„Moje kancelář dospěla k závěru, že tito dva afghánští státní příslušníci jsou trestně odpovědní za pronásledování afghánských dívek a žen, jakož i osob, které Taliban považoval za neodpovídající jejich ideologickým očekáváním ohledně genderové identity nebo projevu, a osob, které Taliban považoval za spojence dívek a žen,“ uvedl vrchní žalobce Karim Asad Ahmad Khan.
Jeho úřad prověřuje zločiny spáchané na afghánských civilistech od října 2022 s tím, že k nim docházelo minimálně od srpna 2021, kdy se pod odchodu zahraničních vojáků Taliban v Afghánistánu znovu chopil moci.
Islamisté tehdy slibovali, že budou lidská práva, včetně těch ženských, respektovat. Brzy se však ukázalo, že lhali.
Taliban postupně znovu omezil ženám všechna práva. Ženy dostaly zákaz podnikat a ve většině případů vůbec i pracovat, pohybovat se po zemi bez mužského doprovodu, vzdělávání dívek se omezilo na pouhých šest tříd základní školy, v rámci práva šaría se vrátilo bičování a kamenování za nevěru a samozřejmostí je úplné zahalování žen. Ty na ulici nesmějí být ani slyšet. Ženy také nemohou dědit, podílet se na právech svého manžela, jsou nuceny do domluvených svazků, nemohou chodit do mešit ani náboženských škol.
Khan tvrdí, že vyšetřování a shromážděné důkazy ukazují, že nejvyšší vůdce Talibanu Hajbatulláh Achúndzáda a hlavní soudce „Islámského emirátu Afghánistán“ Abdul Hakím Hakkání mají nesou trestní odpovědnost za zločiny proti lidskosti při pronásledování na základě pohlaví podle čl. 7 odst. 1 písm. h) Římského statutu.
Pronásledování Talibanem podle žalobce s sebou nese četná závažná zbavování základních práv obětí, včetně práva na fyzickou integritu a autonomii, na svobodný pohyb a svobodu projevu, na vzdělání, na soukromý a rodinný život a na svobodné shromažďování.
„Vnímaný odpor nebo opozice vůči Talibanu byl a je brutálně potlačován pácháním zločinů, včetně vražd, věznění, mučení, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí, násilného zmizení a dalších nelidských činů,“ uvedl Khan s tím, že jeho kancelář brzy požádá o vydání zatykačů na další vysoce postavené členy Talibanu.
Žalobce se opírá o velké množství důkazů, včetně výpovědí znalců a svědků, úředních dekretů, forenzních zpráv, prohlášení samotných podezřelých a dalších zástupců Talibanu a audiovizuálního materiálu. „Rád bych ocenil pozoruhodnou odvahu a odolnost afghánských obětí a svědků, kteří spolupracovali při vyšetřování mého úřadu,“ dodal.
Výklad islámského práva šaría ze strany Talibanu by podle něj neměl a nesmí být použit k ospravedlnění zbavení základních lidských práv nebo páchání souvisejících zločinů.
Khan upozornil, že vyšetřování pokračuje dál a týká se nejen lídrů Talibanu ale také členů takzvaného Islámského státu v Chorásánu. „Afghánské oběti a přeživší trpěli nespravedlností příliš dlouho,“ prohlásil Khan.
Britský právník zaměřující se na mezinárodní trestní právo a mezinárodní právo lidských práv je od roku 2021 je vrchním žalobcem Mezinárodního trestního soudu. Během své kariéry působil v řadě sledovaných mezinárodních trestních případů.
Například v Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii, tribunálu pro Rwandu nebo ve zvláštním tribunálu pro Libanon. Působil také coby zvláštní poradce a vedoucí vyšetřovacího týmu OSN pro prosazení odpovědnosti za zločiny spáchané Islámským státem v Iráku.