Bára Štěpánová je výrazná i kvůli svému netradičnímu vzhledu. Jsou pro ni typické především její zrzavé vlasy. Je také milovnicí nevšední módy. Mužské publikum ji má v oblibě i kvůli jejímu výraznému poprsí.
Sestřička z Kamenice
V posledních letech ji diváci vídají v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 jako sestru Babetu. Postavu vrchní sestry na pediatrii má ráda i po více než stovkách natáčecích dnů.
“Ta postava tam teď ale není úplně vypíchnutá, tak doufám, že se třeba zase bude vyskytovat trošku víc. Ale to jaksi nezávisí na mně. Mám ji strašně moc ráda, baví mě,” prozradila v rozhovoru pro iDNES.
Postrach módní policie
Sympatická zrzka je často kritizována za svůj výběr outfitů. Nebojí se kombinovat barvy i vzory.
“Řeknu to na rovinu, miluju obchod v blízkosti divadla Ungelt. Moc lidí to tam nezná, ale oni mají tak strašně podivné věci, které miluju, a to mě tam fakt baví. Inspiraci poté hledám také na sociálních sítích,” přiblížila, jak kombinuje oblečení pro web Ženy iPrima.
Lásku k módě měla vždy. Dříve ovšem podle ní nebyl takový výběr oblečení a doplňků. Neměla tak tolik prostoru vyřádit se na své image.
“Doma mi nic nezakazovali, tenkrát byl spíš problém, že pěkné věci nebyly, tak si to dnes vynahrazuju. Kupuju si oblečení, které se mi líbí. Byť jsem řečeno slovy mého kolegy stará malá holčička, tak si klidně vezmu pruhované nadkolenky. I když někdo má pocit, že jsem tlustá, nejsem. Kamera zkresluje. Líbí se mi nosit minisukně a nechápu, kde někdo bere právo říkat, že jsem já, nebo kdokoliv jiný, špatně oblečená. Co kdo nosí, je jen jeho věc. Kdo je tady arbitr, který řekne, co je dobře a co špatně? Tohle mi opravdu vadí.”
Práce u prezidenta
Populární herečka byla v letech 1990 až 1992 sekretářka prezidenta Václava Havla. Seznámili se přes společné přátelé.
“V bytě u Lukáše Klimenta, už zmiňované školní lásky, se scházeli Pavel Kohout, Ludvík Vaculík, pan Trefulka, Jelena Mašínová i Václav Havel. Tehdy si mě asi nepamatoval, byla jsem ještě dítě, začal mě vnímat až později, když jsme založili Společnost za veselejší současnost. Ta ho zaujala, protože jsme odpor k režimu dávali najevo trochu jiným způsobem. Nepsali jsme petice, dělali jsme happeningy,” vzpomínala.
K práci na Hradě se dostala úplnou náhodou. “Zpočátku to vlastně nebyla nabídka. Jednou jsem náhodou potkala prezidentova tajemníka Mirka Kvašňáka a ptala se ho, jak je na Hradě. Mimo jiné si stěžoval, že jsou tam dlouhé chodby, tak jsme se Společností za veselejší současnost pořídili koloběžku a předali ji Václavovi. Když jsme odcházeli, zeptal se mě, jestli nemám čas, že by potřeboval ohlídat, aby za ním do kanceláře nechodili všichni spolupracovníci najednou. Souhlasila jsem a Václav po půldni zjistil, že to funguje. Požádal mě, zda bych mohla přijít i druhý den. Tři dny jsem mu tímto způsobem vypomáhala, teprve pak mi nabídl, zda bych nechtěla zůstat. Byla jsem tam nakonec dva roky. Když se Hrad začal profesionalizovat, většina lidí jako já odešla k původním profesím.”
Své politické názory se nikdy nebála vyjádřit. Například v říjnu 1989 byla zatčena za údajné napadení příslušníka SNB na demonstraci k 70. výročí vzniku Československa, což dočasně přerušilo její uměleckou dráhu.
Své přesvědčení si nesla z rodiny. Jejím strýcem byl filozof, politik a chartista Rudolf Battěk. Patřil k zakladatelům Klubu angažovaných nestraníků a v listopadu 1989 také k čelným představitelům Občanského fóra. Bára Štěpánová podepsala Chatu 77 v roce 1986.
