Oblíbený herec měl smůlu v lásce
Václav Svoboda dlouho nemohl najít pro sebe tu pravou. Z jednou s předchozích partnerek sice měl dítě, ale to nakonec vychovával ženin nový partner.
S Lenkou ale dokázal vybudovat harmonické soužití. Lenka je zpěvačka, je sopránem Českého filharmonického sboru Brno. Soukromí si hodně hlídají. Nicméně už před začátkem vztahu se Svobodou měla tři děti.
Děti herec viděl vyrůstat a dočkal se od nich čtyř vnoučat, jejichž hlídání a lotroviny si užívá.
Jak vypadá rodinný život Svobodových?
„Já mám z branže nervy dost opotřebovaný,“ konstatuje herec. „Manželka, která mě zná poměrně dobře, protože jsme spolu dvacet tři let, o mně říká, že jsem něžnej cholerik. Já vybuchnu a za pět minut o tom nevím. Už jsem uklidněnější v životě jako takovým.“
Svatba z donucení
Do ženění se herci výrazně nechtělo, navzdory dlouhodobé spokojenosti a vnoučatům. Říká se, že člověk pozná ten správný čas na svatbu, ale Václav Svoboda si o tom myslí něco jiného.
„Já to nepoznal, to mi řekla ona. Naopak, já si myslím, že jsem to trošku uspěchal,“ svěřil se v jedno z rozhovorů. „Napište tam, že je to humor, jinak mě zabije. Já se nechtěl ženit, ale nějak to vzešlo. Ňákej virus, nebo co. Akorát pak začala mluvit o zdraví, kdyby se se mnou něco stalo, ležel v nemocnici… Ty praktický věci. Já vysvětloval, že všechno se dá nějak ošetřit, u notáře nám napíšou papír, který bude mít u sebe. Načež mi řekla, co kdybych ho zapomněla, to bych se musela vracet.“
Navzdory především praktickým důvodům pro sňatek se rozhodně nezdá, že by páru svatba jakkoliv vzala vítr z plachet.
Na rozdíl od mnoha jiných pár v showbyznysu si od sebe nedávají pauzu, nerozcházejí se a zase nedávají zpátky dohromady.
Často se říká, že „láska nehněvaná není milovaná“. Opravdu je manželství Svobodových zcela bez konfliktů? Nebo je to jinak?
„Jasný, že se pohádáme,“ řekl k tomu herec. „Hádka vyčistí vzduch, vypustíte ventil, stejně vždycky skončí smíchem. Žena má smysl pro humor a ví, co na mě platí. Řekne něco, co mě rozesměje, a já se nechci před ní smát. Dělám, že se rozčiluju. (předvádí, jak se naoko naštvaně obrací zády) Ona mi říká: Jen se nedělej, kdyby tam bylo zrcadlo, vidím, jak se směješ.“
Zásadní body kariéry
Kromě seriálu Ulice se Václav Svoboda proslavil také rolí v komedii Jak básníci přicházejí o iluze, v níž ztvárnil moravského studenta medicíny Venoša s jeho proslulou hláškou „Klííííd“.
„Básníci“ se pak dočkali několika pokračování a Svoboda na natáčení dodnes vzpomíná rád. Jelikož už předtím měl dlouholeté zkušenosti z divadla, film si užíval naplno, protože ho netrápila tréma a nejistota.
Kromě toho se Václav Svoboda také často ukázal před kamerou v pohádkách, kde ho většina rolí také výrazně bavila. Jaký má vlastně k pohádkovým inscenacím vztah?
„Jsem dobrosrdečnej člověk, ze mě to sálá,“ vypráví herec nadšeně. „Hrál jsem v nich už v Divadle Na provázku. Mám je rád, sám jsem si je četl do pozdního věku, to přiznávám. Mají velká písmena, tak jsem na to dobře viděl. Na dobrou pohádku se s chutí dívám dodnes.“
Ale zdá se, že nejkrásnější idylickou pohádku má doma, se svou oddanou rodinou. Nic ho nedokáže na dlouho rozházet, nic ho od jeho mnoho let milované lásky nemůže odvrátit.
ZDROJE: medium.seznam.cz, www.novinky.cz