Vláda schválila pomoc s návratem Ukrajinců, jednání o podpoře bydlení odložila

Podle návrhu zákona je v Česku ohroženo bytovou nouzí 1,6 milionu lidí. Ve vážné nouzi jich zůstává 154 tisíc, z toho dvě třetiny tvoří rodiny s dětmi. Cílem normy je, aby se počet snížil o třicet procent do deseti let.

Zákon počítá se vznikem kontaktních a poradenských míst, která by lidem v nouzi pomohla najít a udržet si bydlení. Zároveň by měl poskytnout soukromým pronajímatelům garance a kompenzace, pokud své bydlení vyčlení pro ohrožené skupiny lidí.

Je kam spěchat, výdaje explodují, kritizoval odložení Bartoš

Před jednáním kabinetu měli rozdílné názory na podobu zákona i jednotliví členové vlády. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je třeba najít takový model, který by neznamenal neúměrnou zátěž pro stát. „Důležité je, aby spolu s tím zákonem nevznikala potřeba dalších úřednických míst,“ uvedl Kupka při příchodu na jednání vlády s tím, že jako vzor by měly sloužit obce a města, která to dokázala zvládnout.

Podle informací ČT z návrhu vyplývá, že by mělo vzniknout dvě stě nových pracovních míst. Bartoš prohlásil, že velká část požadovaných úřednických míst už existuje. Počet úředníků, kteří budou agendu zákona řešit, podle něj nepředstavuje významnou zátěž v porovnání s možnými přínosy zákona. „Máme tu přes milion a půl lidí, kteří mohou potřebovat pomoci. Je to nejlepší investice, kterou můžeme udělat,“ řekl.

Bartoš po jednání vlády na sociální síti X odklad rozhodnutí kritizoval. „Je kam spěchat! Česko doslova sedí na tikající bombě dávek na bydlení a čas nám pomalu dochází. Loni spolkly 18 miliard korun, takže se meziročně zdvojnásobily. Bez plošné prevence bytové nouze, která dnes ohrožuje na 1,6 milionu lidí, tyhle výdaje explodují,“ napsal. Výdaje spojené se zavedením zákona podle něj budou nižší než dosažené úspory.

Ministr pro místní rozvoj také upozornil, že schválení zákona je jednou z podmínek pro vyplacení evropských peněz Česku v rámci Národního plánu obnovy. „Takže máme čas do druhé poloviny příštího roku. Jinak Česko přijde o skoro deset miliard korun evropských peněz do státního rozpočtu,“ upozornil.

Návrh zákona o podpoře v bydlení je součástí takzvané reformy Bydlení pro život prosazované ministerstvem pro místní rozvoj, jejímž cílem je krom jiného také zajistit potřebné investice na výstavbu a rekonstrukce dostupných nájemních bytů.

Pomoc pro Ukrajince

Schválený pilotní program asistovaných dobrovolných návratů na Ukrajinu se týká 430 osob. Pro čtyři stovky z nich stát zajistí autobusovou jízdenku z Česka do nejbližšího místa pobytu na Ukrajině. U zbylých třiceti osob v komplikovaném zdravotním stavu se počítá s individuální asistencí a zajištěním zdravotní dopravní služby.

Program je určen pro osoby s přiznanou dočasnou ochranou, ale i pro žadatele či osoby s už udělenou mezinárodní ochranou, kteří se například ze zdravotních či rodinných důvodů chtějí vrátit zpět domů.

Program vychází z páté novely takzvaného lex Ukrajina, kterou podepsal prezident Petr Pavel na konci loňského roku. Ukrajinští uprchlíci před ruskou vojenskou invazí si podle normy mohou prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025. Zkrátila se ale doba, po níž mohou bydlet v bezplatném nouzovém ubytování, a zpřísnila se pravidla v případě vyhoštění.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, k vzdělání nebo na pracovní trh. Novela také umožnila vládě stanovit pravidla pro peněžitou podporu cizinců, kteří se rozhodnou pro dobrovolný návrat na Ukrajinu. Asistovaný dobrovolný návrat budou moci uprchlíci využít pouze jednou.

K počátku dubna bylo v Česku na 339 tisíc běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Asi 123 tisíc uprchlíků z Ukrajiny v tuzemsku pracuje.

Nový projekt nemá žádnou souvislost s brannou povinností Ukrajinců, ale slouží lidem, kteří se chtějí vrátit domů například ze zdravotních či rodinných důvodů, zdůraznilo už dříve ministerstvo vnitra.

„Připomenu slova poslance TOP 09 Ondřeje Koláře, který se před několika dny nechal slyšet, že by Česko mělo přimět bojeschopné Ukrajince, kteří jsou na území České republiky, aby se vrátili do vlasti. Ministerstvo vnitra nicméně říká, že tento projekt nemá s tímto záměrem nic společného a ministerstvo na něm pracovalo už od loňského roku,“ uvedla redaktorka ČT Izabela Šroubková.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve středu k návrhu TOP 09 řekl, že z něj nepochopil, jak by se měl stát zachovat. „Není možné někoho ,vzít‘ a poslat na Ukrajinu, s vědomím toho, že by šel do armády jako odvedenec. To mezinárodní právo a různé smlouvy nedovolují,“ uvedl. Zároveň se podle něj Česko bude muset vyrovnat například s tím, pokud by Ukrajina omezila nebo upravila způsob poskytování konzulátních služeb svým občanům v Česku.

Další body jednání

Vláda rovněž schválila, že Česko by mělo do konce roku darovat vybraným mezinárodním organizacím a institucím zhruba 46,3 milionu korun. Oproti minulým letům se podle úřadu navyšuje podpora organizacím a procesům reagujícím na ruskou agresi proti Ukrajině. Navržené dary podle české diplomacie zlepšují renomé Česka ve světě a slouží jako politický nástroj české zahraniční politiky. Loni Česko poskytlo v darech do zahraničí mezinárodním organizacím a dalším institucím přes 49 milionů korun.

Podle návrhu Národní sportovní agentury také ministři potvrdili, že čeští medailisté z olympijských her v Paříži dostanou stejné odměny jako za úspěchy v Tokiu před třemi roky. Za zlato obdrží 2,4 milionu korun, za stříbro 1,8 milionu a za bronz 1,2 milionu. Odměny se týkají nejen olympioniků, ale také medailistů z paralympijských her.

Síkela také informoval, že ministerstvo průmyslu a obchodu dokončuje strategii, která ukáže na největší možnosti českého průmyslu při vývoji a výrobě čipů v Evropě. Strategie je podle něj součást úsilí Evropské unie o posílení její soběstačnosti při výrobě čipů. Vláda ve středu schválila návrh zákona, který určuje ministerstva průmyslu a školství jako kontaktní úřady pro evropskou koordinaci vývoje polovodičů.