Brněnští radní by mohli v červnu rozhodovat o tom, jaký dopravní prostředek by mohl v budoucnu jezdit brněnským podzemím. V dubnu město dostalo oponentní posudek na hotovou studii proveditelnosti tzv. severojižního kolejového diametru a její zpracovatel nyní připravuje jeho vypořádání.
Definitivní rozhodnutí se stále odsouvá. Radní Petr Kratochvíl při březnové konferenci o budoucnosti brněnského železničního uzlu uvedl, že o stavbě podzemní dráhy bude možné uvažovat až po dostavbě nového nádraží, vysokorychlostních tratí a staveb, které jsou s tím spojené. Rozhodně tedy ne dříve než za deset let.
Zpracovatel studie má radním doporučit nejvhodnější variantu a rozhodne-li rada, mělo by následovat projednání v Centrální komisi ministerstva dopravy. Ve hře jsou od začátku tři varianty, a to plnohodnotná železnice, tramvaj nebo lehké metro. Město se nejvíce kloní k železnici, protože v takovém případě by se jednalo o investici Správy železnic. Daná varianta musí dávat dopravní a ekonomický smysl.
O podzemní dráze se v Brně uvažuje od 70. let minulého století, částečně je zanesena v územním plánu. Má propojit jih Brna s novým i současným nádraží, na sever má pokračovat zhruba pod ulicí Veveří ke křižovatce se Šumavskou ulicí. Pak by se stáčela na severovýchod a podle dřívějších úvah by se napojila na tišnovskou trať v Králově Poli či Řečkovicích.
remspace/ČTK
