Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Lékárnice a modelka Jana Doleželová (42) je nadšenou sportovkyní. Hraje ráda golf, plave, věnuje se cyklistice, ale i lyžování. Dětství se však všech aktivit musela vzdát a byla pod přísným dohledem kvůli epilepsii. O svých zdravotních problémech se nyní poprvé rozpovídala.

Její dospívání poznamenalo onemocnění, se kterým se několik let léčila. V osmi letech prodělala několik epileptických absencí, a dokonce i jeden velký záchvat, na který dodnes nerada vzpomíná. Následoval měsíční pobyt v nemocnici. „Maminka řekla, že jsem měla záchvat a musíme jezdit na pravidelné kontroly. Já jsem to nevěděla, až do střední školy, nevím, jestli to je dobře nebo špatně, že mi to neřekli rovnou, protože mi to vrtalo hlavou,“ svěřila se Jana s tím, že bližší informace o jejím stavu jí rodiče tajili.

Její maminka měla o Janu až úzkostný strach. Většinu sportů a aktivit měla v dětství zakázaných a netušila proč. „Měla jsem strach neposlechnout, byl tam respekt. Ten režim byl docela přísný, měla jsem spousty omezení, které jsem nechápala. Nemohla jsem se spolužáky na bruslák nebo na koupaliště, kdyby mi tehdy někdo vysvětlil, proč se bojí, tak bych to brala lépe. Takhle jsem to brala tak, že mi pořád něco zakazují,“ řekla Jana, která neměla v pubertě dovolené ani diskotéky a další aktivity.

„Léčba trvala od 8 do 14 let, postupně se ubírala dávka léků a jezdila jsem na pravidelné kontroly, kde mi měřili EEG, a měla jsem některá omezení. V patnácti letech jsem přestala chodit na kontroly a měla jsem vysazenou léčbu a už se mi epilepsie nevrátila,“ prozradila Doleželová s tím, že strach u blízkých, a hlavně u maminky, ale přetrvával.

„Byla jsem zakřiknutá, ale když jsem se osamostatnila, tak se to zlepšilo. V době dospívání jsem jim zákazy samozřejmě vyčítala,“ řekla Jana v premiérovém dílu pořadu 13. komnata na České televizi s tím, že chování rodičů s věkem pochopila. O nemoci se dozvěděla v patnácti letech, kdy už studovala na zdravotní škole. O svém problému nyní promluvila proto, že má pocit, že epilepsie u dětí je téma, které je skoro tabu, a přitom je třeba o něm mluvit a vyvracet různé mýty. Sama je maminkou malé Verunky, hledala si tak samozřejmě informace o tom, zda by onemocnění mohlo být dědičné, a dnes je ráda, že je dcera zdravá.

Další články

Načítám