Foto: Profimedia

Čína jako kovová velmoc. Peking hromadí důležité zdroje, pro Západ je to problém

Napsal/a Robert Břešťan 17. května 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Může se to zdát jako nezajímavé dění, hemžení jedniček a nul na vzdálených světových burzách. Ve skutečnosti to má potenciál ovlivnit i život v České republice. Data potvrzují, že Čína v posledních měsících hromadí zásoby kritických komodit, především pak mědi.

Graf cen mědi na londýnské burze letí od února strmě vzhůru. Aktuální ceny se blíží až k deseti tisícům dolarů za tunu – a podle analytiků za to může především poptávka z Číny.

Podobný trend lze vysledovat třeba u železné rudy nebo kobaltu. Je zjevné, že Čína, jakkoli je sama jedním z nejvýznamnějších producentů kritických surovin, hromadí jejich zásoby i z dalších koutů světa.

Mohutný nárůst zásob

„Cena mědi je často využívána jako indikátor kondice čínské ekonomiky. A skutečně platí, že část silné poptávky jde na vrub čínskému hospodářskému oživení – především v průmyslu, kterému se v prvním čtvrtletí dařilo nad očekávání dobře. Ale celý příběh je zřejmě složitější. Nemalá část poptávky totiž odráží mohutný nárůst zásob, který je z historického pohledu i při zohlednění tradiční sezónnosti významně nadstandardní,“ potvrzuje analytik ČSOB Dominik Rusinko.

A dokládá to na tomto grafu:

Podle analytika Rusinka se Čína může takto předzásobovat i proto, že plánuje snížit hodnotu své měny (devalvovat), díky čemuž by mohla nižšími prodejními cenami dále podpořit vývozy elektromobilů nebo solárních panelů. Právě u nich je měď klíčovou komoditou.

„Měď je nejdůležitějším kovem probíhající dekarbonizace, bez kterého nejde vybudovat zelená infrastruktura – solární panely, baterie nebo elektromobily. Například výroba elektromobilu vyžaduje zhruba 90 kg mědi, u spalovacích motorů je to cca 23 kg,“ vysvětluje analytik Rusinko.

Jak upozorňuje Mezinárodní agentura pro energii, celková světová poptávka po mědi by mohla být v roce 2040 o 30 až 60 % vyšší než v roce 2022.

V Číně se dlouhodobě zpracovává až 50 % všech světových zásob mědi, což Pekingu dává značnou konkurenční výhodu. Ta se projevuje i cílenou snahou zaplavovat zahraniční trhy „zelenými“ produkty, obvykle ještě s podporou státních subvencí. Své produkční kapacity navíc Čína dále navyšuje.

Závislost i na Rusku

Na fakt, že je demokratický západní svět u mnoha komodit, především vzácných kovů, zásadních pro moderní technologie, závislý na nepředvídatelných režimech, už nějaký čas upozorňuje Brusel.

Podle schválených plánů by do roku 2030 měly obnovitelné zdroje tvořit nejméně 42,5 % z konečné spotřeby energie v celé EU. K tomu jsou ale nezbytně nutné kovy a nerosty jako je právě měď, kobalt, nikl, mangan nebo lithium, zinek a další.

Téměř u všech kritických surovin Čína patří mezi tři největší světové producenty a zpracovatele. Naopak v samotné EU je těchto zdrojů pomálu. A u některých se musí unijní země spoléhat i na Rusko.

Například vysoce koncentrovaný nikl, používaný pro výrobu baterií, je dostupný pouze v Rusku. Tamní společnost Norlisk Nickel naplňuje pětinu světové poptávky a pro země EU je zatím v podstatě nenahraditelná.

Jistým štěstím pro Evropu je fakt, že zásoby kritických surovin jsou po světě rozmístěny přeci jen rovnoměrněji, než jak to ukazuje jejich aktuální produkce. Příkladem může být lithium nebo mangan, u nichž se objevují a otevírají možnosti nové těžby i v EU, včetně České republiky.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)