Okolí systému galaxií ZS7 z programu JWST PRIMER, jak jej vidí kamera NIRCam Webbova dalekohledu. Kredit: ESA/Webb, NASA, CSA, J. Dunlop, D. Magee, P. G. Pérez-González, H. Übler, R. Maiolino a kol.

Webbův dalekohled zachytil nejvzdálenější fúzi černých děr

Mezinárodní tým astronomů s pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba zachytil probíhající srážku dvou galaxií a začínající fúzi jejich centrálních černých děr v době, kdy byl vesmír starý pouhých 740 milionů let. Jedná se o nejvzdálenější detekci splynutí černých děr, první případ, kdy byl tento jev pozorován v tak raném vesmíru.
Pozorovaný systém se označuje AS7.
Podle provedené analýzy má jedna z fúzujících černých děr hmotnost asi 50 milionů Sluncí. Hmotnost druhé černé díry je pravděpodobně podobná, i když je mnohem obtížnější ji změřit, protože je pohřbena v hustém plynu. Pro srovnání, černá díra v centru naší galaxie Sagittarius A* má hmotnost asi 4 miliony Sluncí, a to měla dost času až dodneška. Rychlý růst černých děr v raném vesmíru představuje celkem záhadu. (Poznámka PH: Jak se zde již několikrát psalo, otázka například zní, jak původně tyto černé díry vznikly, zda z hvězd, nebo zhroucením plynu rovnou… Ostatně podivně vyspělý obraz raného vesmíru vyplývá i z jiných pozorování Webbova dalekohledu, nejde zde jen o černé díry.)
„Naše zjištění naznačují, že fúze /s jinými černými dírami/ je důležitou cestou, kterou se mohou černé díry rychle zvětšovat, a to i za kosmického úsvitu,“ uvádí hlavní autorka studie Hannah Übler. „Spolu s dalšími nálezy aktivních a velmi hmotných černých děr ve vzdáleném /= raném/ vesmíru naše výsledky také ukazují, že velmi hmotné černé díry utvářely vývoj galaxií od samého počátku.“
Celková hmotnost zkoumaného systému je podobná hmotnosti sousední galaxie, Velkého Magellanova mračna (poznámka: což je trpasličí galaxie; takže v staré galaxii mnohem menší, než je Mléčná dráha, je pro změnu mnohem větší centrální černá díra).
Autoři studie dodávají, že jakmile se obě černé díry spojí, bude tato událost také generovat gravitační vlny. I takto vzdálené události by přitom mělo být možné detekovat pomocí příští generace observatoří gravitačních vln, jako je např. připravovaná mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), kterou nedávno schválila Evropská kosmická agentura; půjde o první vesmírnou observatoř zaměřenou na studium gravitačních vln.

Hannah Übler et al, GA-NIFS: JWST discovers an offset AGN 740 million years after the big bang, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2024). DOI: 10.1093/mnras/stae943
Zdroj: ESA/Hubble Information Centre


Credit: ESA/Webb, NASA, CSA, J. Dunlop, D. Magee, P. G. Pérez-González, H. Übler, R. Maiolino, et al, N. Bartmann (ESA/Webb)

Desetinná čárka je o 150 let starší

Glen Van Brummelen, historik matematiky z kanadské Trinity Wester University, zjistil, že desetinnou čárku použil …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close