Také se zajímáte o svou ekologickou stopu? Pak vám asi neušlo, že její zřejmě nejvýznamnější část nepochází ani z dopravy, ani z potravin, ale z bydlení. Majitelé domů mají přitom šanci ji dramaticky snížit a v dlouhodobém horizontu i ušetřit.
Vlastní solární elektrárna
Toto řešení se nazývá solární neboli fotovoltaická elektrárna. Panely, které znáte i ze střech vašich sousedů, a další součásti, které už obvykle vidět nejsou, přinášejí svým majitelům dlouhou řadu pozitiv. K těm nejzásadnějším patří nejen snížení produkce oxidu uhličitého a dalších negativních dopadů na životní prostředí, ale i minimálně částečná energetická soběstačnost. V dlouhodobém horizontu vám pak poděkuje nejen planeta, ale i vaše peněženka, neboť po přece jen vysoké počáteční investici klesnou vaše náklady na elektřinu, kterou kupujete od distributora.
Základem každé solární elektrárny jsou solární panely. Ty jsou zdrojem elektrické energie, kterou vyrábí přeměnou z energie slunečního záření. Jsou obvykle konstruovány na bázi křemíku, přičemž je rozdělujeme na tři základní typy:
- Monokrystalické křemíkové panely ocení každý, kdo disponuje pouze omezeným prostorem. Mají totiž nejvyšší účinnost ze všech konvenčních typů. Z jednotky plochy tak dostanete více energie než u jiných typů panelů. Zároveň jim tolik nedělají problém ani vysoké teploty v místech, kam praží slunce po většinu dne.
- Polykrystalické křemíkové panely jsou ekonomičtější volbou. Mají nižší ovšem stále dobrou účinnost. Hodí se zejména na jižní strany přímo exponované vůči slunci. Při slabším osvětlení totiž mohou být méně účinné. Při vysokých teplotách jim výkon klesá také více než v případě monokrystalických panelů.
- Tenkovrstvé fotovoltaické panely jsou jsou vyrobeny se skla nebo z plastu potaženého jen tenkou vrstvou křemíku. Díky tomu jsou tenčí a flexibilnější než předchozí dva typy. Mají sice nižší účinnost na přímém světle, ale naopak potěší jejich výkon ve světle rozptýleném. Využití tak mají na střechách se složitou geometrií, s nízkou nosností i na místech, která nejsou zcela dokonale osluněna.
Peníze i nehmotné výhody
Každá legrace ale něco stojí a v případě fotovoltaiky to není zrovna málo. Počáteční náklady se téměř jistě vyšplhají do statisícových výšin. Cena celé elektrárny totiž není dána jen samotnými solárním panely. Drahou položkou je i střídač, regulátor, nákladná je i baterie a samozřejmě kabely, kotvící materiál, práce… Obecně lze říct, že běžná domácí solární elektrárna s výkonem kolem 10 kWp a s baterií o kapacitě kolem 10 kWh vyjde na necelého půl milionu korun. Prohlédnout si ilustrační příklady realizací a zorientovat se v cenách můžete například na fotovoltaika.innogy.cz.
Tuto částku nemusíte ale hradit celou vy. Stát malé zdroje čisté energie podporuje, a to například dotačním titulem Nová zelená úsporám. V jeho rámci můžete získat až 160 tisíc korun v případě, že spolu s fotovoltaikou využijete i tepelné čerpadlo. Dobrou zprávou je i fakt, že většinu papírování vyřídí dobrý dodavatel fotovoltaiky za vás.
Návratnost je potom otázkou toho, zda zvolíte skutečně adekvátní systém. Vhodně navržená elektrárna na sebe vydělá i dříve než za deset let. Životnost fotovoltaické elektrárny přitom dosahuje přibližně dvojnásobné délky, často i déle.
Svět se ale netočí jen kolem peněz. Pořízením solární elektrárny člověk přispívá i ke zlepšení kvality života ve své obci či ve svém městě. Jednoznačným plusem je snížení znečištění ovzduší, které se v konečném důsledků může projevit i ve zdraví vás i vašich sousedů.
Berete-li fotovoltaiku jako něco nového a pokrokového, pak jen realizace takového projektu může sloužit jako zdroj vzdělávání a osvěty, například o udržitelné energii a o životním prostředí. Uvidíte, že sousedé brzy přispěchají s otázkami.
A pak je tu otázka zaměstnanosti. Vaši fotovoltaickou elektrárnu mohou postavit nebo pomáhat postavit lokální odborné firmy nebo řemeslníci. Jejím pořízením tak podpoříte i podnikatele z okolí.
A co budoucnost?
I když fotovoltaické elektrárny dneška lze považovat za supermoderní techniku, už nyní je jasné, že se směrem do budoucna bude dále vyvíjet a měnit. Co nevidět se třeba ve větší míře začnou objevovat integrované solární panely. Ty budou součástí střešní krytiny a nebudou se instalovat na ni. To bude mít významný estetický přínos a zároveň umožní fotovoltaiku instalovat třeba i na památkově chráněné objekty.
Křemík v solárních panelech pak možná brzy nahradí perovskit. Vývojáři díky němu slibují vyšší účinnost, vysoký výkon i ve slabém světle, lehkost a flexibilitu. Až tedy za nějakých dvacet či třicet let budeme měnit dnešní solární elektrárny, ty nové budou zcela jistě v mnohém odlišné.
