Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čestná a autentická, etalon pevnosti a odvahy. Justiční osobnosti vzpomínají na Elišku Wagnerovou

„Někdo může pracovat padesát let v justici a nikdy se mentálně soudcem nestane. Ona se jako soudkyně narodila.“ Justiční osobnosti vzpomínají na Elišku Wagnerovou, která zemřela ve věku 76 let. Foto: Ludvík Hradilek
„Někdo může pracovat padesát let v justici a nikdy se mentálně soudcem nestane. Ona se jako soudkyně narodila.“ Justiční osobnosti vzpomínají na Elišku Wagnerovou, která zemřela ve věku 76 let. Foto: Ludvík Hradilek

Ve věku 76 let zemřela bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu, právní teoretička a někdejší senátorka Eliška Wagnerová. Šlo o jednu z nejvýznamnějších tváří českého polistopadového soudnictví. Deník N se ptal justičních osobností, jak na ni budou vzpomínat a jaký odkaz po sobě zanechává.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Podcasty a audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Eliška Wagnerová se narodila 7. září 1948 v Kladně. Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově vystudovala v letech 1969 až 1974; nejprve byla podnikovou právničkou, poté pracovala jako advokátka.

Z komunistického Československa odešla v roce 1982 a v exilu strávila jedenáct let – nejprve žila v Západním Německu, poté v Kanadě, kam se s manželem Arnoštem, kterého v zahraničí poznala, odstěhovala v revolučním roce 1989. V osmdesátých letech se zapsala do povědomí jako žurnalistka v rádiu Svobodná Evropa, jako exilový novinář působil také její před necelými třemi lety zesnulý manžel.

Z exilu se pak vrátila už do samostatné České republiky. Osudovým městem se jí stalo Brno: začala pracovat jako asistentka předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera, získala doktorský titul na brněnské politologii a později také vyučovala na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

V roce 1998 se stala druhou předsedkyní Nejvyššího soudu, kdy nahradila Otakara Motejla. Do této pozice usedla jako první žena v české i československé historii a působila v ní čtyři roky. Poté ji prezident Václav Havel jmenoval místopředsedkyní Ústavního soudu.

Po dekádě na Ústavním soudu v roce 2012 úspěšně kandidovala v Brně do Senátu, ve druhém kole volby získala bezmála tři čtvrtiny hlasů. Během svého mandátu mimo jiné aktivně vystupovala proti porušování ústavy ze strany tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Senátorské křeslo v roce 2018 neobhajovala. Ucházela se však – poté, co ji navrhl Senát – o post zástupce ombudsmana. Od tehdejší Poslanecké sněmovny však získala pouze 17 ze 175 hlasů.

O jejím úmrtí ve věku 76 let informoval v neděli ráno Ústavní soud. Deník N zjišťoval, jak budou významní lidé české justice vzpomínat na jednu z nejdůležitějších osobností polistopadového soudnictví.

Josef Baxa, předseda Ústavního soudu

„Byla pro mě etalonem pevnosti a odvahy. Měla schopnost i ty, které měla ráda, pohladit proti srsti, bylo-li to zapotřebí.“

Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně, budoucí nejvyšší státní zástupkyně

„Eliška Wagnerová patřila mezi dámy české justice s pevným, přesvědčivým a zásadovým hlasem, kterým promlouvala skrze svá rozhodnutí. Právě díky nim a jejich odrazu v rozhodování dalších generací soudců zůstává v české justici napořád.“

Vojtěch Šimíček, bývalý ústavní soudce (2014 až 2024)

„Někdo může pracovat padesát let v justici a nikdy se mentálně soudcem nestane. Ona se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Justice

Ústavní soud

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější