Novináři v Nikaragui na pokraji vyhynutí

20. 1. 2025

čas čtení 7 minut
V deseti z 15 regionů země chybí jakýkoli typ novinářů, kteří byli vyhoštěni, pronásledováni nebo zadrženi režimem, píše Wilfredo Miranda Aburto.

V 10 z 15 regionů, které tvoří Nikaraguu, zmizeli novináři, televizní moderátoři, rozhlasoví hlasatelé a dokonce i místní reportéři – kteří podrobně popisují dění ve svých komunitách na facebookových stránkách.

V celé zemi je novinářská profese vyhaslá kvůli perzekuci ze strany režimu prezidenta Daniela Ortegy a viceprezidentky Rosario Murillo. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné v pondělí 13. ledna Nadací pro svobodu projevu a demokracii (FLED), která vydala varování po událostech roku 2024. Zpráva je rentgenem svobody projevu a tisku ve středoamerické zemi, jejíž lidé jsou vystaveni „totalitnímu modelu“, v němž byly nesouhlasné hlasy kriminalizovány.

Zpráva zdůrazňuje, že nejen novináři jako takoví byli kriminalizováni, ale také místní blogeři, kteří informují o událostech, které se mohou Ortegově administrativě zdát triviální – jako jsou dopravní nehody nebo festivaly svatých patronů – ale které také znepříjemňují režimu život. FLED potvrzuje, že v 10 regionech středoamerické země již novinářská praxe v žádné podobě neexistuje. „Dochází k expanzi zpravodajských pouští,“ zdůrazňují autoři v narážce na nedostatek dostupných informací.

„V těchto oblastech není nezávislá žurnalistika provozována kvůli vládnímu obtěžování. Letos se k [této skupině] připojilo pět nových [regionů] – Granada, Madriz, Nueva Segovia, León a Río San Juan – čímž se celkový počet regionů bez nezávislého novinářského pokrytí v Nikaragui zvýšil na 10. V současnosti [státem kontrolovaná] média ovládají 59 % informačního prostoru v zemi. Pokud budou represivní opatření pokračovat, toto číslo by se mohlo výrazně zvýšit,“ předpovídá zpráva zveřejněná FLED.

V dalších pěti regionech Nikaraguy, kde stále působí několik novinářů a blogerů ve stále užších prostorech, zpráva odsuzuje, že „profesionálové čelí neustálému obtěžování, výhrůžkám a pravidelným předvoláním na policejní stanice“.

„Mnoho novinářů pracuje tajně a svou práci popisuje jako ‚žurnalistiku z katakomb‘. [Skryjí se], aby nebyli identifikováni, a přitom pokračují v dokumentování četných případů porušování lidských práv, se kterými se Nikaragujci setkali,“ zdůrazňuje exilová organizace.

Od sociálních protestů v roce 2018 drží represivní režim Ortegy a Murillové žurnalistiku v hledáčku. Vláda nejenže uvěznila, mučila a poslala do exilu desítky reportérů a mediálních ředitelů, přičemž mnohé z nich zbavila státní příslušnosti, ale také se zaměřila na jejich příbuzné, kteří zůstávají v Nikaragui, v odvetě za jakékoli zpravodajství odsuzující porušování lidských práv.

V roce 2024 FLED zdokumentoval 81 případů porušování svobody tisku. „Je to o něco nižší číslo než v roce 2023, ale pokles neznamená zlepšení podmínek pro tisk, ale spíše nárůst autocenzury mezi oběťmi. Mnoho novinářů a médií se rozhodlo neinformovat o útocích [na lidská práva], aby minimalizovali osobní a profesní rizika, která jsou s tím spojená,“ stojí ve zprávě. Autoři poznamenávají, že několik obdržených stížností nezveřejnili, aby byla zaručena anonymita obětí.

