Pokud se nebudou snižovat emise z dopravy a vytápění, EU ETS 2 se prodraží

Nový systém EU pro stanovení cen uhlíku pro silniční paliva a paliva pro vytápění (ETS2), který má být v celém bloku zaveden v roce 2027, by mohl vést k vyššímu nárůstu cen, než se původně předpokládalo, uvedli pro Euractiv evropští zákonodárci.

Od roku 2027 začne EU stanovovat ceny emisí CO2 z budov a silniční dopravy v rámci nového systému stanovování cen uhlíku, známého jako systém obchodování s emisemi 2 (ETS2). Při schvalování původního návrhu se odhad ceny povolenky pohyboval kolem 45 eur za tunu CO2. To by odpovídalo příplatku asi 10 centů za litr nafty nebo benzínu.

Trh

V principu se ovšem nejedná o pevně stanovenou částku. V základu je totiž cena povolenky určována nabídkou a poptávkou. Pokud tak bude Evropa méně úspěšná při postupném snižování své závislosti na zdrojích energie s vysokým obsahem CO2, poptávka po emisních povolenkách CO2 vzroste a cena uhlíku odpovídajícím způsobem vyskočí.

„Z hlediska cen je možné v podstatě všechno,“ řekl loni před parlamentním hlasováním Michael Pahle, odborník na trhy s uhlíkem z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK).

A doplnil, že nelze přesně určit, zda dodatečný mechanismus cenové stability skutečně zaručí, že cena nepřekročí zmiňovanou úroveň 45 eur za tunu oxidu uhličitého.

Že se nejedná o pevně stanovenou částku přiznával i hlavní vyjednavač Evropského parlamentu Peter Liese z frakce EPP za CDU.

„Trialogová dohoda samozřejmě nemůže absolutně zaručit, že ceny nebudou vyšší než 45 eur za tunu, ale pravděpodobnost je poměrně vysoká, zejména v prvních letech včetně roku 2029,“ uvedl Liese.

Emise klesají pomalu

Dnes Liese říká, že je ohledně dodržení limitu 45 eur pesimističtější. Odůvodňuje to tím, že „zažíváme neúspěchy v oblasti mobility i budov“.

Emise z budov, které jsou většinou způsobeny systémy vytápění, a ze silniční dopravy, které jsou většinou způsobeny osobními a nákladními automobily, v současné době klesají pomaleji, než předpokládá Evropská komise.

Nepomáhá ani zmírnění legislativy tlačící na snižování emisí v domácnostech nebo dopravě pokryté například směrnicí EU o budovách. Faktické ukončení používání spalovacích motorů do roku 2035 se zase projeví až po vstupu EU ETS 2 v platnost.

Výše zmíněné by mohlo vést k vyšší poptávce po emisních povolenkách v roce 2027, a tedy k vyšší ceně uhlíku.

Vyjednavač Zelených Michael Bloss připustil, že takové zvýšení ceny by ohrozilo úspěch systému, „protože v EU je jasné, že velmi vysoká cena není v jižní Evropě politicky proveditelná“.

Obavu, že ceny překročí 45 eur, sdílejí i další zákonodárci.

„Současné studie předpokládají, že by cena mohla vzrůst až k 200 eurům za tunu,“ uvedl s poukázáním na výzkum německého think-tanku Agora Energiewende Tiemo Wölken, německý europoslanec a koordinátor pro politiku životního prostředí za středolevou skupinu S&D.

Aby se zabránilo „sociální nerovnováze“, je třeba více peněz v sociálním klimatickém fondu EU ve výši 87 miliard eur, který má zmírnit dopad nové ceny uhlíku na nejchudší, uvedl Wölken.

Reorganizace

Liese mluví o další reorganizaci systému EU pro obchodování s emisními povolenkami, chce centrální banku pro CO2 a vede kampaň za to, aby jeho strana zůstala u klimatických cílů EU, uvedl v rozhovoru pro Euractiv.

Krom toho je dle Lieseho navíc zásadní další cílenější podpora, která by podpořila domácnosti s nízkými příjmy v přechodu na klimaticky neutrální alternativy: „Sociální problémy existují především mezi těmi, kteří vydělávají podprůměrně“.

„Uvolnění ETS2 neřeší jediný problém. Ke snížení emisí by pak musela být přijata další opatření,“ řekl Liese a dodal, že tato opatření "mohou být dražší a setkat se s větším odporem".