Politickým hádkám v Česku dominuje jedno téma, o kterém se přitom šíří spousta nesmyslů. A opakují je nejen „obvyklí podezřelí“, ale třeba i různé neziskové organizace. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Nenechte se napálit

Volby budou ani ne za měsíc a hlavním tématem je v Česku migrace. Že o ní šíří nesmysly populisti, to nikoho nepřekvapí. Jenže o migraci lžou i „sluníčkáři“. A tak, s pomocí světově uznávaného experta na migraci, přinášíme jednoduchý návod, jak se v tom všem vyznat a nenechat se napálit. Takže: migraci nelze zastavit, není řešením problému se stárnutím populace, nelze tvrdit, že nás čeká masová migrace vyvolaná změnami klimatu a že ostrovy už kvůli oteplování pohlcuje oceán. Vysvětlení těchto a spousty dalších mýtů (nebo lží?) najdete tady.

Kdy s tím ven

Česko spolu s Dánskem a Rakouskem sestavilo koalici států, které žádají restriktivnější přístup k migraci, jak jsme už informovali. Země jdou za rámec migračního paktu definitivně schváleného v úterý a chtějí, aby se veškeré řízení s běženci zadrženými například na moři vedlo mimo území EU, ve státech, které o tom s unií uzavřou dohodu. Dopis s tímto plánem podporuje zhruba 20 zemí unie. Členové koalice do poslední chvíle řešili, kdy s iniciativou vyjít ven. Jestli před eurovolbami – aby se tím přispělo ke snížení zisků krajní pravice – nebo až po nich, poté, co bude známé nové vedení unijních institucí. Česko zastávalo spíše první možnost – a stalo se. Dopis ministrů – nakonec 15 zemí – byl odeslán ve čtvrtek.

Prosvištíme si: Špatný a špatný

Takové jsou teď podle řady analytiků dva hlavní scénáře dalšího vývoje války na Ukrajině. Jeden počítá s tím, že Rusové sice neprolomí ukrajinské linie letos, ale se značnou pravděpodobností se jim to může podařit příští rok. Ani druhý scénář nepočítá s ukrajinským vítězstvím, pokud je tedy vítězství definováno tak, jak o tom mluví ukrajinští (i mnozí čeští) politici. Tato varianta ale dává Ukrajině šanci jednak na udržení fronty, jednak na docela dobrou budoucnost. Podrobnosti tady.

Uspěje Spolu?

se svou antikampaní, kterou rozjelo proti Andreji Babišovi (tedy Rusko, pro tebe všecko)? Jednak jde jen o slabý odvar toho, kam se česká politika posune – napřesrok před parlamentními volbami bude kampaň skutečně brutální. A za druhé, Spolu to u voličů nepomůže – mlácení hodnotami jen ukazuje na ideovou prázdnotu. A víte, proč zástupci Evropské komise po telefonu doslova křičeli na české protějšky? Dá se to shrnout pod termín český amatérismus a týká se energetiky. A jaké zásadní chyby dělá Volodymyr Zelenskyj? Ondřej Houska a Michal Půr to vše rozebírají v podcastu Bruselský diktát. Celý díl je na HeroHero a Gazetisto.

Ostře sledované: Mám hypotéku

V minulém vydání jsme vás informovali, že podle agentury Ipsos, která v pravidelných vlnách monitoruje nálady Čechů a Češek před eurovolbami, hodlá 37 procent z nich u uren v červnu vyjádřit svůj názor na Fialovu koalici – tedy nikoli na věci spojené s EU. Průzkum byl už zveřejněn celý a mimo jiné se ukázalo, že Češi v nejproduktivnějším věku, mezi 25. a 34. rokem, hodlají volby ignorovat a to nejvíc ze všech věkových skupin. Důvod? Hypotéky, děti, shon. Podrobnosti v tomto textu.

Díky za válku

Čínský prezident Si Ťin-pching minulý týden pobyl v Evropě. Objevila se řada výzev k tomu, že mezi USA (případně Západem) a Čínou nesmí dojít k nové studené válce. Jenže když se podíváme do historie, studená válka je tou nejlepší možnou variantou, v jakou můžeme doufat. Reálné alternativy k ní jsou jen tyto: horká válka, appeasement nebo Pygmalion. Co to znamená a co musíme dělat, aby Západ v nové studené válce zvítězil? Vysvětluje muž, který tomu rozumí jako málokdo.

