Tvrdý den na Giru. Déšť, zima, protesty a páté Pogačarovo vítězství

Pětadvacetiletý Pogačar při průjezdu cílem na Montě Paně počítal prsty: Jeden, dva, tři, čtyři… A pět.

Ano, tolik vítězství už mám!

Slovinec zatím naprosto kraluje 107. ročníku italské Grand Tour. Nejen v horách si prakticky dělá, co chce.

Předvedl to i v propršené a studené šestnácté etapě. Nejprve těžil z tempa týmu Movistar, který stahoval odvážlivce, kteří se pouštěli do úniků. V závěrečném stoupání mu pak pomohl týmový kolega Rafal Majka a 1,5 kilometru pod vrcholem zaútočil.

Tou dobou měl vedoucí Giulio Pellizari z Bardiani k dobru 30 sekund. Pro Pogačara tedy žádný problém.

Slovinec ho po chvíli měl a osamoceně si jel pro další triumf. Pellizari projel páskou o šestnáct sekund později, ve stejném čase dojel i třetí Daniel Felipe Martínez z Bory.

„Bylo to zvláštní. Moc jsme nevěděli, co máme na startu dělat. Byl jsem ale rád, že jsme nakonec jeli,“ vykládal Pogačar. „S únikem jsme byli spokojení. Chtěli jsme je nechat jet a naším cílem bylo hlavně přežít etapu. Ale Movistar jel rychle a stahoval je. Poslední dva kilometry jsme se tak rozhodli kontrolovat a zaútočili.“

Tadej Pogačar během propršeného startu šestnácté etapy Gira.

Čtvrtý byl v etapě Christian Scaroni z Astany, jenž měl manko 31 sekund, pátý skončil Antonio Tiberi z Bahrainu s odstupem 33 sekund.

Horší den si vybral Geraint Thomas z Ineosu, který finišoval a mankem 49 sekund. Brit tak před sebe v celkové klasifikaci pustil na druhé místo Martíneze. Kolumbijec na Pogačara ztrácí 7:18 minuty, Thomas má odstup 7:40 minuty.

Jinak se pořadí v elitní desítce neměnilo. Hirt skončil v etapě 12. s mankem 46 sekund a dál figuruje na desáté příčce. Na čelo ztrácí 14:07 minuty.

Etapa ale nebyla jen o dominanci Slovince. Když se cyklisté ráno probudili ve startovním Livignu, z nebe padal hustý déšť a byla zima. Vyhlídka výjezdu do nadmořské výšky téměř 2500 metrů na nejvyšší bod ročníku Umbrail Pass?

Nikoho nelákala. Navíc následný mokrý a technický sjezd by znamenal obrovské riziko.

Proto závodníci spustili protest: „Nejedeme. Zkraťte etapu!“

Pořadatelé pod hrozbou bojkotu skutečně start posunuli a místo Livigna se začínalo u benzinové stanice ve městě Spondigna. Cyklisté se sem přemístili auty a odtud je čekal už přívětivější sjezd do Bolzana a následný dvojkový výšlap Passo Pinei a poté cílové stoupání k vlekům na Monte Paně. Z původních 204 kilometrů se jelo 121.

Ačkoliv závodníci dosáhli svého, spokojení stejně nebyli. Podle nich totiž pořadatelé o špatném počasí museli samozřejmě vědět dopředu a když na něj ředitele klání Maura Vegniho sami upozorňovali, jejich námitky nejprve přešel.

MÍSTO NA KOLE AUTY. Momentka z šestnácté etapy italského Gira.

Navíc prý na startu v Livignu panoval zmatek, nebyly pořádné informace a o zkrácení etapy pořadatelé rozhodli až deset minut před naplánovaným časem startu.

„Myslím, že to je nejhůř organizovaný závod, jaký jsem kdy zažil,“ zlobil se Ben O’Connor, čtvrtý muž celkového pořadí. „Je hrůza, že i v roce 2024 existují dinosauři, kteří se na situaci odmítají dívat z lidské stránky.“ A nebyl jediný, v rozhovoru pro Eurosport si stěžoval třeba i Luke Plapp z Jayca.

Jak se vše odehrálo

Odložený start. Když se krátce po půl třetí vyjelo do zkrácené etapy, v pelotonu chyběla dvě jména. Po volném dni z Gira odstoupili sprinter van Poppel z Bory a Biermans z Arkéy.

Jeden odvážlivec? Krátce po odmávání před peloton vystřelil Frigo z Israel Pemier-Tech a získal pár metrů k dobru. Ty si posléze několik kilometrů udržoval. Bylo ale jasné, že tímto boj o denní únik neskončil.

Další pokusy. Zkrácená etapa mohla být skvělou šancí pro zdárný únik. Proto na hranici sto kilometrů do cíle útočili další muži. Vytvořit si náskok se pokoušeli López z Treku či Vermaeke z DSM. Neúspěšně.

Francouz Julian Alaphilippe v úniku během šestnácté etapy italského Gira.

Znovu Alaphilippe. Když byl Frigo dojetý, uniknout se podařilo čtveřici Alaphilippe z Quick-Stepu, Ballerini z Astany, Piccolo z EF a Maestri z Polti Cometa.

Malý náskok. Peloton však skupince příliš prostoru nedával. Na čele balíku se vyřádkoval tým Movistar a připravoval si půdu pro útok s Quintanou či Rubiem. Alaphilippovi a spol. nedopřál ani dvě minuty k dobru. Když cyklisté vjeli do prvního stoupání dne, k dobru už měli dokonce jen minutu.

Francouz jede. Ve stoupání se skupinka uprchlíků prakticky ihned rozpadla. Vepředu zůstal jen Alaphilippe a jeho někdejší parťáci se postupně propadli do pelotonu.

Movistar útočí. Během stoupání na Passo Pinei Movistar rozjel svou hru. Nejprve zaútočil Sánchez, daleko ale neodjel. Poté zabral Quintana a rozjel tempo, kterým pořádně protřídil peloton. Že by pak přišel útok Rubia? Kdepak, následně znovu zabral Sánchez, jenže tentokrát ho pro změnu zastavily technické problémy. Movistaru tak první plán nevyšel.

Tadej Pogačar v růžovém dresu během šestnácté etapy italského Gira.

Alaphilippe má stále náskok. Za Alaphilippem se tedy pustili Scaroni z Astany, Costiou z Arkéy a Pellizari z Bardiani. Francouz ještě Passo Pinei přejel před nimi, posléze na ně ale počkal. Pod závěrečným výšlapem na Monte Panu měla čtveřice k dobru dvacet sekund na hlavní pole.

Finiš. Během strmého výšlapu Alaphilippovi došlo a propadl se zpět. Na čelo se dostal Pellizari, ovšem kilometr a půl pod vrcholem z pelotonu zaútočil Pogačar. A bylo rozhodnuto, slovinský fenomén všechny soupeře po chvíli měl a jel si pro páté vítězství.