Praha - Některá slovenská, ale i česká média se po středečním útoku na slovenského premiéra Roberta Fica nevyvarovala pokušení využít událost ke zvýšení sledovanosti, řekla ČTK socioložka médií Renata Sedláková. Podle oslovených expertů by měla média usilovat o to, aby z podobných událostí nevytvářela senzaci. Podobně jako po prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze odborníci připomínají jako základní pravidlo věcné informování a to, aby se nevěnovala zvýšená pozornost útočníkovi.
Fico se stal obětí útoku ve středu po výjezdním zasedání vlády v Handlové, při němž utrpěl čtyři střelná zranění. Nyní je v banskobystrické nemocnici. Z pokusu o vraždu je obviněn 71letý muž, který je v rukou policie. Uniklé video s útočníkem krátce po jeho zadržení, které se šířilo po sociálních sítích, označili odborníci oslovení ČTK za problematické.
Sedláková útok považuje za další bezprecedentní situaci, které byli slovenští politici a média v krátké době vystavení. "V takto vyhrocené situaci není překvapivé, že někteří politici neudrží vlastní emoce a svým projevem ještě takzvaně přilijí do ohně," uvedla.
Krátce po zveřejnění informací o střelbě ostře zaútočili na novináře či opozici místopředseda slovenské sněmovny a Ficovy strany Směr-sociální demokracie Ľuboš Blaha či šéf nejmenší vládní strany SNS Andrej Danko. Podle Sedlákové Dankův projev výrazněji nevyčníval z jeho obvyklého komunikačně-politického stylu. Užití velkých slov a gest však není podle ní v podobné situaci strategické, protože často funguje jako rozbuška pro další chování.
Naopak vyzdvihla součinnost současné prezidentky Zuzany Čaputové a jejího nástupce Petera Pellegriniho. "Z dění několika hodin bezprostředně po incidentu lze odvozovat, že slovenská vláda pro podobnou situaci neměla připravenou komunikační strategii a rozdělené kompetence, že nebyla stanovena osoba, která by měla o věci s médii a novináři komunikovat," řekla Sedláková.
Slovenská, ale ani česká média, včetně médií veřejné služby se podle socioložky nevyvarovala pokušení využít událost ke zvýšení sledovanosti. "Média by neměla heroizovat útočníka, věnovat mu zvýšenou pozornost a zveřejňovat o něm velmi podrobné informace," uvedla Sedláková. Údaje včetně jména pachatele se přitom objevila napříč médii, podotkla.
Zveřejňování záběrů z útoku lze označit podle Sedlákové za neetické. Na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích kolují videa, která zachycují i přímo okamžik střelby nebo záběry pachatele. Sedláková uvedla, že to může být pro některé příjemce nebo čtenáře traumatizující, ale především je to dehonestující vůči oběti.
Podle Davida Černého z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR by společnost měla v takové situaci znát motiv útočníka, aby nevzrůstalo násilí a polarizace společnosti. "U informování o samotném činu atentátníka platí základní pravidla jako například nevytvářet z té situace senzaci. Nicméně by bylo dobré, aby veřejnost znala motiv útočníka a informace byly zařazené do kontextu," řekl.
Problematické bylo podle odborníků uniklé video na sociálních sítích, kde se objevil útočník krátce po svém zadržení a říkal, že nesouhlasí s politikou vlády. "Považuji to za pochybení úřadů, ze kterých materiál unikl. Podobné věci by se stávat neměly," míní odbornice z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová. S ní souhlasí i Černý, podle kterého by seriózní média video s ohledem na jeho původ neměla šířit.
