OBRAZEM: Modré povodně v Beskydech. Vědci simulovali přívalový déšť a odtékání vody z krajiny
V českých lesích se udrží voda jen tam, kde je rozrušená půda. Jinak rychle odteče z krajiny pryč, předpokládají vědci. Jestli to tak skutečně funguje, se rozhodli ověřit pod Velkým Javorníkem v Beskydech.
Ekolog Miroslav Kubín ze správy Beskyd se dívá na modré nebe. Přesto bude za chvíli pršet. A ne málo.
„Budeme simulovat alespoň sedmdesátimilimetrovou srážku a silnější deště. Voda, která dopadne na linku, bude podle toho, co předpokládáme, pokračovat na cestě do žlabu. V něm je měřicí zařízení,“ ukazuje připravený prostor pro vědecký pokus.
Techniku dovezl pod Velký Javorník v Beskydech David Kincl z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
„Tohle nám umožní spustit kdykoliv přívalovou srážku. Jsme tak schopni simulovat a porovnávat půdoochranné schopnosti a schopnost zadržovat vodu,“ popisuje.
Na lesních cestách v Česku vědci poprvé změří, jak rychle odteče při přívalovém dešti voda do údolí. Pro účely pokusu obarvili vodu, kterou do krajiny při testu vypustí, na modro potravinářským barvivem.
„Je to proto, abychom po odkopání půdního profilu, až zapršíme na půdu, poznali, kudy voda teče, preference, vodní cesty,“ vysvětlují vědci.
Nejprve vodu vypouští tak silně, jako by šlo o průtrž, při které naprší 72 litrů na metr čtvereční. Až spustí stroje naplno, bude to 400 litrů na metr čtvereční.
„To už je pořádný liják. To už se blížíme lijáku z roku 1997,“ říká ekolog Kubín.
Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy by měla měření jasně prokázat, že se v českých lesích udrží voda po deštích jen tam, kde je půda rozrušený. Jinak odtéká z krajiny rychle pryč.
„Poskytne nám to data a můžeme tím prokázat, že si to nevymýšlíme, ale opravdu to tak funguje,“ dodává Vopravil.
Výsledky měření budou vědci zpracovávat několik týdnů ve svých laboratořích. Měření jim pomůžou navrhnout vhodná opatření, jak zadržet vodu v lesní krajině.
