Kdy jste onemocněl?
V Las Vegas před přeletem do Los Angeles. Chytly mě dýchací cesty a musel jsem na několik dní úplně přestat s přípravou a jen ležet a koukat na 300: Bitva u Thermopyl. Nabrat trochu síly. Přitom jsem přesně kvůli tomu absolvoval vysokohorskou přípravu.
Znervóznila vás nemoc?
Nebyl jsem z toho moc šťastný. Měl jsem dojet poslední týden přípravy a místo toho jsem ležel v horečkách a snažil se dát s doktory do kupy. Rýma se mě drží pořád, taky všichni viděli, že jsem mluvil nosem a nepůsobil jsem před turnajem zrovna fit. Jen jsem nesměl ztratit víru.
Doktore pryč, tohle je pravý sport mužů. Procházka: Zápasil bych i s jedním okem |
Ovlivnila nemoc zápas?
Konečné fáze kol ano, ale naštěstí se ukázalo, že mám v sobě dost nahrabáno z té vysokohorské přípravy.
I Hill vydržel, a to jste mu rozdával slušné rány.
Že jo? Když jsem ho poprvé poslal k zemi, ještě jsem se rozhodl tolik netlačit, pořád totiž zůstával nebezpečný. Spíš jsem se ho snažil udržet ve stavu nemotornosti. Šel jsem do toho ve chvíli, kdy mu při dalších úderech povolila vůle a přestal odpovídat tak tvrdě.
Jaké to bylo vrátit Hillovi všechny kecy z posledních dvou let, kdy se vám posmíval?
Soupeři by si měli stát za svým slovem před zápasem i po něm. Neměli by jen plácat blbosti. Já se na bojovníka nemůžu dívat úplně čistě, když nějak mluví a nějak se chová před zápasem, ale pak vás potká osobně a dělá, že je všechno dobré. Podívejte na Alexe Pereiru. Ten mluví jasně, stroze a rozhodně neútočí osobně. To je Pan zápasník!
Takže jste čekal, že se Hill bude chovat stejně jako po internetu.
Po zápase musel mlčet, jinak by se akorát ponížil. A o to jde. Všichni na sebe zvrací před zápasy všemožné výhrůžky a pak se po zápase plácají po ramenou, že to tak nemysleli. Tak jste děti? Žijeme v době, kdy se na sebe všichni pokouší strhnout pozornost a vůbec je nezajímají dopady slov a činů. Jako by se všechno na konci dne odpustilo. Ne. Já nejsem splachovací. Hill ukázal, že je nevyzrálý, i když je starší než já (Hillovi je 33, Procházkovi 32). Ale zase proti němu nechci mluvit nějak útočně, jen říkám fakta.
Mluvili jste spolu po vaší výhře?
Ale jo, potkali jsme se v baru a dali si panáka vodky. Přál mi, ať se mi podaří Pereiru knokautovat, a říkal, že se zlepší a bude se chovat jinak.
To jste se potkali náhodou?
Měl jsem v LA dva kamarády z Hostěradic, ale nechci o nich snad ani mluvit, jak mě naštvali. Mám je fakt rád, ale že prý na ně dolehl jetlag, jsou sundaní a musí jít chrápat. No ok, tak jsme s týmem v irském baru dali piváky a vítěznou cigaretu a šli taky spát. Nakonec možná dobře, protože kdybych měl po boku ty dvě potvory, bylo by to divoký a bez zábran. (smích)
Lovec Procházka! Vyhrál ve třetím kole a hlásí: Teď chci boj o titul s Pereirou |
Chtěl byste třetí zápas s Pereirou, i když jste s ním dvakrát prohrál. Jak to vidíte?
Stojím si za tím, chci s ním jít nehledě na to, jestli v březnu porazí Ankalajeva a šlo by se o titul. Klidně bez něj. Pereirův styl, jeho myšlení a nastavení, hra v kleci... To jsou věci, kterým začínám přicházet na kloub. Obě prohry s ním mi daly do života hodně nábojů. Možná tolik, že mi to stačí do konce života.
A kdyby vám náhodou Pereiru nedali, zajímal by vás někdo jiný?
Právě Ankalajev. Prokázal, že patří do nejlepší pětky, ale ještě to nechám uležet. Měsíc dva pojedu volněji, musím dokončit magistra v Brně na Fakultě sportovních studií. Někdy okolo května června mě čeká obhajoba diplomové práce a státnice.
Jaký jste student?
No kouše mě to, ale vyvinul jsem si rutinu. Brzy ráno vstanu a odjedu trénink, pak sednu ke knížkám a drtím se celý den.
Nabíjela vás v LA energie od fanoušků? Přáli vám, Hillovi moc ne, a to je domácí.
Cítil jsem ji, jen si ji zkušený zápasník nesmí připustit. Ona vás povzbudí, sakra vás žene dopředu, ale nesmíte se jí nechat unést. Pak nadělá spoustu paseky, protože se vrhnete do věcí, do nichž byste neměl. Zároveň nevím, jak moc mi přáli Američani, protože dorazilo spoustu Arménců, Gruzínců a Dagestánců. Samozřejmě si podpory moc vážím a děkuji za ni.
Taky máte dvojníka ze Švýcarska. Co jste na fanouška říkal?
Přemýšlel jsem, jestli mu nejdřív neplesknout, protože mi přišlo, že ze mě na videích dělá trochu trubku. Ale když jsme se potkali, šlo vidět, že to je normální kluk a fakt to prožívá jako srdcovku. Myslí to pořádně. Dělá si z toho srandu v dobrém směru, tak jsem s ním natočil společné video.
Neovlivnily nějak požáry město?
Vůbec jsem je nevnímal, naopak jsem cítil čistý oceánský vzduch. Samozřejmě to běželo všude v televizi, ale když jsme se dívali z hotelu, nějaké stopy po kouři nebo ohni jsme neviděli. Ale slyšeli jste, že furt hasiči někde houkají, vylepovaly se billboardy, svítily displeje, že hasiče podporuje celé město. Ta solidarita se mi líbila.
Podívejte se, jak Procházka potkal svého dvojníka: