Pod školním hřištěm v Opavě našli poklad, středověké mince patřily zřejmě žoldákovi

„Nález byl učiněn v areálu opavského hradu, později přestavěného na zámek, který byl na konci 19. století zbořen,“ poznamenal ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula s tím, že poklad byl objeven loni na podzim.

„Stav některých mincí nebyl dobrý, musely být podrobeny velmi náročnému konzervátorskému zásahu, posléze byly digitalizovány, aby mohlo proběhnout jejich numismatické určení,“ uvedl při středečním představení pokladu.

„Nejstarší mincí je pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského, čili 14. století, naopak nejmladší jsou pražské groše z doby vlády krále Vladislava II. Jagellonského, konkrétně ze 70. let 15. století. Na základě datace nejmladší mince lze konstatovat, že depot byl uložen po roce 1479,“ sdělila Ilona Matejko-Peterka, proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a kurátorka numismatické podsbírky Slezského zemského muzea, která mince analyzovala.

Mince obsahují ražby pěti panovníků a byly vyraženy ve čtyřech nejvýznamnějších uherských mincovnách.

„Celková tehdejší hodnota mincí je 13 kop pražských grošů, za to se dalo v té době pořídit například šest koní nebo 26 sudů piva,“ prozradila a dodala, že současná tržní hodnota nálezu se pohybuje okolo částky 1,2 milionu korun. Kulturně-historická hodnota je však zhruba trojnásobně vyšší – může se pohybovat kolem 3,5 milionu.

Komu středověký poklad patřil a kdo ho zakopal, se odborníci jen dohadují.

„Vodítkem ale může být uložení toho depotu a také jeho ojedinělá skladba. Poloha v blízkosti opavského hradu odpovídá předpokladu, že sídlo opavských knížat bylo místem velkého oběhu vzácného zboží, a tedy i mincí. Mohlo se proto jednat o majetek ukrytý do bezpečí někým místním nebo například o výplatu žoldu po návratu z vojenského tažení,“ nastínila Matejko-Peterka.

Potvrdila, že majitelem mincí nebyl žádný chudák. „Protože uherské dukáty, které jsou součástí tohoto depotu, byly obchodními mincemi, něco ve smyslu dnešního eura, které se používaly zejména u velkých transakcí. Běžný poddaný neměl možnost s touto mincí přijít od styku,“ přiblížila.

Také šéf ostravských památkářů Zezula si myslí, že pravděpodobným majitelem pokladu mohl být voják. „Poklad byl nalezen na opevněném předhradí a na něm se pohybovali lidé, kteří k tomu hradu patřili, ale ne přímo do něj. Byli to lidé, kteří obsluhovali hospodářské provozy, a příslušníci vojenské posádky. A někdy se o depotech tohoto složení uvažuje, že to mohla být právě hotovost nebo nastřádaný žold někým, kdo byl ve vojenských službách,“ nastínil.

Podle Zezuly je štěstí, že se mince nenašly dřív. Byly totiž uloženy poměrně mělce, zhruba pod metrovým násypem novodobých vrstev. „Chybělo málo, mohly být objeveny už v minulosti. Protože se i nádoba, v níž byly, dochovala v torzu, chybí její horní část, domníváme se, že byla odstraněna při stavbě toho hřiště. Tehdy asi archeologický dohled nebyl prováděn, takže se na ten vlastní poklad nepřišlo,“ uzavřel Zezula.

Mince se po nalezení staly majetkem státu a budou uloženy v ostravském archeologickém depozitáři. Ojedinělou možnost je vidět mají až do neděle lidé v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava.