Redakce Epoch Times ČTK

a 15. 5. 2024

V prvním kole přijímacího řízení uspělo téměř 94 procent uchazečů, kteří se na střední školy hlásili z devátých tříd základních škol. Nejnižší úspěšnost byla v Praze. Tři čtvrtiny přijatých deváťáků se dostaly na školu, kam chtěli nejvíce. Na osmiletá gymnázia se nedostalo asi 53 procent uchazečů, u šestiletých gymnázií bylo neúspěšných zhruba 68 procent žáků. Ministerstvo školství předpokládá, že většina z těchto nepřijatých žáků bude dál pokračovat ve studiu na své základní škole, mohou si ale podat i přihlášku v druhém kole přijímacího řízení.

Na střední školu se letos hlásilo 157.000 lidí, podali téměř 420.000 přihlášek. V prvním kole uspělo téměř 82 procent uchazečů, neúspěšných bylo téměř 29.000 uchazečů. Výsledky jsou od rána na webu systému DiPSy.

„Považuji za zcela zásadní úspěch přijímacího řízení to, že se podařilo v prvním kole umístit na základě výsledků a priorit 94 procent deváťáků,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Z devátých tříd základních škol se hlásilo více než 99.000 žáků, na žádnou střední školu nebylo v prvním kole přijato asi 6000 z nich. V Praze bylo úspěšných 83,8 procenta deváťáků. Ve zbylých krajích to bylo více než 90 procent, nejvíce v kraji Ústeckém a na Vysočině.

Nejnižší úspěšnost v Praze

Nejnižší úspěšnost žáků devátých tříd v přijímacím řízení na střední školy byla v Praze, kde uspělo asi 84 procent. Na žádnou střední školu nebylo v prvním kole přijato 1524 deváťáků, kteří se hlásili z Prahy. Naopak nejvyšší byla úspěšnost v kraji Ústeckém a kraji Vysočina. Vyplývá to z dat ministerstva školství.

Z devátých tříd základních škol se na střední školu hlásilo podle dat ministerstva 9420 dětí, které jsou z Prahy, přijato v prvním kole bylo 7896 z nich. Na školu, na kterou chtěli nejvíce a dali jí tak na přihlášce první prioritu, se dostalo asi 65 procent deváťáků, kteří se hlásili z Prahy. Úspěšnost pražských deváťáků ovlivňuje i to, kolik lidí z jiných krajů se na pražské školy hlásí.

Celkem ze všech přijatých uchazečů na střední školy v Praze bylo podle dat ministerstva 58,6 procenta s trvalým bydlištěm v hlavním městě. Dalších téměř 13 procent přijatých uchazečů bylo z okresu Praha-západ a 9,6 procenta uchazečů z okresu Praha-východ.

V případě pražských čtyřletých gymnázií tvořili uchazeči, kteří jsou z Prahy, 64,4 procenta všech přijatých uchazečů do tohoto oboru v hlavním městě. Dalších asi 14 procent byli uchazeči z Prahy-západ, 8,7 procenta pak tvořili žáci, kteří jsou z okresy Praha-východ. U ostatních maturitních oborů bylo z Prahy asi 54 procent přijatých uchazečů na pražské školy, v případě nematuritních oborů to bylo 56,4 procenta.

U víceletých pražských gymnázií pak tvořili uchazeči s trvalým bydlištěm v Praze 76,5 procenta všech přijatých na pražské školy. Zbytek byli opět zejména uchazeči, kteří mají trvalé bydliště v okrese Praha-západ či Praha-východ.

Podobná situace i v Brně

Podobná situace je podle ministerstva i v Brně, kde mělo trvalé bydliště jen 49,3 procenta všech přijatých uchazečů na tamní školy. Dalších 26,4 procenta přijatých uchazečů bylo z okresu Brno-venkov, pět procent z okresu Vyškov.

