Jan Campbell: Putin, Si a Ráj

Prezident Putin bude od čtvrtka do pátku na státní návštěvě Číny. Bude to první zahraniční cesta od 7. května, kdy složil přísahu na své páté funkční období jako ruský prezident a její obsah bude věnován kontextu 75. výročí diplomatických vztahů mezi Čínou a Ruskem. Kromě očekávaného jednání s prezidentem Si ohledně mezinárodní situace a s premiérem Li ohledně bilaterální spolupráce v oblasti obchodu, ekonomiky a humanitárních záležitostí, očekávám, že Putin navštíví Charbin, hlavní město provincie Chej-lung-ťiang, kde se zúčastní zahájení 8. čínsko-ruského Expa a 4. čínsko-ruského fóra o meziregionální spolupráci, a kde se také setká se studenty a učiteli Harbinského technologického institutu.

Bilaterální obchod dosáhl v roce 2023 rekordních 240 miliard dolarů, čímž byl stanovený obchodní cíl 200 miliard dolarů dosažen před plánovaným termínem. V prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl bilaterální obchod mezi Čínou a Ruskem 56,8 miliardy dolarů. To odpovídá meziročnímu růstu o 5,2 procenta, podle statistik ministerstva obchodu. Možná, že se Putin pochlubí i rostoucím obchodem s USA. Ten se jenom v březnu letošního roku zvýšil 1 ½ krát na 471 milionů dolarů. Jeví se mi, že pražské sirény nikdo ve Washingtonu neposlouchá.

Zpožděné čistky ve stínu dvojího metru se připravují v Gruzii (s pomocí galské slepice, slepých z EK a maďarsko-amerického veterána), v Arménii (s pomocí EK a USA v souboji s nepolitickou silou vedenou představitelem Arménské apoštolské církve, arcibiskupem Bagrat Galstanjanem) a v ostatních státech v podbřišku Ruské federace. O nich dnes nebudu psát. Všeho do času! Protože bude veselo, především poté, co padne nejenom Charkov a Oděsa a Američané realizují své hlášení, že možná nebude potřeba rekonstruovat Ukrajinu. Otázka: co bude s fialovými plány na rekonstrukci na zbytku území ve vlastnictví amerických korporací?

Nevím, proč paní Zelenská si slétla do Srbska podat ruku s prezidentem Vučíčem, proč se ruská veřejnost diví chování prezidenta Vučiče a tuší zradu. Zato vím, že prezident Si vychutnává výsledky své cesty po Evropě, o které jsem psal s velkou přesností téměř týden před jejím začátkem. Prezident Si mimo jiné ví, že budoucnost vztahu Číny s Evropou nezávisí od prezidentů Macrona, Vučiče nebo Sulyoka a čas je na straně Číny, i co se týče Ukrajiny.

Čím déle totiž bude trvat konflikt na Ukrajině, tím více času bude mít Čína na přípravu boje s USA, případně i s NATO, pokud bude ještě existovat. Takže v případě očekáváného vojenského vítězství, nebo nepravděpodobné porážky Ruska na Ukrajině, českou kotlinu čeká kardinální změna, kterou si dnes její vůdci prostě nepřipouští a návrat k učit se, učit, učit se!

Si po návštěvě evropské trojky

Si Ťin-pchingova nedávno ukončená cesta po Francii, Srbsku a Maďarsku, která zahrnovala více než 30 diplomatických jednání s vůdci těchto tří zemí, byla obrovským úspěchem, s důsledky a významem daleko přesahujícím bilaterální úroveň.

Peking a Paříž podepsaly 18 dokumentů o bilaterální spolupráci v oblastech, jako je zelený rozvoj, letectví, zemědělsko-potravinářský průmysl, obchod a mezilidské výměny. Návštěva obou prezidentů v Tourmaletu – průsmyku v Pyrenejích, který je prezidentu Macronovi drahý, protože tam rád navštěvoval svou babičku, znamenala mimo jiné vrchol Siovy cesty do Francie.

Cesta čínského prezidenta do srbského Bělehradu a maďarské Budapešti upevnila vztahy se dvěma klíčovými evropskými partnery Číny. To se opíralo o řadu dvoustranných dohod o posílení hospodářských, obchodních a mezilidských vztahů a výměn.