Podle FLED se autocenzura zvýšila jak uvnitř, tak mimo Nikaraguu (tedy v exilu). Mnoho novinářů se ve svých publikacích často uchyluje k opatrnosti, aby se vyhnuli represáliím vůči svým rodinám nebo aby se nestali obětí soudního řízení v nepřítomnosti, což nedávno reformovaný trestní zákoník umožňuje. Někteří také mírní svou rétoriku, aby nebyli klasifikováni jako „zrádci vlasti“, což je politická věta, která znamená konfiskaci majetku a ztrátu občanství.

Pohřešovaní a vyhnaní novináři

Z 81 případů zdokumentovaných nevládní organizací pro svobodu tisku je 57 dotčených fyzických osob a 24 dotčených právnických osob. Mezi nejčastější vzorce agrese patří: stigmatizující diskurz, který využívají státní úředníci a provládní média k diskreditaci novinářů a nezávislých médií; fyzická a verbální agrese a také zneužívání státní moci. Ve 49 % případů byl hlavním agresorem stát, následovaný polostátními prvky ve 37 %.

Podrobněji FLED poukazuje na to, že „v roce 2024 policisté z Národní policie – za použití nadměrného násilí – provedli razii v domech několika novinářů. Při těchto raziích jim zabavili elektronická zařízení [...] V posledních měsících roku 2024 vláda zesílila represe prostřednictvím nucených zmizení, vyhoštění a svévolného zatýkání namířených proti nezávislým médiím a novinářům.“

Nejpozoruhodnějším případem je Fabiola Tercero, která je zadržována od července 2024. Zmizela: úřady neřekly absolutně nic o jejím pobytu nebo jejím zdravotním stavu. Zpráva FLED také dokumentuje zatčení Elsbeth D'Anda, ředitelky televizního programu na Channel 23, která byla zadržena 27. října 2024 poté, co informovala o zvýšení cen základního zboží.

Je také zaznamenáno zatčení Lea Catalina Cárcama Herrera: byl násilně zajat národní policií Leónu. „Je to ve své komunitě známý novinář. Byl zatčen již v lednu 2019, když ještě pracoval v místní rozhlasové stanici. Jeho poslední zatčení však vyvolalo obavy kvůli jeho křehkému zdraví.“

Kromě politicky motivovaného zatýkání novinářů zpráva FLED zdůrazňuje další represivní vzorec: režim napadl vysloužilé novináře, které donutil odejít do exilu. Nejnovějším příkladem je Henry Briceño, který byl spolu se svou rodinou násilně zadržen a vyhoštěn ze země poblíž hraničního přechodu s Kostarikou Peñas Blancas. „Jeho majetek byl zabaven vládou a v jeho domě nyní sídlí ústředí Cruz Blanca ve vzorci, který ukazuje státní přivlastňování soukromého majetku,“ uvádí zpráva. La Cruz Blanca — Bílý kříž — je verzí Společnosti Červeného kříže, kterou vytvořil prezident Ortega jako nikaragujská alternativa poté, co byla organizace vypovězena ze země .

FLED ve svém počtu exilových novinářů varuje, že 46 novinářů bylo v roce 2024 nuceno odejít do exilu, aby ochránili své životy a životy svých rodin. „Od roku 2018 do konce roku [2024] činí celkový počet exilových novinářů 283 profesionálů. Stejně tak FLED zdokumentovala vyhoštění pěti novinářů: dvou násilným způsobem a tří, kterým byl odepřen návrat do země po pracovních cestách,“ uvádí organizace.

Podle FLED dalším faktorem, který hluboce ovlivnil nikaragujskou žurnalistiku v roce 2024, bylo to, že značný počet profesionálů opustil tuto praxi, aby se věnoval jiným ekonomickým aktivitám s cílem zajistit živobytí svých rodin. Nejméně 52 novinářů opustilo profesi.

„Tento jev je způsoben několika důvody, včetně rostoucí nezaměstnanosti v [mediálním] sektoru, nejistých platů, vysoké úrovně nebezpečí spojeného s touto profesí, uzavírání médií a informačních prostorů, stejně jako nárůstu zaměstnání v soukromém sektoru] jako alternativního způsobu obživy,“ uzavírá zpráva.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1638

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2025