„Průměrná denní teplota od září 2023 do konce dubna 2024 byla o 1,6 stupně vyšší než ve srovnatelném období let 2022 až 2023. Tomu odpovídá i průměrný meziroční pokles dodávek tepla mezi sedmi až devíti procenty,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Upozornil na to, že podle předpovědi bude letošní květen teplejší než loňský a rozdíl teplot celého topného období bude nejspíše kolem dvou stupňů. Sdružení proto počítá s celkovým meziročním poklesem dodávek tepla pro vytápění zhruba o desetinu.
„Všechny úspory jdou tentokrát na vrub teplého počasí. Podle našeho průzkumu v teplárnách se dá říci, že si lidé zvykli na snížení teploty v bytech, ale potenciál dalších úspor snížením teploty v domech už se patrně vyčerpal,“ podotkl Hájek.
V končícím topném období podle statistik sdružení poprvé klesl počet topných dnů těsně pod hranici 200, podmínky pro vytápění byly celorepublikově splněny ve 199 dnech. Od roku 2010 se topilo nejméně v zimě 2017/2018, a to 214 dnů. Nejdéle se naopak topilo v zimě 2019/2020, 255 dnů.
Když padají rekordy
Na rekordní sezonu upozorňovalo Teplárenské sdružení už v dubnu. Ředitel sdružení Martin Hájek konstatoval, že s topením se tentokrát začalo až v polovině října. Ačkoli topná sezona běžně začíná už v září, loni se v září netopilo vůbec, a to právě kvůli nadprůměrným teplotám. „Topná sezona v Českých Budějovicích začala loni 5. října, tedy nejpozději za poslední čtvrtstoletí,“ řekla Bohdana Kollerová, referentka komunikace Teplárny České Budějovice. A podobně začínaly s dodávkami i další teplárny.
Topná sezona byla krátká i úsporná. Lidem se vrátí vysoké přeplatky |
Ani v říjnu však žádné výrazné ochlazení nepřišlo. Podle Teplárenského sdružení ČR byl říjen o 43,7 procenta teplejší, než bývá norma. A trend pokračoval i v dalších měsících. „Teplotní rekordy padaly také v únoru, kdy byla průměrná teplota v Otrokovicích bezmála osm stupňů, což odpovídá spíše dubnovým teplotám,“ vypočítává Jana Burešová, tisková mluvčí Teplárny Otrokovice. A dodává, že výrazně nadprůměrný byl nakonec i letošní březen.
Klienti tepláren tak za uplynulou zimu odebrali výrazně méně tepla, než je běžné. A s menší spotřebou se pak pojí také vyšší úspora a přeplatky. „Při průměrné spotřebě 18,5 gigajoulů tepla od září do konce března nám vychází úspora vlivem počasí 2,5 gigajoulu tepla na byt. Podle ceny tepla to může znamenat úsporu i přes dva tisíce korun na byt,“ uzavírá Martin Hájek.