V případě brněnských čtyřletých gymnázií tvořili uchazeči přímo z Brna asi 61 procent všech přijatých uchazečů do tohoto oboru na brněnských školách. U ostatních maturitních oborů bylo z Brna jen 44,7 procenta přijatých uchazečů, v případě nematuritních oborů to bylo 45 procent.

Na osmiletá gymnázia se podle statistiky ministerstva školství dostalo 9109 žáků, neúspěšných bylo 10.338 dětí. Na šestiletá gymnázia bylo podle ministerstva přijato 2456 žáků, neúspěšných bylo 5318. Uchazeči o víceletá gymnázia tak tvoří asi 15.500 nepřijatých uchazečů.

Co dále?

Žáci, kteří se v prvním kole nedostali na žádnou střední školu, se mohou přihlásit v druhém kole, přihlášky mohou podávat od 21. do 24. května znovu prostřednictvím systému DiPSy, nebo papírovou přihláškou. Stejně jako v prvním kole si mohou podat přihlášku až na tři obory bez talentové zkoušky a dva obory s talentovou zkouškou. Ve druhém kole už uchazeči neskládají jednotnou přijímací zkoušku, počítá se jim výsledek z prvního kola. Uchazeči, kteří v prvním kole jednotnou přijímací zkoušku nedělali, se nemohou ve druhém kole hlásit na maturitní obory.

Letos poprvé se uchazeči mohli hlásit elektronicky s využitím ověřené identity zákonného zástupce. Přihlášky mohli podávat také takzvanou hybridní formou, tedy kombinací tištěných přihlášek s podporou elektronického systému, případně stejně jako v předchozích letech papírovou formou. Uchazeči si mohli nově podat tři přihlášky místo dvou, určovali na nich, na jakou školu chtějí nejvíce.

Za přijímací řízení je zodpovědná státní organizace Cermat. Její ředitel Miroslav Krejčí předpokládá, že i v příštím roce zůstane možnost papírových přihlášek. Podle Beka o tom musí debatovat poslanci. Ministr také nevidí žádný důvod k tomu, aby do procesu vstupovala externí firma.

Související témata

Přečtěte si také

Analýza: Životnost ojetých elektromobilů je kratší než u klasiky
Analýza: Životnost ojetých elektromobilů je kratší než u klasiky

Podle analýzy fundovaných automobilových inženýrů budou Češi kvůli ceně elektromobilů tíhnout k ojetým kusům, které ovšem mají kratší životnost i dojezd než automobily se spalovacím motorem.

Evropští státníci přislíbili na schůzce v Praze další pomoc Ukrajině
Evropští státníci přislíbili na schůzce v Praze další pomoc Ukrajině

Podle Dudy i dánské premiérky Mette Frederiksenové by mohly situaci na frontě změnit dodávky z české muniční iniciativy.

Neplodnost trápí čím dál více českých párů. Dětí „ze zkumavky“ přibývá
Neplodnost trápí čím dál více českých párů. Dětí „ze zkumavky“ přibývá

Špatný životní styl, kouření, nadváha, ale i současný trend zakládat rodinu v pozdním věků jsou určitými aspekty, které mohou vést k neplodnosti...

Dlouhé nošení, potlačování hluku a bezdrátové připojení: Jak sluchátka poškozují náš sluch
Dlouhé nošení, potlačování hluku a bezdrátové připojení: Jak sluchátka poškozují náš sluch

Sluchátka mohou být pohodlná, ale pohodlí má svou cenu. „Cokoli, co blokuje slyšení přirozených zvuků zvenčí, může vyvolat toto vnímání hlasitějšího tinnitu,“ řekla audioložka Prutsmanová.

Kteří Češi jsou v europarlamentu nejaktivnější? Watchdog zveřejnil žebříček
Kteří Češi jsou v europarlamentu nejaktivnější? Watchdog zveřejnil žebříček

Za jednotlivé aktivity obdrželi europoslanci body, které zohlednily intenzitu dané činnosti v jednotlivých kategoriích. Jako příklad uvádí Kverulant celkový počet všech příspěvků českých poslanců v plenárních rozpravách.