Rusko-čínské vztahy dosáhly nejvyšší úrovně v historii, prohlásil Putin v Pekingu

Putin a Si Ťin-pching mimo jiné oznámili novou éru strategického partnerství a opozici vůči Spojeným státům americkým. „Můžeme být hrdí, že rusko-čínské vztahy dosáhly nejvyšší úrovně v historii a získaly charakter skutečného komplexního partnerství a strategické interakce,“ řekl Putin.

Jednoznačné odmítnutí Washingtonu přišlo krátce po návštěvě amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který žádal Peking, aby nepodporoval Moskvu.

„USA poskytují bezprecedentní vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň vznášejí nepodložená obvinění proti normální hospodářské spolupráci a obchodu mezi Čínou a Ruskem. Je to typický dvojí metr, pokrytecký a nezodpovědný,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Vzájemný soulad v mnoha otázkách

Putin a Si se shodují v otázkách Ukrajiny, Tchaj-wanu i Severní Koreje, zejména pak v potřebě změnit světový řád. Postup proti Spojeným státům budou koordinovat – včetně armád.

„Rusko se může podělit o citlivé vojenské technologie, které Čína potřebuje pro jadernou válku – tišší ponorky, rakety země–vzduch nebo motory stíhaček – a podpořit schopnost Číny odolávat prohlubující se konfrontaci se Západem,“ prohlásil Alexander Gabujev, ředitel nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.

„Vladimir Putin odjíždí spokojen. Čína ho ujistila, že je dobrým sousedem a že bude spolupracovat,“ doplnila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Závislost Ruska na Číně je velmi výrazná, uvedla Lomová

Statistika o počtu návštěv Putina v Číně přesvědčivě ukazuje, jak se k ní ruský vůdce stále víc obrací a závisí na ní, řekla v pořadu Devadesátka ČT24 sinoložka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Olga Lomová. „A tato závislost po vpádu na Ukrajinu začíná být velmi výrazná.“ List The Economist vypočítal, že Putin nyní zamířil na své 43. setkání s čínským prezidentem.

Závislost na Číně je pro Rusko vykoupená tím, že může obcházet sankce a může dál udržovat válku. „A velmi efektivně rozvíjet válečnou ekonomiku,“ uvedla sinoložka. „A nic nenasvědčuje tomu, že by čínský prezident nějak mírnil ruského vůdce, pokud se týká invaze na Ukrajinu“.

Některé čínské firmy jsou zastrašeny západními sankcemi, upozornil Semerák

Vilém Semerák z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve stejném pořadu poukázal na to, že čínský export do Ruska začal v prvním čtvrtletí mírně klesat. „Zdá se, že přece jen jsou některé čínské firmy zastrašené hrozbou sekundárních sankcí, dále trochu vázne financování kvůli tlaku USA na čínské banky a je tu i problém s koupěschopnou ruskou poptávkou.“

Pokračuje vývoz zboží dvojího určení, zejména čipů a strojního zařízení, které se dá využít i ve vojenské produkci Ruska. Ekonom zmínil zejména velmi rostoucí – přes řadu zemí – vývoz kuličkových ložisek na opravu vojenské techniky. Dodal, že Čína však není nadšena z toho, že by měla podpořit vojenskou agresi na Ukrajině přímou dodávkou zbraní Rusku. „Alespoň to plyne z toho, že zatím zbraně nedodává, takže Rusko musí spoléhat na KLDR či různé neoficiální dovozy ze zemí typu Íránu,“ uvedl Semerák.

Čína však také nechce být nazírána jako někdo, kdo by po příkazu Spojených států či Evropské unie „sklapnul podpatky a šel by poslušným způsobem uplatňovat sankce“. Západ se tedy musí podle Semeráka spoléhat na jednání v pozadí a vyhnout se velkým gestům vůči Pekingu.

Ekonom rovněž upozornil na to, že Rusko pro Čínu stále představuje maximálně čtyři procenta exportu. Naopak z celkového ruského exportu míří do Číny více než čtyřicet procent. S touto značnou závislostí se prý ruské elity už nyní smířily.

Putin musí cestu prezentovat jako úspěch, míní Jelen

Podle politického geografa Libora Jelena není přátelství mezi Putinem a Siem upřímné. „Je to tak vždycky mezi diktátory, že to přátelství nebo partnerství je účelové, má nějaké společné jmenovatele, můžou tam být společní nepřátelé, ale v zásadě se vždycky navzájem podezírají,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Z dlouhodobého hlediska je prý vztah asijské velmoci s Ruskem pragmatický a nevyvážený. Bez Číny by Rusko nemohlo svou dobyvačnou válku na Ukrajině vést, myslí si.

Navzdory řečem o silném přátelství ruský vládce podle Jelena nadále nelibě nese například neochotu Číny uznat ruskou nezákonnou anexi ukrajinského Krymu nebo Rusko podporovat otevřeným porušováním mezinárodních sankcí. Putin podle něj však musí prezentovat jednání s Čínou ve své zemi jako úspěch a bere za něj třeba i jen to, že byl v Číně vůbec přijat.