V Bělehradě podepsali prezident Si a prezident Vučić společné prohlášení o budování čínsko-srbské komunity se společnou budoucností v nové éře. Čína představila šest hlavních kroků na podporu projektu, včetně dohody o volném obchodu a otevření více přímých letů. Významným okamžikem cesty bylo shromáždění asi 20 000 lidí před Palácem Srbska. Ti pozdravili čínského prezidenta s vlajkami obou národů a provolávaly slávu Číně. Něco, co si Praha nemůže dovolit.

V Budapešti byla návštěva využita pro ukotvení závazku vybudovat komplexní strategické partnerství pro novou éru za každého počasí. Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó označil návštěvu za milník v bilaterálních vztazích a řekl, že posílení bilaterálních vztahů odráží oprávněnost národní politiky vůči Číně. S čínskými investicemi v Maďarsku jsme velmi spokojeni. Vyzýváme další, aby přišli, protože se jedná o moderní, nejmodernější investice, které vytvářejí mnoho pracovních míst. Je to dobré pro naši národní ekonomiku, dobré pro naše lidi a naše rodiny. Doufám, že ve Strakovce nebo Černínském paláci to uslyšeli nebo si dnes přečetli a zeptají se sami, jak je možné, a jaké chyby dělá česká politika a diplomacie.

To i proto, že Maďarsko bude od 1. července předsedat EU, že odmítá přístup snižování rizik a Čínu nepovažuje za hrozbu. Nechceme, aby byl svět znovu rozdělen na dva bloky. Chceme, aby přišla konektivita, řekl ministr a dodal: Maďarsko se bude zasazovat o to, aby vztahy mezi EU a Čínou byly založeny na vzájemném respektu. Maďarsko je nejlepším příkladem, který ukazuje, jaké výhody můžete získat z uctivé spolupráce s Čínou…Kdybychom nepovzbuzovali tyto čínské společnosti, aby přicházely do Maďarska, a kdybychom reprezentovali tyto typy oddělovacího přístupu, měli bychom o desítky tisíc pracovních míst méně.

Z předem citovaného se nabízí otázka: Kdo a jak si vzpomene v ČR na tři skutečnosti: 1) Česko-čínské vztahy byly založeny v roce 1919 (tj. před 105 roky). 2) Čínská lidová republika navázala diplomatické vztahy s tehdejším Československem dne 6. 10. 1949 (tj. před 75 roky). 3) Když se Česká republika 1. 1. 1993 stala samostatným svrchovaným státem, čínská strana ji ještě téhož dne uznala a navázala s ní diplomatické vztahy na úrovni velvyslanců.

Z předem uvedeného vyplívá, že prezident Macron, paní von der Leyen a pár Fiala & Lipavský budou od 1. července ve zvýšeném letním stresu a budou muset častěji si utírat nos, podobně jako já po letu do Itálie v přechlazeném letadle Ryanair s palubní posádkou podobající se létajícím obchodníkům s potravinami, nápoji a losy. Posádka se snažila jako řidiči autobusů vezoucí důchodce na kávu a dort s cílem jim prodat pekáče a další vybavení pro rodinu, kterou již nemají. Fiala & Co by si mohli uvědomit, že všech výsledků návštěvy prezidenta Si bylo dosaženo bilaterálním způsobem, nikoli byrokracií EU nebo poklonkováním USA. Konstruktivní vztahy se dělají bilaterálně, na základě společného zájmu. Vše ostatní je zrada.

Rezoluce VS OSN č. 2758

Uvedená rezoluce představuje další nápovědu české diplomacii a zahraniční politice, jak se dostat na kolej vedoucí moderní vlak do budoucnosti a jak se orientovat v říši pokrytectví a lží.

Včera proběhlo na čínském velvyslanectví zcela jistě zajímavé sympozium k problematice principu jedné Číny. Nevím podrobnosti, protože jsem nebyl pozván. Vím ale, že úvodní projev na sympoziu přednesl čínský velvyslanec Feng Biao, který zcela jistě vysvětlil pozici Čínské lidové republiky v této problematice, včetně spojení pevninské Číny a Tchaj-wanu mírovými prostředky. A že dalšími řečníky byli pánové Jiří Paroubek a Vojtěch Filip.

