Černochová: Diktovat podmínky míru může jen Ukrajina. Nesmí být obětována jako Československo

Jen Ukrajina má právo říci, jaké podmínky a ústupky jsou pro ni přijatelné pro nastolení míru. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s tím, že Ukrajina nesmí být obětována jako Československo v Mnichově v roce 1938. O míru hovořil tento týden také prezident Petr Pavel.

Ministryně Černochová o míru promluvila ve vysílání CNN Prima News. „Situace pro Ukrajinu není dobrá, nevyvíjí se dobře. Část té pomoci, ať už americké nebo evropské, tam přichází pozdě. Ale jsem celoživotní optimista a tak věřím, že až tam dorazí dostatek munice a techniky, která je na cestě, tak se situace na bojištích zlepší,“ uvedla Černochová s tím, že klíčové rozhodnutí padlo především v americkém Kongresu, podle ní mohlo přijít o trošku dřív.

„Vyjednávání o míru je vždycky ve hře. Určitě je to něco, na co bychom měli brát zřetel. Mělo by to ale být přesně podle not, jaké bude diktovat Ukrajina. Nemůžeme jednat o míru tak, že obětujeme Ukrajinu. S tím máme jako Československo obrovskou historickou zkušenost. Ukrajina nikdy nesmí být obětována podobně, jako bylo obětováno Československo v roce 1938 v Mnichově,“ uvedla Černochová.

„Pokud se Ukrajina rozhodne část svého území obětovat, tak je to jejich rozhodnutí a my je k tomu nemůžeme vyzývat, tím bychom porušili všechny principy, že Ukrajina je napadeným státem, který má právo si rozhodnout, za jakých podmínek bude jednat o míru. Musí to být za podmínek Ukrajiny, ne za podmínek Ruska,“ dodala ministryně.

Pavel: Pomoc Ukrajině nevylučuje jiné cesty ke konci války

O možnostech míru hovořil v těchto dnech také prezident Petr Pavel. „Ukrajinci ztrácejí životy, ztrácejí svoje území a nakonec mohou prohrát i celou válku. Musíme vyhodnotit riziko eskalace,“ řekl prezident na Sky News. Jeho slova poměrně zarezonovala na Slovensku, které je obecně vnímáno jako méně nakloněné pomoci Kyjevu. Pavlův komentář také ve středu ráno využili politici hnutí ANO, kteří v minulosti opakovaně mluvili především o míru a nutnosti jednání.

„Musíme být realisté. Rusko se nevzdá aktuálně okupovaných území. Potřebujeme zastavit válku a poté začít debatovat o budoucím uspořádání. Mohl by vzniknout nějaký kompromis, ten ale nemůžeme vytvořit bez souhlasu Ukrajiny, Ruska a bez zemí, které budou garantem takovéto dohody,“ uvedl také český prezident pro britskou televizi.

„To, co vidíme nyní, je výsledkem dlouhé přípravy. Bylo zcela jasné, že s příchodem lepšího počasí přejde Rusko do ofenzivy. Ukrajinci se na to dlouho připravovali, žádali nás o podporu a další dodávky munice a zbraní,“ řekl.

Západ podle něj nesmí být příliš opatrný v pomoci Ukrajině, je ale přesvědčen, že evropská pomoc společně se Spojenými státy by měly být dost pro případné vítězství Kyjeva.

Přímá pomoc Ukrajině podle něj stále také není možná. „V této otázce jsme ve stejné situaci jako na začátku konfliktu. Nemůžeme fyzicky stát po boku Ukrajiny, protože Ukrajina není členem NATO. Nemůžeme bojovat za Ukrajinu na Ukrajině, protože by to okamžitě znamenalo přímý konflikt mezi NATO a Ruskem, a takový konflikt si nikdo v Evropě nepřeje,“ doplnil Pavel.

Pro Echo24 pak dodal, že vojenská podpora Ukrajiny nevylučuje hledání řešení, jak konflikt ukončit. „Naopak, to musí probíhat souběžně, aby i Rusko pochopilo, že vojenské řešení neexistuje. Zároveň musí platit, že jakékoli budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny při zohlednění jejích základních zájmů. I proto prezident Pavel přijal pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na červnovou konferenci o míru na Ukrajině,“ sdělil redakci mluvčí hlavy státu Vojtěch Šeliga.