Zhruba od 19. století začalo lidstvo považovat středověk a starověk za dobu temna, kterému se vyhýbalo jakékoliv vědění a pokrok. Lidé údajně nevěřili, že je Země kulatá ani v době, kdy se Kolumbus vydával na svou slavnou objevitelskou plavbu. Podobná tvrzení jsou však nepravdivá. Svědčí o tom díla řeckých myslitelů i učenců raného středověku.

Starověcí Řekové věděli, že je Země kulatá

První zmínky o tom, že je Země kulatá, byly sepsány už v 5 století před naším letopočtem v Řecku. Tímto tématem se důkladně zabývá například zeměpisec, matematik a astronom Eratosthenés. Už v roce 240 před naším letopočtem dokázal vypočítat obvod Země. Stanovil tak základ pro další zkoumání, který celá století nikdo nezpochybňoval. Učenci na celém světě nepochybovali o tom, že je Země kulatá. Své teorie většinou opírali o pozice hvězd a souhvězdí, které v pravidelných cyklech obíhaly po obloze. Tuto teorii potvrzovaly také pozorování rozdílných souhvězdí v různých částech světa.

Propaganda Kolumbových odpůrců

Lidé 19. století rádi označovali středověk za dobu temna, kdy bylo veškeré vědění velkých myslitelů ztracené. Ačkoliv je toto tvrzení z části založené na pravdě, nelze ho považovat za zcela pravdivé. Některé myšlenky řeckých a římských myslitelů byly skutečně na několik století ztraceny v zapomnění, ale rozhodně ne všechny a ne navždy. Některé myšlenky byly i ve vrcholném středověku přístupné v latinských přepisech a s nástupem renesance se většina vědění znovu objevila.

iZdroj fotografie: George Grie / Creative Commons / CC BY-SA

I učenci na počátku 15. století tak věděli, že je Země kulatá. Se stejnou teorií pracoval i Kryštof Kolumbus, když plánoval svou objevitelskou plavbu. Věděl, že když se vydá na západ, musí dřív nebo později doplout k pobřeží Asie. Kolumbus měl však ve společnosti spoustu odpůrců, kteří se snažili jeho cestu zhatit tvrzením, že je Země placatá a že ho čeká jistá smrt.

Opravdu lidé ve středověku věřili, že je celý svět placka? Vůbec ne, ani Kolumbus nemusel nikoho přesvědčovat

Špatné výpočty a neznámý kontinent

Kolumbus při plánování své plavby udělal několik zásadních omylů, ale žádný z nich se netýkal toho, že Země není kulatá. Předpokládal, že dosavadní odhady zemského obvodu jsou značně nadsazené a že bude plavba ve skutečnosti mnohem kratší. To byla zásadní chyba, která by celou jeho posádku stála život, kdyby nenarazili na doposud neznámý kontinent. Mýty o placaté Zemi tak byly vždycky používány jako cílená dezinformace, které věřili nevzdělaní sloužící, ale učenci vždycky věděli pravdu.