Vím také, že vláda ČLR senzitivně vnímá kroky Spojených států, které jsou namířeny proti územní celistvosti ČLR. Tyto kroky spočívají nejenom v obrovských dodávkách zbraní a zbraňových systémů Tchaj-wanu, ale i v interpretaci rezoluce VS OSN č. 2758 a snaze ovlivnit světové mínění ve prospěch Spojených států v době, kdy mnozí z nás mají jiné starosti a proto zapomínají, že rybu je třeba lovit v kalných vodách.

Proto připomínám, že na Tchaj-wanu došlo k určitému politickému posunu v lednových volbách, které oslabily Demokratickou pokrokovou stranu, která se snaží vést ostrov směrem k separatismu, a ne mírovému sjednocení. Registrace na 77. shromáždění Světové zdravotní organizace (WHO) skončila v pondělí a úřady Tchaj-wanu neobdržely pozvánku k účasti. Proč? Účast Tchaj-wanu na zasedání (od 27. května do 1. června) by mohla být zneužita. V době zoufalého konání americké vládní administrativy prakticky na všech frontách mezinárodní vojenské a obchodní politiky primárním cílem účasti Tchaj-peje na zasedání nemohla být podpora veřejného zdraví, ale využití přítomnosti na mezinárodním setkání jako důkaz, že ostrov je uznáván jako samostatná entita oddělená od pevninské Číny.

V tomto kontextu je potřeba hodnotit nedávný brífink Generálního ředitele odboru pro Severní Ameriku a pro oceánské záležitosti MZV ČLR. Cíl brífinku byl jasný: upřesnit postoj Číny k Rezoluci Valného shromáždění OSN č. 2758. Příčinou brífinku podle ředitele odboru Yanga je skutečnost, že Spojené státy záměrně narušují a zpochybňují rezoluci VS OSN č. 2758. Rezoluce byla přijata v roce 1971 po obnovení zákonného sídla Lidového parlamentu Čínské republiky v OSN a po vyhoštění Tchaj-wanu. USA vytrubují do světa představu, že status Tchaj-wanu je neurčený a obhajují podporu a účast Tchaj-wanu na konferencích a aktivitách OSN.

V této souvislosti připomínám, že nedávno Mark Lambert spolu s dalšími americkými úředníky ministerstva zahraničí USA bezostyšně tvrdili, že schválená rezoluce Valného shromáždění OSN č. 2758  není rovnocenná konsensu a neodráží jej, neboť (prý) čínský princip jedné Číny nemá žádný vliv na jednotlivé země a jejich svrchovaná rozhodnutí, pokud jde o jejich vztahy s Tchaj-wanem…Rezoluce nevylučuje smysluplnou účast Tchaj-wanu v práci Organizace spojených národů a dalších mnohostranných fór a nepředstavuje institucionální postoj OSN ke konečnému politickému statusu Tchaj-wanu. To je silný tabák a příklad, jak USA ignorují podstatu mezinárodně právního obyčejového práva a všeobecně přijatou praxi, že rezoluce VS OSN jsou považovány za vyjádření názoru mezinárodního společenství.

Spojené státy dnes po 53 letech navíc tvrdí, že jejich politika jedné Číny se liší od politiky jedné Číny ve smyslu čínského pojetí a principu. To je jasný příklad imperiální arogance hegemona v odcházení, který má potíže akceptovat realitu, a proto vymýšlí svoji vlastní, zájmovou.

Princip jedné Číny je jasný a jednoznačný, a znamená, že existuje jedna Čína na světě a Tchaj-wan je součástí Číny. Proto vláda Čínské lidové republiky je jediným právním orgánem zastupujícím celou Čínu. Rezoluce Valného shromáždění OSN 2758 plně odráží a potvrzuje historický princip jednotné Číny. Tchaj-wan je součástí Číny od starověku. To je historický fakt, který tvoří mezinárodní konsensus a obyčejové právo.

Káhirská deklarace z roku 1943 a Postupimská proklamace z roku 1945 jasně stanovily, že Tchaj-wan představuje Japonskem ukradené čínské území, které bude vráceno Číně. Tyto dokumenty s mezinárodněprávní účinkem tvoří nedílnou součást mezinárodního řádu po druhé světové válce a také právní status Tchaj-wanu jako nezcizitelného území Číny.

