Vláda podpořila zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužující se doby dožití. Některé strany koalice a dokonce i zástupci hnutí ANO mluví v souvislosti s důchodovou reformou o návratu druhého důchodového pilíře. Je podle Vás možné udržet důchodový systém bez toho, abychom zvyšovali věk odchodu do důchodu nad 65 let nebo krátily penze?
Ano, je to možné a z pohledu SOCDEM i žádoucí. Sundejme si klapky z očí. Důchodový systém nikdy nebude soběstačný, schopný opřít se jen o to, co se vybere na penzijní účet. Vždy bude nutné dofinancování ze státního rozpočtu. V podílu, kolik z HDP dáváme na penze, za řadou vyspělých evropských zemí zaostáváme. Problém je v tom, že ani současná vláda, ani současná opozice nejsou ochotny uvažovat o daňové reformě, která by se zaměřila zejména na jedince a firmy s vysoce nadprůměrnými výdělky a posílila progresivní zdanění. Nelze mít za balkánské daně západní důchody. Pro SOCDEM je důležité, aby lidé v penzi odpočívali, případně si léčili neduhy, jichž s věkem přibývá, a ne kmitali, jen aby se uživili. Nemluvě o tom, že i ministr Jurečka přiznává, že s digitalizací a robotizací budou pracovní místa rapidně ubývat. Ve skutečnosti budeme mít problém, co s lidmi v předdůchodovém věku. Bohužel ale Fialova vláda bojuje jen bitvy dávno minulé.
Jaký je Váš názor na znovuzavedení druhého důchodového pilíře?
Máme ještě v živé paměti, jak se Nečasův kabinet pokusil vykrmit soukromé penzijní fondy spořením běžných lidí, a to i těch s děravými kapsami. Tudy pro nás cesta nevede. Dá se uvažovat o nepovinném druhém pilíři garantovaném státem, který by se spíše podobal dnešnímu pilíři třetímu. Přesto je pro SOCDEM stěžejní první pilíř a průběžné solidární financování důchodů. Nezapomínejme, že ne každý má na připojištění nebo investování a ne každý se může spolehnout na příspěvky od zaměstnavatelů. A my jsme tu vždy byli především pro ty, kteří dělají, co je v jejich silách, ale přesto nemají na to, aby si míchali kávu stříbrnými lžičkami.
Zubní plomby z amalgámu, což je v současné době jediná výplň, kterou proplácí zdravotní pojišťovny a lidé ji tak mají zdarma, skončí v půlce roku 2026. Amalgám nahradí bílé plomby, které si teď pacienti hradí celé.
Stomatologická komora upozorňuje, že řada lidí na to nebude mít a obává se zhoršení zubního zdraví. Mimo jiné také hrozí, že se kvůli zákazu amalgámu urychlí odchod starších zubařů do penze, a tak se ještě zvětší problém s jejich nedostatkem v některých místech Česka. Ohrozí to podle Vás dostupnost zubní zdravotní péče?
Zubní i ostatní lékařská péče musí být prioritou každého zodpovědného státu. Jedním problémem jsou nůžky, které se rozevírají v dostupnosti péče mezi jednotlivými regiony. Druhým problémem pak je snaha tahat z peněženek lidí stále víc a víc, přestože máme garantované bezplatné zdravotnictví. Tímto směrem jdou úvahy ministra Válka o nadstandardech i změny týkající se zubních plomb. Opět pamatujme na ty, jimž jakýkoli mimořádný výdaj udělá tlustou čáru přes rozpočet. Už několik lidí mi říkalo, že zubaře ještě tak tak zvládnou zaplatit svým dětem, ale na sebe už nemají. Tohle přece není možné. Sociální demokracie proto zahájila sběr podpisů pod petici, která požaduje plné hrazení zubní plomby ze zdravotního pojištění.
Schodek státního rozpočtu se ke konci dubna prohloubil na 153,1 miliardy korun, což je třetí nejhlubší dubnový rozpočtový deficit (loni dosáhl v dubnu rekordní hodnoty 200 miliard korun). Rekordně se zadlužujeme, milion lidí v Česku žije pod hranicí chudoby a jen těsně nad ní se nacházejí další zhruba dva miliony. Těch, kdo trpí nedostatkem prostředků na živobytí, přibývá. Jaký je podle Vás recept na oživení české ekonomiky?
