Výsledkem její práce, vyšla v magazínu Diabetologia, je denní rozvrh, který má ambici stanovit optimální doby vyhrazené pěti položkám: spánku, stání, lehké aktivitě, fyzické činnosti střední až náročné intenzity a sezení.
Tým Christian Brakenridgeho se opřel o sledování více 2 300 mužů a žen, složení bylo zhruba půl na půl, od čtyřiceti do pětasedmdesáti let, průměrný věk byl asi šedesát. Všechny vybavil vědecký kolektiv senzory, díky nimž mohl sledovat jejich aktivitu po čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu. Tak získal obraz, jak asi průměrně tráví den.
Během výzkumu účastníkům i účastnicím měřil vědecký tým obvod pasu, hladinu krevního cukru, inzulinovou senzitivitu. Rovněž cholesterol, krevní tlak a hladinu triglyceridů. Následně zohlednil rizikové faktory. A pak již nastoupily náročné propočty, modelování, tisícovky permutací. Čtyřiadvacet hodin rozdělili do bezpočtu kombinací oněch pěti složek, zkoumali dopady na sledované zdravotní funkce.
Záměr byl zřejmý, přijít na to, jak optimálně poskládat čtyřiadvacet hodin, jak do něj rozvrhnout oněch pět aktivit, shrnuje portál ABC News. Nejprve určili jejich optimální mixy ohledně hladiny krevního cukru, srdeční choroby, obvod pasu, inzulinovou senzitivitu, další zdravotní indikátory. Poté sledovali jejich překryvy. Ke kýženému vzorci Brakenridge dospěl, jak líčí na webu The Conversation.