal například.
Belgický cyklista Cian Uijtdebroeks se v osmé etapě vrací do bílého trikotu.
Svou pozici nejlepšího mladíka teď musí hájit před nadějným Antoniem Tiberim z Bahrainu, který ztrácí ze šestého místa jen 21 sekund, a také Thymenem Arensmanem.
Nizozemský talent v barvách Ineosu prožil hrůzný začátek Gira. Trápil se a odpadal daleko před cílem, po druhé etapě ztrácel ze 33. místa už přes čtyři minuty.
Při časovce ale předvedl mohutný comeback. Skončil čtvrtý a po skvělém výkonu i o den později se vyšvihl na deváté místo průběžného pořadí. „Měl jsem jen dva mizerné dny, ale už jsem zpět. Tým ve mně nepřestal věřit, a já mu to teď splácím,“ říkal spokojeně o víkendu.
Nejhloupější jezdec v pelotonu
Průběžnou desítku po prvním týdnu tvoří ještě sedmý Lorenzo Fortunato z Astany, lídr Movistaru Einer Rubio na osmé příčce a skvěle jezdící Jan Hirt na desáté.
A pak je tu samozřejmě na čtvrtém místě ještě Ben O’Connor, lídr AG2R, který se po druhé etapě sám pasoval na největšího hlupáka pelotonu.
Když v prvním horském dojezdu na Oropu vyrazil dopředu Pogačar, Australan se jako jediný zachytil jeho kola a následoval ho. Velmi rychle ale pochopil, že to byla chyba. Během těch pár metrů, které s Pogačarem strávil, vydal tolik energie, že se následně sotva dopravil do cíle a z konce první desítky ztrácel téměř minutu a půl.
„Možná jsem byl na začátku stoupání po Tadejovi druhý nejsilnější, ale rozhodně jsem byl absolutně nejméně inteligentní,“ vyčinil si pak.
@giroditalia
Une première semaine pleine de promesses Place à une journée de repos bien méritée
A promising first week Time for a well-deserved rest day
#DECATHLONAG2RLAMONDIALETEAM - © Getty @decathlon_italia @ag2rlamondiale
Stejně jako Arensman ale předvedl fantastickou časovku, která ho vynesla až na čtvrté místo. Rázem je jeho sen o prvním pódiu na Grand Tour, kterým se před Girem netajil, mnohem reálnější. Na Thomasovo třetí místo ztrácí jen 40 sekund.
A tak zatímco souboj o pódium a místa v první desítce slibuje napínavou podívanou, boj o růžový dres nikoliv.
Sice zatím stále zní ze všech stran bojovná vyjádření, faktem ale zůstává, že Pogačar má po prvním týdnu náskok dvou minut a čtyřiceti sekund. A to mnoho prostoru pro zvrat nedává.
„Mám stejný pocit jako při posledních dnech Grand Tour, kdy už není na lídra celkového pořadí žádný tlak, a ostatní favorité se jen koukají jeden po druhém,“ přiznal Thomas.
„Vím, že je spousta lidí zklamaných. Občas si přečtu, že jsme jen líní a nechce se nám pracovat, ale měli by se postavit na naše místo. Závodit proti Pogimu je nesmysl, je na úplně jiné úrovni. Vypadáme kvůli němu jako šašci,“ bědoval Schachmann.
Pokud Pogačara nepotká žádná sportovní tragédie, ničeho jiného než boje o pódium se tak už na letošním Giru nedočkáme.