Teritoriální hranice se nezměnily. Čínská suverenita a území nebyla a nebudou nikdy rozdělena. Status Tchaj-wanu jako součásti Číny se nezměnil a nikdy se nezmění. 25. října 1971 Valné shromáždění přijalo rezoluci č. 2758 drtivou většinou hlasů, ve které se černé na bílém uvádí, že Valné shromáždění "rozhoduje o obnovení všech svých práv k Čínské lidové republice a uznat představitele vlády ČLR jedinými legitimními zástupci Číny v Organizaci spojených národů a…

Není pochyb, že rezoluce jednou provždy vyřešila otázku zastoupení celé Číny, včetně Tchaj-wanu. Na světě je jen jedna Čína, Tchaj-wan je součástí této Číny, nikoli zemí. Rezoluce rovněž potvrdila, že v Organizaci spojených národů je pouze jedno sídlo Číny a Vláda Čínské lidové republiky je jediným právním orgánem vylučující dvě Číny, nebo jednu Čínu a jeden Tchaj-wan.  Milovníkům čísel, která pro mne osobně neznamenají dnes nic, připomínám, že více než 50 let byl hospodářský výkon Tchaj-wanu započítáván do celkového HDP Číny při hodnocení Organizace spojených národů a mnoho dalších mezinárodních organizací. Milovníkům otázek napovídám: Proč Spojené státy zavírají oči před tak jasnými fakty?

Pokud mě paměť neklame, úřad OSN pro právní záležitosti vydal právní stanoviska, která velmi jasně uvádějí, že Tchaj-wan je pro všechny účely nedílnou součástí Čínské lidové republiky, že Organizace spojených národů považuje 'Tchaj-wan' jako provincii Číny bez samostatného statusu, a 'orgány' v 'Tchaj-peji' se nepovažují za jakoukoli formu vládního statusu.

Rezoluce VS OSN č. 2758 je rozhodnutím Valného shromáždění OSN a měla by být dodržována všemi členskými státy OSN, protože se jedná o požadavek Charty OSN a písemný závazek, který všechny členské státy OSN musí splnit. Zásada jedné Číny představuje také základní předpoklad a politický základ pro to, aby Čína vytvořila a rozvíjela vztahy se všemi zeměmi. Summa summarum: Princip jedné Číny je univerzálně uznávanou zásadou, představuje mezinárodní obyčej a jeden z mnoha globálních trendů.

Jako signatář Káhirské deklarace a Postupimské dohody USA jsou si plně vědomy historických a právních faktů, přesto však otevřeně zpochybňují světový řád vytvořený po druhé světové válce, pošlapávají zásady mezinárodního práva, tím jeho univerzalitu a právní závaznost. USA se snaží klamat mezinárodní veřejné mínění vnutit státům svá tzv. pravidla založená na mezinárodní řádu ala Spojené státy. Svět nezapomněl na jednání, která vedla k rezoluci Valného shromáždění OSN č. 2758, nezapomněl pozdější pokus vytvořit dvě Číny nebo jedna Čína, jeden Tchaj-wan a prosadit dvojí zastupování navzdory drtivé opozici.

V závěru této části je potřeba připomenout tři čínsko-americká společná komuniké: Spojené státy americké uznávají vládu Čínské lidové republiky jako jedinou legální vládu Číny. Spojené státy americké uznávají, že existuje pouze jedna Čína a Tchaj-wan je součástí Číny. Jedna Čína představuje politický základ čínsko-amerických vztahů, a původní a pravý význam Politiky jedné Číny.

Americký Zákon o vztazích s Tchaj-wanem a Šest záruk Tchaj-wanu podle osobního hodnocení zásadně porušují princip jedné Číny zásadu a konsensus mezinárodního společenství a nebyly nikdy uznány Čínou. Samo prohlášení čeští Tchaj-wanci by se měli držet na uzdě a neprovokovat, chtějí-li se dožít důchodu ve zdraví a pohodě.

Ráj

Během mé poslední krátké návštěvy v Itálii jsem měl tři cenné zážitky, které obohatily kvalitní společnost spřízněných duší, jídlo a obsluhu, a které nabízejí i politikům radu: 1) Koncert Il Volo ve Veronské aréně, 2) seznámení se se zázemím kostela Řádu Karmelitánů a s Otcem Umberto a 3) výstava Il mio Paradiso (Ráj).

Ráj je po Peklu a Očistci poslední (třetí) kantika Dantovy Komedie. Dante Alighieri v ní popisuje vizi své vlastní cesty do posmrtného života. Ráj je rozdělen na devět nebes. To je ve středověké tradici významný počet. Řídí se aristotelsko-ptolemaiovským kosmologickým systémem: prvních sedm ve skutečnosti odpovídá planetám sluneční soustavy.

