Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Květen je ve znamení platby daně z nemovitosti. Co dělat, když si vás složenka nenajde?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Přiznání k dani z nemovitých věcí se na jednu nemovitost podává jen jednou, a to v lednu. Daň je pak ve většině případů splatná do konce května. O výši daně se dozvíte skrze složenku, která vám může přijít jak do běžné schránky, nebo do té datové. 

Přiznání k dani z nemovitých věcí se podává do konce ledna, a to v případě, že jste loni koupili, vystavěli, zdědili, nebo přestavěli nějakou nemovitost. Pokud vlastníte nemovitost delší dobu a daňové přiznání jste v minulosti podali, během května vám do schránky přijde složenka s konkrétní výší daně z nemovitosti. 

„V případě, že k dané nemovitosti nic nepřikoupíte, nepřistavíte, nezdědíte... Budete daň už jen platit, nikoliv podávat. V případě, že jste majitelem více nemovitostí v různých krajích, budete podávat hned několik přiznání, a to vždy v příslušném kraji. Avšak pokaždé jen jednou,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group. 

Změny pro letošní rok

V letošním roce si je nicméně nutné navíc dát také pozor na některé změny, které byly do zákona přidány novelizací zákona o dani z nemovitých věcí. Ty v určitých případech zadávají povinnost podat daňové přiznání, i když nedošlo k výše uvedeným skutečnostem. 

Některé ze situací, kdy je nutné podat daňové přiznání na rok 2024 (tj. i když nedošlo k nabytí nové nemovitosti, přestavbě apod.)

  • vlastnictví garáže evidované v katastru nemovitostí se způsobem využití garáž -> nově je garáž nutné přiznat podle zápisu v katastru nemovitostí (čili jako garáž) a nikoli podle toho k jakému účelu je využívána;

  • stavební pozemek nově vzniká i na parcele na které již stojí zdanitelná stavba, pakliže je k této parcela vydáno pravomocné stavební povolení k výstavbě další stavby. Dle předchozího znění zákona nemohl vzniknout stavební pozemek na parcele, na které již stojí zdanitelná stavba;

  • zpevněná plocha pozemku nově vzniká na všech druzích pozemků jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou, pakliže jsou užívány k podnikání či jsou zařazeny do obchodního majetku podle zákona o daních z příjmů. Podle znění zákona před novelou se v případě zpevněné plochy pozemku muselo jednat o pozemek (nebo jeho část) evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Kontrolujte schránky

Kdo má zřízenou datovou schránku, měl by si zkontrolovat, zda mu informace o výši daně z nemovitých věcí nepřišla právě tam. Výše daně z nemovitých věcí se může rok od roku měnit. Důležitý pro výpočet konečné částky je totiž taktéž místní koeficient, který stanovují zastupitelé jednotlivých obcí. 

V případě, že chcete dohledat, jaké koeficienty se vztahují na vaše nemovitosti, najdete je podle parcelních čísel v kalkulačce na http://adisreg.mfcr.cz/.

Konsolidační balíček změnil i daň z nemovitých věcí

V rámci konsolidačního balíčku byla také přijata novela zákona o dani z nemovitých věcí. Oproti předchozímu roku došlo k výraznému navýšení odvodové povinnosti, neboť došlo ke zvýšení sazeb daně přibližně o 80 %. 

Kromě toho, velké množství obcí současně navýšilo místní koeficient vstupující do výpočtu daně, čímž často efektivně dochází ke zvýšení daně na 3 až 4násobek částky daně předchozího roku. Tuto změnu pocítí většina poplatníků. Jedním z důvodů, proč legislativci umožnili takto významné navýšení daně z nemovitých věcí je skutečnost, že v České republice je v porovnávaní s většinou států Evropské unie a OECD tato daň výrazně nižší. 

I přes skokové navýšení daně z nemovitých věcí lze spíše předpokládat, že se nicméně nebude jednat o položku, která by měla výrazněji ovlivnit rozpočet většiny domácností či odradit investory od koupě investičních nemovitostí. 

Nezapomeňte informovat finanční úřad, i když nemovitost už nemáte

„V případě, že jste prodali či darovali nemovitost a v daném kraji vám žádná jiná nezbyla, nebudete podávat žádné “nulové” přiznání. Musíte však finančnímu úřadu oznámit, že jste nemovitost prodali. Není na to žádný formulář, stačí napsat zprávu “volnou formou”.  Úřad za prohřešek pokuty ve skutečnosti nevystavuje, ale rozhodně je lepší finanční úřad o této skutečnosti informovat,“ radí Michal Jelínek z V4 Group. 

Co když jsou schránky prázdné?

Ti, co přiznání k dani z nemovitých věcí už podali, v průběhu května čekají na výměru daně z nemovitých věcí. Může se stát, že ale složenka nepřijde ani do datové schránky. 

„Poplatníci daně z nemovitých věcí nedostávají složenky najednou. Pořadí záleží na tom, v jakých lokalitách nemovitosti máte. Pokud vlastníte nemovitosti spadající pod vícero finančních úřadů, dostanete složenku do schránky mezi posledními. Jestliže nebudete mít ve schránce složenku ani ke konci května, kontaktujte územní pracoviště místně příslušného finančního úřadu. Tak zjistíte přesnou výši daně, kterou máte zaplatit,“ doporučuje Michal Jelínek.

Témata:  daň z nemovitosti nemovitosti bydlení

Aktuálně se děje

30. května 2024 17:27

29. května 2024 12:46

Mzdy v eurech jsou nesmysl. Buď je mějme v koruně, nebo přijměme euro

Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu. Stále tedy půjde o zanedbatelný zlomek celkového počtu českých zaměstnanců, z makroekonomického hlediska nevýznamný. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však pohrává s myšlenkou rozšířit možnost eurové výplaty na všechny zaměstnance. A to už by makroekonomický dopad snadno mít mohlo. A ne příznivý.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Mzdy v eurech jsou nesmysl. Buď je mějme v koruně, nebo přijměme euro

Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu. Stále tedy půjde o zanedbatelný zlomek celkového počtu českých zaměstnanců, z makroekonomického hlediska nevýznamný. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však pohrává s myšlenkou rozšířit možnost eurové výplaty na všechny zaměstnance. A to už by makroekonomický dopad snadno mít mohlo. A ne příznivý.