Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kyslík v atmosféře nemusí být spojen jen s životem, složitým životem nebo vznikem inteligence. Adam Frank (University of Rochester) a Amedeo Balbi (University of Roma Tor Vergata) popisují kritickou hranici, která odděluje světy schopné rozvíjet technologické civilizace od těch, kde to nejspíš nepůjde – protože bez dostatečného množství kyslíku nepůjde snadno vládnout oheň.
A bez ohně by nebylo vaření, později výroba keramiky, kovů, patrní stroj, oheň (spalování uhlí, plynu…) byl dále motorem průmyslové revoluce.
Studie tvrdí, že řízené využívání ohně a následný technický pokrok byly možné pouze tehdy, když hladina kyslíku v atmosféře dosáhla nebo překročila 18 %. To znamená, že pouze planety s významnou koncentrací kyslíku budou schopny vyvinout vyspělou technosféru, a tedy zanechat zjistitelné technosignatury. Hladina kyslíku potřebná pro vznik a udržení složitého života a nejspíš i pro vznik inteligence je naproti tomu mnohem nižší. Možná by inteligence mohla vzniknout i ve světě zcela bez kyslíku (stále samozřejmě máme na mysli život pozemského typu), požadavky na technologickou civilizaci jsou ale přísnější. Koncentrace kyslíku v atmosféře tak představuje úzké hrdlo, které definuje světy schopné hostit technologickou civilizaci, uvádí průvodní tisková zpráva University of Rochester. Pátráme-li tedy po nějakým známkách technologické civilizace, dává smysl se soustředit na exoplanety s vysokým obsahem kyslíku v atmosféře.
„Naše studie naznačuje, že bychom měli být skeptičtí k potenciálním technosignaturám z planety s nedostatečným množstvím atmosférického kyslíku,“ dodává Amedeo Balbi.
Amedeo Balbi et al, The oxygen bottleneck for technospheres, Nature Astronomy (2023). DOI: 10.1038/s41550-023-02112-8
Zdroj: University of Rochester / Phys.org
Škoda, že neexistuje jiný způsob, jak manipulovat s entropií, kromě ohně. Třeba soustředěný paprsek světla, radioaktivní materiály, elektrický oblouk či jiskra, reakce termitu…
Jako ano, kyslík je fajn. Teoreticky jde vyrobit tak, že se posvítí UV na vodu. Což mě přivádí k jednomu článku, co jsem četl asi tak před rokem. Nabízí se možnost, že dost kyslíku na Zemi bylo už během prvních fází vývoje, protože UV záření Slunce prostě rozkládalo vodní páry ve vysokých vrstvách atmosféry a vodík unikal do vesmíru.
Možná je kyslík nutnou podmínkou pro vznik civilizace, ale vůbec bych se nedivil, kdyby se vyskytoval častěji, než si představujeme.
Je potřeba počítat i s tím, že původce technosignatury v systému bez planet s dostatkem kyslíku odtud vůbec nemusí pocházet.
to psal myslim i Nick Lane, ze podle nej s kyslikem se musely nejak popasovavat pozemske organismy uz pred fotosyntezou a „kyslikovym vymiranim“. (rekneme, ze tedy pokud zivot vznikal u hydrotermalnich pruduchu, tak tam ne, ale az pote, co zivot vystoupal k hladine, kde uz UV tu vodu rozkladalo)…