PŮVODNÍ ZPRÁVA | EXKLUZIVNĚ: Pět procent HDP na obranu? Ptali jsme se v celé Evropě, tady jsou reakce

Budoucí šéf Bílého domu Donald Trump se přednedávnem nechal slyšet, že by spojenci v Severoatlantické alianci měli investovat do obrany minimálně pět procent hrubého domácího produktu. EuroZprávy.cz se proto obrátily na více než desítku vlád evropských států NATO, aby sdělily, jaký na to mají náhled.

Česká ministryně obrany Jana Černochová má na pětiprocentní hranici jasný názor. „Hranice 5 % je bohužel nejen pro nás, ale i pro většinu členských států aliance v tuto chvíli vzdáleným milníkem. Jsem ale přesvědčena, že pro navyšování obranných výdajů musíme udělat maximum. Do obrany země investujeme hlavně sami kvůli sobě a kvůli bezpečí našich občanů,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.

Dále zdůraznila, že dvouprocentní investice jsou „podlaha, nikoliv strop“. „Výdaje na obranu musí nadále růst. Už dnes víme, že dvě procenta jednoduše nestačí! Splácíme enormní dluh za období, kdy předešlé vlády obranu nevnímaly jako prioritu. A zároveň čelíme stále se prohlubující bezpečnostní krizi. Dobře víme, že naše závazky v rámci Aliance se budou navyšovat a že 2 % HDP budou málo,“ zdůraznila.

Že třetina členských států NATO nesplňuje ani dvouprocentní hranici připomněl mluvčí slovenského resortu obrany Michal Bachratý. „V situaci, kdy je nevyhnutelné na Slovensku konsolidovat veřejné finance a podílí se na tom i resort obrany, to bez dalších ekonomických důsledků není reálné,“ nastínil.

Dlouhodobá vize to prý může být tehdy, kdy se bude nadále zhoršovat bezpečnostní situace ve světě. „Na prvním místě je ale zvyšování životní úrovně občanů a momentálně nám dvě procenta postačují, abychom modernizovali ozbrojené síly a zároveň podporovali i jiné sektory na vojensko-civilním rozhraní, jako například výstavba vojenské nemocnice v Prešově,“ poznamenal Bachratý.

Pro EuroZprávy.cz následně promluvilo také maďarské ministerstvo obrany. „Rozsah zvýšení současné směrnice NATO je předmětem budoucích jednání v rámci Aliance. I v případě, že by spojenci s navýšením souhlasili, má Maďarsko zájem na jeho postupném a udržitelném provádění,“ uvedlo ve svém prohlášení.

Německý kancléř Olaf Scholz se od Trumpova návrhu distancoval. „Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, spolkový rozpočet nedosahuje ani 500 miliard. To by bylo možné pouze za předpokladu masivního zvýšení daní nebo masivních škrtů v mnoha pro nás důležitých věcech,“ upozornil pro EuroZprávy.cz.

Německo podle něj ale dodrží cíl investic na obranu nejméně dvou procent HDP. „Garantuji, že budeme i nadále vydávat dvě procenta našeho hospodářského výkonu na obranu. Každý, kdo říká, že to není správná cesta, musí také říci, odkud se ty peníze vezmou,“ zdůraznil Scholz.

Východní státy NATO jsou k nápadu vstřícnější

Polsko s Trumpovým návrhem souhlasí. „Polsko je jednou z mála zemí NATO, která již plánuje výdaje na obranu na úrovni blízké 5 %, což je v současnosti 4,7 % HDP. V národním rozpočtu na rok 2025 jsme zajistili rekordní částku 124,3 miliardy zlotých, což je ve srovnání s rokem 2024 nárůst o 6,2 miliard,“ uvedl polský resort obrany pro EuroZprávy.cz.

„Spolu s výdaji Fondu na podporu ozbrojených sil (FWSZ) v roce 2025 dosáhnou výdaje na obranu 186,6 miliardy PLN, což je o 27,8 miliardy PLN více, než bylo plánováno v předchozím roce,“ dodalo ministerstvo.

Návrh není cizí ani Estonsku, jak pro EuroZprávy.cz potvrdila mluvčí tamního ministerstva obrany Tiia Falková. „Naprosto souhlasíme s tím, že evropské země musí více přispívat na obranu a bezpečnost – tento postoj sdílí Estonsko s USA již řadu let, a proto jsme zvýšili naše výdaje na obranu. V současné době naše výdaje na obranu dosahují 3,4 % a příští rok se budou blížit 4 %,“ shrnula.

„Důležité nakonec je, aby se spojenci na summitu v Haagu dohodli na výrazném zvýšení výdajů na obranu. Velmi si ceníme příspěvku USA k naší regionální bezpečnosti a podporujeme vedoucí úlohu USA v NATO i vojenskou pomoc Ukrajině,“ doplnila Falková.

Někteří vidí Trumpův návrh bledě

Kupříkladu Lucembursko je velmi kritické. „Potřebujeme vojenské schopnosti, ne abstraktní procenta. Zůstáváme odhodláni dodržet současný dvouprocentní cíl, který byl stanoven na summitu NATO ve Vilniusu v roce 2023 a potvrzen ve Washingtonu v roce 2024 všemi spojenci. Úroveň ambicí je definována na základě konsensu mezi 32 členy Aliance,“ zdůraznil mluvčí tamního resortu obrany Michael Schuster.

Opatrná je také mluvčí norského ministerstva obrany Marita Isaksen Wangbergová. „Norsko splnilo závazek NATO vydávat v roce 2024 dvě procenta HDP na obranu. V roce 2025 činí náš odhad podílu výdajů na obranu na HDP 2,16 %. Prostřednictvím našeho dlouhodobého obranného plánu bude Norsko i nadále výrazně zvyšovat výdaje na obranu. Roční prognózy norského HDP jsou velmi pohyblivé. Nicméně vzhledem k současným prognózám nás to staví na cestu k dosažení tří procent před rokem 2036,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz. 

Související

V Praze proběhla tisková konference s českým astronautem Alešem Svobodou. (18.12.2024) Prohlédněte si galerii

Český astronaut Aleš Svoboda má za sebou první fázi výcviku

Český astronaut Aleš Svoboda se ve středu na tiskové konferenci v Praze podělil o zážitky z první fáze výcviku. Svoboda je prvním Čechem, který se tohoto výcviku účastní. Před dvěma lety si armádního pilota vybrala Evropská kosmická agentura (ESA). 

Více souvisejících

Jana Černochová Olaf Scholz NATO

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

před 14 minutami

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

před 1 hodinou

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy