foto: Jakub Hałun / CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons/Pendolino na krakovském nádraží
Polsko má velké plány – stát se lídrem vysokorychlostní železnice ve střední Evropě. Ani změna vlády nezastavila ambiciózní projekt.
Po nástupu nové vlády na podzim 2023 se zdálo, že vezme za své ambiciózní plán polské vlády být hlavním dopravním aktérem na budoucím systému vysokorychlostních železnic. V červenci 2024 vládní zmocněnec pro státní podnik CPK Maciej Lasek prohlásil, že úkolem CPK není starat se o kolejová vozidla, ale především budovat novou vysokorychlostní železniční infrastrukturu.
Psali jsme
Reportáž. Nic není bez problémů, a to ani nový Baltic express, na kterém se reklamami nešetří. Předražené pivo, ale milí personál a cestující.…
Projekt pokračuje i s novou vládou
Nová vláda Donalda Tuska nicméně v tichosti pokračuje v původních plánech vlády polských konzervativců. Podle něho měl stát prostřednictvím státní akciové společnosti CPK objednat dle budoucího dopravního modelu vysokorychlostní vlaky, které měl následně různým dopravcům pronajímat. Stát by si tak udržel kontrolu nad budoucím segmentem VRT, zachoval jeho síťovost a provázanost s tradiční dálkovou a regionální dopravou.
Na konci roku 2024 vláda přijala víceletý program CPK na období 2024-2032, v němž je rovněž zmíněna potřeba zajistit kolejová vozidla pro první roky provozu vysokorychlostní železnice. Počítá se vlastním příspěvkem společnosti CPK ve výši 1,7 mld. PLN, přičemž oproti minulému vládnímu období má být poměr vlastního podílu oproti komerčnímu financování minimalizován. CPK pracuje na zřízení samostatné podřízené společnosti - fondu kolejových vozidel a pracuje na konkrétním harmonogramu nákupu vozidel. Odhadovaná celková hodnota nákupu vozidel do roku 2032 činí 8,7 miliardy PLN.
Psali jsme
Největší tendr v historii PKP Intercity se zřejmě obejde bez polských výrobců. Zadávací podmínky soutěže na 42 dvoupodlažních vlaků jsou…
Ale kde vzít finance?
Zdrojem zmíněných vlastních 1,7 mld. PLN bude emise dluhopisů. Diskuse v podvýboru pro infrastrukturu polského Sejmu ukázala, že rok 2032 má být skutečně rokem, kdy poprvé budou moci vyjet na úseky tratí Varšava – Lodž a Varšava – Poznaň první vysokorychlostní vlaky. Uvažuje o vlacích v různých parametrech: regioexpresy do 200 km/h, středně rychlé soupravy do 250 km/h a nejrychlejší - přes 300 km/h. Všechna vozidla mají být dvousystémová, schopná jezdit na všech elektrifikovaných tratích v Polsku.
Fórum pro technický dialog
CPK je v kontaktu s dopravci a s potenciálními výrobci kolejových vozidel. Vytvořilo fórum pro technický dialog, které spojuje polské výrobce kolejových vozidel a podniky železniční infrastruktury. Cílem je posílit pozice polských podniků a dát jim podnět k výzkumu a k vývoji. Ambiciózní plány má zejména PESA Bydgoszcz, která ohlásila zájem na kapitálový vstup do španělské firmy Talgo. „Memorandum PESA s TALGO se týká spolupráce při výrobě vysokorychlostních vlaků nejen pro Polsko, ale pro země celého regionu. Uvažujeme o propojení naší sítě s Rail Baltica i dalších železničních trzích střední a východní Evropy, kde PESA již dříve získala dobré zkušenosti“, řekl generální ředitel polského státního železničního podniku Krzystof Zdziarski.
Psali jsme
Škodě Transportation nezbývá mnoho času. Aby se ještě udržela ve hře, musela by připravit pro Talgo konkurenční nabídku a opřít ji nejen…
Zdroj: CPK, Pesa Bydgoszcz