Dantův Ráj je koncipován jako dokonalé nebeské město, které nepodléhá zmatku či proměnám. Přebývají zde duše spravedlivých, jejichž počet byl předem stanoven Bohem. Jakmile se toto množství naplní, nastane konec světa a Poslední soud potvrdí konečné rozdělení na duše spasené a zatracené. Zatracení budou trpět ještě více, a naopak spasení dojdou plného naplnění nebeské blaženosti. Počet duší určených ke spáse se rovná počtu andělů, kteří se společně s Luciferem vzbouřili proti Bohu. Podle Dante to je jedna desetina nebeských andělů. V nebi je tedy devět desetin míst určených pro anděly a jedna desetina pro spasené lidské duše. Lidský osud je tak vlastně předurčen a záleží jen na člověku, protože mu Bůh daroval svobodnou vůli.

Pro popsání nadpozemského světa Dante mu dal materiální podobu. Použil přitom nehmatatelné prostředky, světlo a zvuk. Tím nebi zachoval božskou podstatu. Rájem je prostoupeno světlo jako symbol nejvyšší Boží milosti, a samotný Bůh je vylíčen jako oslepující záře. Naproti tomu v pekle převládá temnota a v očistci dochází ke střídání dnů a nocí.

Hranici ráje tvoří oheň oddělující od sebe svět pozemský, který podléhá změnám, a svět transcendentní, který zůstává neměnný a věčný. Skládá se z devíti kruhů, které se postupně zvětšují. Všechny obepíná Empyreum, desátý kruh, který z nich utváří jeden celek a od ostatních se liší tím, že je nehybný. V Empyreu sídlí Bůh, který prostupuje všemi částmi vesmíru, kde se jeho přítomnost projevuje formou rychlosti, s níž obíhají nebeské sféry s planetami i sama Země. Silová struktura ráje tedy funguje ve dvojím směru: Boží síla sestupuje na všechny duše, které naopak směřují k Bohu a touží po spojení s Ním. Bůh je trojjediné podstaty, tedy Bůh otec (síla), Bůh syn (moudrost), a Duch svatý (láska).

Ráj se od pekla a očistce liší především v tom, že všechny duše přebývají v Empyreu společně a nejsou umístěny do různých částí. Pokud jsou totiž duše zcela oproštěny od hříchu, musí všechny plně zakoušet štěstí a blaženost. Kdyby tomu tak bylo, Dante by popřel svrchovanou Boží spravedlnost a jeho vyprávění by bylo monotónním. Omezilo by se na pouhý popis ráje. Dante tedy nalezl střední cestu: duše sice dlí pospolu, ale nedosahují stejné míry blaženosti. Ta se totiž odvíjí od jejich vnitřního stavu, respektive od vnitřní touhy po naplnění. Tuto touhu pociťuje každá duše jinak a souvisí i s prožitým životem na Zemi. Tak Dante vyřešil dogmatický i umělecký problém současně a zbývalo mu najít způsob, jak vyjádřit vnitřní touhu, navenek neviditelnou. Bůh proto udělil Dantovi mimořádnou milost vidět vnitřní stav každé duše.

Duše jsou do jednotlivých kruhů (nebes) umístěny v závislosti na dvou kritériích: jakým vesmírným tělesem byly ovlivněny, a jakou měrou toužily po dobru a jak v životě využily potenciál, který obdržely od Boha. Až na první dvě planety-Měsíc (pro duše těch, kteří nemohli za života vykonat daný závazek) a Merkur (pro duše těch, kteří usilovali o dobro, ale byli hnáni touhou po slávě) se jedná o působení pozitivní. Do třetího kruhu Venuše zasadil Dante ty, kteří dokázali opravdově milovat. Kruh Slunce je duše moudrých a kruh Marsu pro duše trpících nebo bojujících za víru. Jupiterovo nebe je pro duše spravedlivých vládců a v posledním kruhu Saturnu duše těch, kteří se zasvětili kontemplativnímu životu, tj. životu v celibátu. Připomínám, že vlastním sídlem blažených je ve skutečnosti Empyreum.

Dante, osvobozený od hříchů, se společně s Beatricí vznáší nesmírnou rychlostí z očistce směrem k ráji. Pociťuje lehkost a neuvědomuje si, že letí. Nechápe, jak je to možné. Beatrice mu vysvětluje, že nebe neovládají fyzikální zákony, nýbrž moc Boží, jehož láska ho přitahuje. Nejprve dosáhnou kruhu Měsíce. Tam Dante se setká s duší Piccardy de Donati, unesenou z kláštera a donucenou ke sňatku. Dante se obrací k Beatrici, nechápe, proč tyto duše dosahují menší blaženosti než ostatní, když k porušení slibu byly donucené. Beatrice mu vysvětluje, že duše těchto lidí měly i jinou možnost než ustoupit. Za příklad mu nabízí mučedníky.

Poté Dante s Beatricí pokračují do Merkurova nebe. Tady jsou duše těch, kteří celý život jednali spravedlivě, ve svém konání však byli hnáni touhou po vlastní slávě, a ne nezištnou láskou k vyššímu dobru. Aniž by si toho Dante všiml, najednou se nachází v kruhu Venuše. Zde jsou v blaženosti ti, kteří na Zemi konali dobro z lásky k Bohu. Mezi ně patří také Karel Martell (syn Karla II. z Anjou), se kterým se Dante pravděpodobně setkal za svého života a již tehdy byl okouzlen jeho šlechetností. Karel Martell se s politováním pozastavuje nad smutným osudem krajů, kterým vládnul.

V kruhu Slunce Dante spatřuje duše moudrých. Ty kolem Danta a Beatrice utvoří kruh a zpívají. Když skončí, vystoupí duše Tomáše Akvinského. Představí sebe a dalších jedenáct církevních otců, vychvaluje františkánský řád, kritizuje zkaženost dominikánů a diskutuje s Dante o mnoha teologických problémech. V pátém kruhu Marsu Dante spatří velký zářící kříž. Kolem něho jsou shromážděny duše mučedníků a bojovníků za víru. Mezi nimi se nachází i jeho praděd Cacciaguida. Ten zemřel v bojích za osvobození Jeruzaléma. Vypráví Dantovi o Florencii, jaká byla za jeho života, kdy sice byla méně lidnatá a chudší, zato však svorná.

Jupiterův kruh obývají duše těch, kteří v životě jednali spravedlivě. V Saturnově kruhu duše těch, kteří se zasvětili kontemplativnímu životu. Náhle se před Dantem a Beatricí objeví zlaté schody. Jsou tak vysoké, že nelze dohlédnout jejich konce. Po nich sestupují zástupy blažených. K Dante přistoupí sv. Benedikt a naříká nad úpadkem benediktýnského řádu, který sám založil. Společně s ním a Beatricí Dante stoupá do osmého nebe hvězd. Objeví se tisíce světel, které osvěcuje oslňující světelná záře. Beatrice vysvětluje, že největší jas je Kristus. Dante zažívá duchovní extázi. Než však vstoupí do Empyrea, musí odpovědět apoštolům na otázky týkající se ctností: víry, naděje a lásky. Poté se Dante s Beatricí přibližují Empyreu, pravému ráji. Když si oči přivyknou, Dante spatří obrovské jezero světla. Kolem této záře jsou shromážděny duše. Uprostřed světelného jezera, které Dante přirovnává ke květu růže, stojí prázdný trůn s císařskou korunou. Beatrice Dantovi říká, že je připravena pro císaře Jindřicha VII, a že zde se on musí rozloučit s ní, která ho doposud provázela. V děkovné modlitbě se k Beatrici poprvé obrací zájmenem ty, což vyjadřuje, že dosáhl stejné míry blaženosti jako ona.

Na místě, kde stála Beatrice, se objeví sv. Bernard. Ten vysvětluje strukturu zářící růže: na jedné straně jsou shromážděni duše Starého Zákona, na druhé jsou duše Nového Zákona. Tam jsou stále volná místa. Na vrcholu je umístěn trůn Panny Marie.

Sv. Bernard vyzve Danta, aby se k ní obrátil modlitbou. Panna Maria mu může zprostředkovat přímý kontakt s Božskou podstatou. Marie pouhým pohledem vyhoví Dantově prosbě. Ten se podívá nahoru, Boží světlo do něj začne vstupovat a umožní mu dosáhnout plné blaženosti a harmonie s Bohem. Z návštěvníka ráje se stala jeho součást. Kdo ze současných politických a hospodářských elit najde odvahu a sílu jít popsanou cestou, nevím.