https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-hajek-topna-sezona-byla-rekordne-kratka-a-tepla
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Hájek: Topná sezóna byla rekordně krátká a teplá

21.5.2024
Topná sezóna, vymezená vyhláškou od září 2023 do konce května 2024, končí. Byla nejkratší a nejteplejší za posledních 60 let a teplárenské společnosti zaznamenaly historicky nejnižší dodávky tepla zejména v důsledku mimořádně teplého počasí.
 
Průměrná denní teplota od září 2023 do konce dubna 2024 byla o 1,6 stupně vyšší než ve srovnatelném období let 2022 až 2023. Tomu odpovídá i průměrný meziroční pokles dodávek tepla mezi 7 až 9 %.

Podle předpovědi bude letošní květen teplejší než loňský a rozdíl teplot celého topného období bude nejspíše kolem 2 °C, takže počítáme s meziročním poklesem dodávek tepla pro vytápění zhruba o jednu desetinu. Všechny úspory jdou tentokrát na vrub teplého počasí. Podle našeho průzkumu v teplárnách se dá říci, že si lidé zvykli na snížení teploty v bytech, ale potenciál dalších úspor snížením teploty v domech už se patrně vyčerpal.

V končícím topném období poprvé klesl počet topných dnů těsně pod hranici 200. Podmínky pro vytápění byly celorepublikově splněny ve 199 dnech. Od roku 2010 se topilo nejméně v zimě 2017/2018 jen 214 dnů, tehdy končilo vytápění rekordně brzo po 10. dubnu. Nejdéle se topilo v zimě 2019/2020, celkem 255 dnů.

Letošní topné období bylo i mimořádně teplé. Podle předpovědi do konce května by měla průměrná denní teplota od začátku září do konce května přesáhnout 8 °C. Od roku 2010 bylo nejteplejší topné období 2019/2020, které mělo průměrnou denní teplotu 6,7 °C, nejchladnější topné období 2010/2011 mělo teplotu 4,7 °C, v letech 2010 až 2023 byla průměrná teplota v topném období 6,0 °C.

Meziročně bylo letošní topné období do konce dubna teplejší o 1,6 °C. To při 5% poklesu spotřeby tepla na každý 1 °C znamená snížení dodávek tepla zhruba o 8 %. Při předpokládaném oteplení do konce května a průměru zimy kolem 8 °C se mohou dodávky tepla meziročně snížit až o jednu desetinu. Průměrná spotřeba tepla jedné domácnosti na vytápění a ohřev vody je ve standardně zatepleném bytovém domě kolem 22 GJ.


reklama

 
foto - Hájek Martin
Martin Hájek
Autor je ředitel Teplárenského sdružení České republiky.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

22.5.2024 04:45
porovnávat teplotní rozdíly v jedné dekádě je dost krátké období. Tímto " kouzelm" se dokáže vytořit i klimatická změna. Ale kdo jí změnil?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.5.2024 09:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pan Hájek tu uvedl jasná čísla bez jakéhokoliv dalšího komentáře. Nevím, zda čekal/chtěl, že bude takto moudře doplňován.

Kdo změnil klimatickou změnu, to opravdu netuším.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.5.2024 05:39
klima se mění co je Svět Světem po miliony let... proti tomu chce někdo " bojovat" tak to přeju hodně zdraví.

Otázka za deset bludišťáků je dekarbonizace energetiky a teplárenství... to není zas o ničem jiném, podívejte se, nemáme výdělky.
Odpovědět
pk

pepa knotek

22.5.2024 09:44
Paráda, je tepleji, spálilo se méně uhlí a plynu, vypustilo se méně CO2 - dekarbonizační cíle plníme s předstihem. Nebo si snad někdo přeje opak, aby se ochladilo a topilo jak ve středověku ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.5.2024 10:41
Problémem jsou skokové změny teplot. Ještě počátkem listopadu mi dozrávaly
fíky a pak ze dne na den mínus deset a fíkovník zmrznul až ke kořenům.
Dnes zapracuje pila a dám možnost letorostům vyrážejícím z kořenů. Stále jsem čekal, že obrazí kmínky o průměru 5 cm a zmrzly i ony. A pak prý
změna klimatu! Nikoliv klimatu, ale nenadálé teplotní skoky zaviněné
náhlými změnami proudění budou hlavním problémem stejně, jako už dávno
v minulosti a nebo na Sibiři, kde kamarád pracující na stavbě plynovodu
popisoval tamní nástup zimy, či jara. Na jaře jeden den mráz, až praštělo
a za dva dny už je kousali přeživší komáři. No a na podzim totéž, ale
opačně. Toto nás v budoucnu potká stejně, jako naše předky před staletími,
kdy popisovali v kronikách takové náhlé změny teplot i bez průmyslového
ovlivnění teplot na zemi. Tehdy prý pouze byla přechodně větší sluneční
aktivita a později v malé době ledové zase ta menší. A nebo byl příčinou
CO2 od mimozemšťanů, když tu neexistoval v té době současný průmysl?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.5.2024 15:00 Reaguje na Břetislav Machaček
"A nebo byl příčinou CO2 od mimozemšťanů, když tu neexistoval v té době současný průmysl?"

Jaký dává smysl tak blbě se ptát? To jako vtipnost?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.5.2024 17:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Zkuste mi na to seriózně odpovědět! Odkud se tehdy ten CO2
vzal a nebo ta teplá období nebyla vlivem CO2? V době
ukládání uhlíku ve formě fosilních paliv to množství CO2
dinosaurům a jiným tvorům nevadilo a nebo jim naopak vadil
jeho úbytek a ochlazování? A byl vinen pouze CO2 a nebo
rozkolísaná sluneční aktivita? Co když zase poklesne, tak
co lidem poradíte? Produkovat více CO2 a jiných skleníkových
plynů, aby se zase ohřáli?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

22.5.2024 19:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdyby Brusel nešílel s tím CO2, tak je ho v atmosféře o kousíček víc, skleníkový efekt by byl větší, mrazy by nebyly tak ničivé a fíkovník by třeba nezmrzl.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

23.5.2024 09:18 Reaguje na Richard Vacek
Hm, vše pro Machačkovy fíkovníky!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.5.2024 16:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Tie figovníky sú dosť dôležité. Ak by sa oteplovalo vplyvom CO2, tak by to oteplenie bolo rovnomerné a neprinášalo by náhle teplotné skoky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.5.2024 16:29 Reaguje na Richard Vacek
Bohužiaľ je zrejmé, že CO2 nemá na ničivosť mrazov absolútne žiadny vplyv.
Odpovědět

Viktor Šedivý

22.5.2024 18:04
Bohužel byla krátká a teplá, takže lidem nedochází, do jaké pasti se s uměle navyšovanými cenami energií řítíme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.5.2024 17:54 Reaguje na Viktor Šedivý
Ano, je to taková ukolébavka před dalšími náklady, které nás čekají.
Přechodem na OZE budeme muset zaplatit kompletní přestavbu energetické
sítě včetně akumulace, regulace a zálohování Občasných Zdrojů Energie.
Máme se ještě na co těšit a bude to asi brzy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist