Postupné snižování hladiny růstu cen v České republice se zastavilo. A nejen to. Tempo zdražování zboží a služeb naopak začalo opět nabírat na síle. Podle čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostly v tuzemsku v dubnu spotřebitelské ceny meziročně o 2,9 procenta. O měsíc dříve přitom činil nárůst cen jen 2 procenta. Za svižnější dubnovou inflací stály především dražší potraviny, pohonné hmoty, vodné a stočné, elektřina, tabák, alkohol, ale i stravovací či ubytovací služby. Vypadá to tedy, že na stabilizaci cenové hladiny si budeme muset ještě nějakou dobu počkat a bůh ví, zda se jí letos vůbec dočkáme. U ovoce, zeleniny či brambor bych na to vzhledem k pustošivým důsledkům nedávných mrazů příliš nevsázel.
Do cen řady položek se totiž začaly či spíš ještě začnou propisovat rozličné vlivy. Například daně. U některých položek totiž konsolidační balíček zavedl vyšší zdanění prostřednictvím DPH či spotřebních daní a to se zcela logicky propíše do konečných cen. Zde se jedná například o stravování a ubytování, o prodej čepovaného piva či výdaje spojené s domácností. Svůj podíl na rostoucích cenách mají i dražší pohonné hmoty, které prodražují přepravu jakéhokoliv zboží včetně potravin. Přesto u některých položek (například u mouky, vajec, polotučného mléka) došlo k jejich meziročnímu zlevnění. Nicméně tempo tohoto zlevňování oproti předchozímu měsíci citelně zpomalilo.
Přestože některé položky meziročně zlevnily, žádný větší důvod k radosti to není. Připomeňme totiž, že se meziročně data srovnávají s cenami v loňském roce, kdy inflace v Česku ještě rostla dvouciferným tempem a navazovala na obdobně vysoký růst v roce 2022. Jinými slovy: zlevnění po dvou letech brutálního dvouciferného růstu cen je jen slabou kosmetickou útěchou. A tu brzy stejně rozfouká fakt, že dubnové ceny oproti březnu opět rostly.
Ve zprávě Českého statistického úřadu je ukryta ještě jedna věta, které takřka nikdo nevěnoval větší pozornost. Tato věta zní: „Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v dubnu (letošního roku) 151,4 %.“ Jinými slovy, za devět let vzrostla úroveň spotřebitelských cen v České republice o více než 50 procent! Drtivou část tohoto nárůstu jsme přitom „zažili“ v posledních třech letech.
Přestože oproti šíleným hodnotám inflace v předchozích dvou letech se v současnosti tento ukazatel pohybuje mezi 2 až 3 procenty, každý běžný nakupující v obchodech si všiml, že k nějakému umravnění cen nedošlo. A pokud tedy aktuálně nastalo zlevnění vajec nebo mouky, tak se to zcela jistě neprojevilo na cenách pečiva. Pokud došlo ke zlevnění mléka, určitě se to neprojevilo na cenách jogurtů a dalších mléčných výrobků. Jejich výrobci si vždy našli – bez ohledu na zlevňující suroviny – nějaký důvod, proč ceny nesnižovat, ale spíš je opět zvýšit.
Jsme na prahu letní sezóny. Tu má mnoho lidí spojenou s návštěvou koupališť, vysedáváním na zahrádkách u hospod nebo cestováním. Soudě podle aktuálního vývoje cen jednotlivých položek spotřebního koše se tu cenový růst ještě projeví. Pokud zdražilo vodné, stočné a elektřina, vstupné na koupaliště určitě dolů nepůjde. Pokud se zvýšilo DPH na čepované pivo, restaurační a ubytovací služby, v cenách se to projeví i zde.
A to tu ještě vůbec nehovoříme o tom, že do konečných cen u řady položek promlouvají požadavky zaměstnanců na růst mezd. Ty zde dva a půl roku reálně klesaly a lidé chtějí na toto chudnutí zapomenout. A to lze jen skrze to, že budou žádat vyšší výdělky. Některá odvětví tyto požadavky mohou sanovat, jiné už hůře. Nicméně například ti, kteří si mohou stanovovat ceny svého zboží a služeb dle své úvahy a potřeb, na nikoho a nic ohledy brát nebudou. Obzvlášť pokud o ně je zájem.
Přestože inflace oscilující mezi 2 a 3 procenty už vypadá podstatně lépe než stav, který tu byl loni či předloni, je vždy potřeba zopakovat a mít na paměti jednu věc. Inflace vždy byla, je a bude. A s ní tedy porostou i ceny. A pokud růst inflace poleví ve svém tempu, neznamená to, že spotřební zboží a služby zlevňují, ale že nezdražují tak prudce a rychle. Takže když se podíváme do budoucna, lze říct, že levněji nebude, spíš méně dráž.
