Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Slova o občanské válce na Slovensku? Čtu to jako výzvu, ne jako varování, říká expert na nenávistné projevy

„Stojíme teď na prahu občanské války,“ řekl po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (vpravo). Foto: Tomáš Hrivňák, Denník N
„Stojíme teď na prahu občanské války,“ řekl po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (vpravo). Foto: Tomáš Hrivňák, Denník N

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica přišel po dlouhodobě vyhrocené atmosféře v tamní politice. Agresivní slovní výpady se ozývají i po tomto šokujícím činu. „Z mnoha výzkumů je patrné, že verbální nenávistné projevy jsou spolupříčinou politicky motivovaných násilných aktů, byť samozřejmě hraje roli i mnoho jiných faktorů,“ říká v rozhovoru expert na hate speech, filozof jazyka Tomáš Koblížek.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • Jaké mají nenávistné projevy dopad na společnost?
  • Proč mohou být jednou z příčin násilných činů?
  • Jak se pozná odolnost proti hate speech?
  • Proč slova o občanské válce Tomáš Koblížek nevnímá jako varování, ale jako výzvu?

Shodou okolností jsem vás zastihla zrovna na konferenci v Bratislavě. Ještě mi řekněte, že je to konference o hate speech.

Z určitého úhlu pohledu ano. Zabýváme se takzvanými slurs, což jsou ponižující výrazy na adresu různých skupin, vůči lidem jiné národnosti, barvy pleti nebo vůči homosexuálům.

Sjeli se sem lingvisté a filozofové jazyka z Evropy i Ameriky, kteří se tématu věnují. Zabýváme se útočným jazykem, takže se to vlastně dost sešlo.

Vy se dlouhodobě zabýváte verbálním násilím, projevy násilí v jazyce, zkoumáte i důsledky toho, k čemu hate speech vede. Co vám včera (rozhovor vznikl ve čtvrtek) běželo hlavou, když jste viděl záběry z atentátu na slovenského premiéra?

První myšlenky byly asi opravdu poznamenané profesionální deformací, takže jsem si okamžitě řekl, že to souvisí s dlouhodobou atmosférou na Slovensku.

Nejen s tím, že je emocionálně vyhrocená, ale že je vyhrocená i v jazyce. Že tento čin má určitě souvislost s tím, jak se politici i další lidé ve veřejném prostoru vyjadřují.

Z mnoha výzkumů je patrné, že verbální nenávistné projevy jsou spolupříčinou politicky motivovaných násilných aktů, byť tam samozřejmě hraje roli i mnoho jiných faktorů. Řeč tu ale hraje svoji roli.

Domlouvali jsme se, že budeme mluvit právě o tom, co útoku předcházelo, jakou roli v tom hate speech sehrála, ale po několika včerejších brífincích mám chuť to otočit. Tak jako hate speech asi přispěla k tomu, že se tento brutální fyzický útok stal, nevedl ten čin k tomu, že eskaloval hate speech? Místopředseda Směru Luboš Blaha vyjádřil „těžké znechucení nad tím, co jste vy, opozice a liberální média, napáchali, jakou nenávist jste šířili, šibenice jste stavěli, kvůli vaší nenávisti bojuje Robert Fico o život, nikdo z vás tu vinu nesmyje“. A předseda SNS Andrej Danko mluvil o vyhlášení politické války.

Jistě. Taková událost se stane příležitostí, aby si určití lidé „řekli svoje“. Aby si našli skupinu, která „za to může“, a obvinili ji. Množství výroků tohoto typu vzroste.

Hledají se viníci a při jejich identifikování mohou někteří lidé používat slovník, kterým se vůči někomu nejen vymezují, ale snaží se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Robert Fico

Rozhovory

Slovensko

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější