Petr Honzejk: Jak může vypadat trumpovský svět postavený na principu „větší bere“

12. leden 2025

Největší audioportál na českém internetu

Donald Trump | Foto: Carlos Barria, Reuters

Petr Honzejk: Jak může vypadat trumpovský svět postavený na principu „větší bere“

Nastupující americký prezident Donald Trump chce připojit ke Spojeným státům Grónsko. Je to zajímavé v mnoha ohledech. Nejde totiž jen o největší ostrov světa s necelými 60 tisíci obyvatel a obrovským nerostným bohatstvím, nyní spravovaný Dánským královstvím.

Ale také a hlavně o změnu přístupu k mezinárodní politice: nahrazení respektu k mezinárodně uznávaným hranicím principem „větší bere“. Nátlakem, včetně hrozeb ekonomickou a dokonce vojenskou silou. 

Čtěte také

Pojďme se podívat – s lehkou nadsázkou – na možné důsledky. Představme si, jak by vypadal svět, kdyby se běžnou součástí mezinárodní politiky stalo, že si bude každá země nárokovat území, které se jí z nějakých důvodů líbí, o kterém říká, že ho ze strategických důvodů potřebuje, nebo že ho v historii někdy ovládala a bylo to moc fajn. 

Když zůstaneme jenom v Evropě: Například takové Maďarsko bude chtít připojit Slovensko coby Horní Uhry, plus části Rumunska, Srbska, přibližně v hranicích Uherska před první světovou válkou. Koneckonců fanoušek Donalda Trumpa Viktor Orbán si už s myšlenkou Velkého Maďarska hraje.

Kde není prostor, začíná boj

Samozřejmě se najednou stane legitimním nárok Ruska nejen na Ukrajinu, která bývala součástí Sovětského svazu, po kterém teskní Vladimir Putin, ale i na kavkazské státy, Gruzii, Arménii, Ázerbájdžán a středoasijské země. 

Čtěte také

Německo by si mohlo pro změnu dělat zálusk na západní polovinu Polska a bývalé Východní Prusko, jehož část nyní patří Rusku. Polsko pro změnu na část Ukrajiny a Běloruska. A Česko, aby nezůstalo stranou, by mohlo vznést nárok na podkarpatskou Rus, když už o ní tak hezky psal Ivan Olbracht.

No a vůbec nejlepší by bylo, kdyby si Turecko vzpomnělo, že bylo moc fajn, když Osmanská říše ještě před sto lety ovládala skoro celý Balkán.

Mohli bychom samozřejmě pokračovat dál a v celém světě. Došli bychom nutně k tomu, že aby se naplnily potenciální ambice všech zemí na územní rozšiřování, nestačil by v součtu k jejich uspokojení ani několikanásobek povrchu celé planety. No a kde není dostatek prostoru, tam začíná nutně boj.

Čtěte také

V boji samozřejmě vyhrává silnější. Takže ve finále lze v s nadsázkou vedeném myšlenkové experimentu dospět až k mezinárodně politické konstelaci, kterou popsal George Orwell ve svém románu 1984. Stojí tam proti sobě tři supervelmoci, které jsou v permanentním konfliktu: Oceánie, Eurasie a East Asie. Což by mohlo územně zhruba představovat Severní a Jižní Ameriku plus Velkou Británii pod nadvládou USA, Evropu a část Asie ovládané Ruskem a zbytek světa pod nadvládou Číny.   

Petr Honzejk

Pokud někomu připadá, že tam chybí třeba nějaká obdoba dnešní Evropské unie, tak mu to připadá správně. A může se vrátit oklikou do dnešní reality a vzpomenout, na koho že to spojenci Donalda Trumpa nyní slovně útočí nejsilněji. Nejenže hrozí členské zemi unie – Dánsku, ale Elon Musk podporuje třeba německou AfD, která chce EU zcela zničit.

Znovu opakuji, že tato vize, jak může dopadnout svět, kde je mezinárodní respekt nahrazený silou, je jen nadsázkou. Ovšem i o Donaldu Trumpovi se říká, že není dobré brát ho doslova, ale je dobré brát ho vážně. Takže ani tuhle vizi nemusíme brát doslova. Ale vážně bychom ji brát mohli.

Autor je komentátor Hospodářských novin

autor: Petr Honzejk

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.