Že se máme špatně?

Tak se podívejte do Itálie. Jde o jedinou zemi EU, v níž je průměrná reálná mzda níž, než byla v roce 1990. Češi si oproti tomu výrazně polepšili a jsou na tom velmi dobře i ve srovnání s ostatními státy unie. Jak konkrétně? A proč se vlastně Italům dlouhodobě vede tak špatně? Zjistíte tady.

Dobrý!

Ředitelé Evropy moderovali debatu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) mezi kandidáty do europarlamentu a dopadla velmi dobře. O bezpečnostních a ekonomických výzvách Evropy v příštích pěti letech diskutovali jedničky kandidátek Spolu Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), Petr Mach (SPD) a dvojky Jaroslav Bžoch (ANO) a Jan Farský (STAN). Sál pro více než stovku lidí se navzdory hezkému počasí naplnil. Nejzajímavější momenty? Jediná shoda všech nastala u dotazu na zákaz TikToku po vzoru USA (Kongres schválil, že zakáže použití této sítě, pokud nezmění majitele) – všichni byli proti takovému postihu. A pak odpověď v angličtině na jednu z otázek. Politici o tom dopředu nevěděli, všichni ji ale s přehledem zvládli.

Co si přečíst

• Útok na premiéra Fica ukázal, jak Slovensko rozdělily dvoje volby.

• Jaké priority by měla mít příští Evropská komise? Podrobně odpovídá německý think-tank DGAP.

• Bezpečnostní politiku bude na ministerstvu zahraničí poprvé řídit žena. Kdo je Veronika Stromšíková?

Evropa podle…

Viktor Daněk, zástupce ředitele Europeum

„Zastavíme Green Deal,“ slibují zcela vážně mnozí kandidáti na europoslance. Nestane se to. Ve veřejné debatě se ale na podobných nesmyslech dál vyčerpáváme a málo se věnujeme tomu, co tedy od příští Evropské komise můžeme realisticky chtít. O tempo (nikoli zastavení) dekarbonizace se přitom v Evropě vede lítý boj. Dvě nejsilnější frakce po volbách nejspíš znovu budou potřebovat někoho dalšího, aby sestavily většinu. Ursula von der Leyenová připustila, že by se mohla tentokrát opřít o konzervativce z ECR. Sice by nejspíš přišla o podporu velké části zeleně smýšlejících socialistů, umožnilo by jí to ale v klimatické politice zvolnit a více se soustředit na konkurenceschopnost, jak slíbila. Právě za to ji ale socialisté ostře kritizují. Dozví se o takových souvislostech ale průměrný český volič? A čím chce do klimatické politiky přispět Česko? Až se budeme divit, proč nikdo Green Deal nezrušil, svedeme to zase na zlé bruselské úředníky.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Podcast Bruselský diktát živě: ve čtvrtek 16. 5. v Břeclavi, v pátek 17. 5. na pražské Metropolitní univerzitě, ve středu 22. května v pražském Karolinu. Další termíny tady.

• Jak vidí byznys přijetí eura a jakou roli euro hraje v české ekonomice? Přijďte na konferenci.

• Diktát Němců a Francouzů v EU? Ne, jejich tandem je to nejlepší, co máme.

Tečka podle Ondřeje Housky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dopustil a dopouští vážných chyb. Za tenhle výrok budu jistě označen buď za placeného ruského agenta, nebo aspoň za napomahače Rusku. V Česku se totiž zhusta praktikuje fanouškovství, nikoliv snaha o co možná nejobjektivnější analýzu. Situaci popisujeme takovou, jakou bychom ji chtěli, nikoliv takovou, jaká je. Jenže Zelenskyj udělal zásadní chyby těsně před ruskou invazí, jak ukazují materiály, k nimž se nedávno dostal jeden americký novinář. A zbytečné chyby dělá i nyní a kvůli nim má Ukrajina například vážný nedostatek vojáků. Jistěže je ukrajinský prezident, když vše sečteme a podtrhneme, skvělým válečným vůdcem, který burcuje svůj národ i světové veřejné mínění. Ale nikdo na světě, tedy ani on, není bez chyb a nevidím důvod, proč je otevřeně nerozebrat. Hodně času věnujeme analýze právě tohoto tématu v už zmíněném podcastu Bruselský diktát. Poslechněte si, nebo koukněte na video.