Potřebujeme investice do modernizace průmyslu, ne montoven, ale špičkových provozů s přidanou hodnotou. Neobejdeme se ani bez efektivnějšího výběru daní, které musejí odrážet elementární spravedlnost. Je skandální sledovat, že i za kumulovaných krizí střední a nižší vrstvy chudnou, zatímco ti nejbohatší dál astronomicky bohatnou. Není normální, když v EU vlastní horní jedno procento celou čtvrtinu veškerého bohatství. A v Česku to je dokonce 36 procent. Podle Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky jsou rostoucí zisky podniků příčinou téměř poloviny nárůstu inflace v Evropě za poslední dva roky. Korporace zvýšily ceny o více, než byl nárůst nákladů na dováženou energii. Skokovým zvýšením cen energií, potravin a bydlení se obrovský objem reálného bohatství přelil z peněženek milionů členů střední třídy a domácností s nízkými příjmy do trezorů několika nejbohatších oligarchů v ČR – především těch, co podnikají v energetice, výrobě potravin a v bankovnictví
Co soudíte o zavedení speciálního zdanění např. bankovního sektoru, energetických firem či velkých nadnárodních společností?
Včera bylo pozdě. Je nejvyšší čas rozhýbat Česko i celou Evropskou unii, aby daně byly skutečně spravedlivé a hamižnost se nevyplácela. Daň z mimořádných zisků, jak ji připravila Fialova vláda, byla naprostou parodií – úmyslně napsanou tak, aby rekordní zisky bank a korporací za roky 2022 a 2023 ve skutečnosti nezdanila. Musíme zastavit tuto chamtivost, kdy zisky společností rostou a zvyšování cen je na úkor spotřebitelů, což snižuje kupní sílu domácností. Tato inflační a energetická loupež prohloubila dlouhodobé zaostávání ČR za vyspělými státy EU. Budeme prosazovat sjednocení sektorových a daní z mimořádných zisků napříč unijními zeměmi. Je třeba také zastavit obcházení platby daní harmonizací základů daně z příjmu právnických osob, kdy společnosti využívají různé právní předpisy EU k minimalizaci svých daní. Budeme pokračovat v úsilí o zavedení daně z finančních transakcí a zrušení daňových rájů.
Psali jsme:
Současná vláda oslabuje práva pracujících a střední třídy, přičemž zároveň klesá hodnota reálných mezd. V paritě kupní síly se stále nemůžeme rovnat starým členským zemím EU. Je podle Vás reálné, abychom se ve střednědobém horizontu dostali na životní úroveň, která bude srovnatelná např. s Německem?
Reálné to bude, když se necháme inspirovat německým daňovým, sociálním a penzijním systémem. Dosud tomu bránili uctívači neviditelné a nelítostné ruky trhu. Sociální demokracie naopak usiluje o to, aby se životní úroveň v zemích EU sbližovala, ne vzdalovala. Zvlášť když v pracovní výkonnosti předhoníme nejednu evropskou zemi. Těžko pak lidem vysvětlovat, proč mají přesto třít bídu s nouzí.
Dovolte mi na závěr se vrátit k tragickým událostem z konce loňského roku. Českou republiku dusí informační vakuum a lidé chtějí znát odpovědi a řada odborníků tvrdí, že bez nich se s největší masovou vraždou v dějinách Česka nevyrovnáme. Agentura STEM zveřejnila nedávno průzkum, ve kterém by 76 procent dotázaných souhlasilo se zveřejněním informací o střelci z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jeho motivu. Také více než 80 procent lidí si myslí, že by měly být zveřejněny informace o způsobu provedení trestného činu. Je podle Vás veřejnost dostatečně informována a jak na tuto tragickou událost pohlížíte s odstupem času?
Vážím si policistů, kteří se při zásahu na filozofické fakultě chovali statečně a obětavě. Učil jsem tam tou dobou a vím, jak složitá situace to pro všechny byla. Přesto, anebo právě proto mám dál o spoustě věcí pochybnosti. Například proč policie u muže, za nímž už v místě jeho bydliště tekla krev, počítala ještě krátce před střelbou jen s možností sebevraždy a proč nezabezpečila všechny univerzitní budovy v centru Prahy. Na tyto otázky stále chybí poctivá odpověď. Divím se, proč ještě neleží na stole všechny analýzy, které si nechaly zpracovat nadřízené a kontrolní složky policistů. Bojím se, aby dříve, než se stačíme z tohoto případu poučit, nepřišel další. Už proto jsem podporoval i vznik sněmovní vyšetřovací komise. Jak jde ale čas, dochází mi, že šlo pouze o jednu z mnoha forem ohrožení, s nimiž musí současné společnost počítat. Úkolem státu v takové atmosféře je eliminovat rizika a otevřeně občany informovat, co v jakém typu krizové situace dělat, jak si počínat, kde hledat pomoc. Ke všem těmto nezbytnostem se vláda staví laxně, a z toho mě mrazí.
(m. hynek, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
