PRAHA
aktuální festivalyStudio Ypsilon [hlavní scéna]
Roland Schimmelpfennig
Černá voda
Premiéra: 16.6.2023 | 1:30x
Překlad: Jana Slouková. Dramaturgie: Patrik Boušek. Výprava: Jana Hauskrechtová. Hudba: Matěj Štrunc. Pohybová spolupráce: Jan Bárta. Režie: Tereza Říhová.
Hra jednoho z nejvýraznějších německých dramatiků své generace. Když prší, tak provazce vody strhávají do kanalizace nánosy minulosti. Černá voda se valí a v ní jsou vzpomínky, na to, co bylo, na možnosti, které se nestaly, na budoucnost, která se nenaplnila. Když černou hladinu vody na prázdném koupališti prorazí mladé tělo, zůstanou všechny spory a hádky nad hladinou. Dvě nesourodé skupiny mladých lidí, které se jedné letní noci vkradly na bazén, teď mají jedinečnou možnost zjistit, jestli jsou jejich osudy pevně dané, nebo spíš tekutě proměnlivé. Během jednoho deštivého večera se vynoří vzpomínky na letní noc před dvaceti lety, na to co přinesla a co mohla přinést...
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
75 %
Hodnocení redakce
Helena Grégrová 70 %
Helena Grégrová 70 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
| ||||||||||||
Hodnocení (15)
HODNOCENÍ REDAKCE
Helena Grégrová 70 %
20.6.2023 | 1675 hodnocení
+ souhlasím
Čas je neúprosná veličina, voda nevyzpytatelný živel. Její hvězdy zrcadlící hladina v bazénu pomohla jedné teplé noci smýt předsudky, společenské rozdíly i odlišnost vyznání. Náhodné setkání po dvaceti letech pak rozjitřilo vzpomínky na polozapomenutou love story z onoho dne. Večerní déšť ale všemu rozmazává kontury, neušetří ani slova dávného milostného dopisu... Inscenace zdařile pracuje s rytmizací specifické struktury Schimmelpfennigova textu, ctí jeho osobitou poetiku, poodkrývá i jemný humor a nechává současně adekvátní prostor divákovi, aby se zapojením vlastní imaginace plul na vlnách křehké jevištní básně s pozvolně gradační kadencí.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Maranta 50 %
20.5.2024 | 60 hodnocení
+ souhlasím
Snad ta hra nebyla přímo špatná, ale mně se nelíbila. Formálně něco mezi divadlem, hodně dlouhou říkankou a rozhlasovou hrou. Sledujeme skupinu mladých lidí v noci u vody, v baru, v autobuse; scény se opakují a některé repliky, samy o sobě už nepříliš nosné, slyší divák snad dvacetkrát. A co že se to stalo po dvaceti letech? Zmíněné scény jsou prokládány příslibem dramatu. To se ale rozvíjí tempem krok vpřed, dva kroky vzad. Na závěr se přece jen jisté pointy dočkáme, otázka ale je, jestli je taková, aby ospravedlnila vznik a existenci této hry. Předností je délka - po 90 minutách bez přestávky divák tleská úlevou, že je po všem.
Ivo Čapek 80 %
1.2.2024 | 28 hodnocení
+ souhlasím
Mně se to moc líbilo a byl jsem i překvapen, nemám co bych vytkl. Na ypsilonku ?netradičnější pojetí?, než jak jsem zvykly, tleskám!
Šípal 70 %
16.12.2023 | 215 hodnocení
+ souhlasím
Velmi příjemný zážitek. Ypsilonce tenhle dramaturgický "krok stranou" do vážných současných her moc hezky vyšel. Jen houšť!
VHE 80 %
2.4.2024 | 3 hodnocení
+ souhlasím
Zajímavý příběh, jehož konec otevírá víc otázek než odpovědí. Ač se herci střídají, kdo hraje jakou postavu, je děj jasný. Představení je nápadité i pohybově. Moc se nám líbilo.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
