

V tomto týdnu – 23. ledna – jsme si připomněli 65 let od chvíle, kdy lidé poprvé dosáhli nejhlubšího místa na Zemi. V tento den, v roce 1960, po pěti hodinách sestupu do temných hlubin, dosedl batyskaf Trieste se Švýcarem Jacquesem Piccardem a Američanem Donem Walshem na dno Mariánského příkopu. Hloubka: 10 916 metrů.
Autor: Profimedia.cz
Švýcarský vědec Jacques Piccard a poručík amerického námořnictva Don Walsh na palubě batyskafu Trieste, San Diego, 1960
Autor: CSU Archives Collection / Everett / Profimedia, Profimedia.cz
Snímek ze dne ponoru na dno Mariánského příkopu 23. ledna 1960
Autor: STR / EPA / Profimedia, Profimedia.cz
Detailní záběr na „kabinu“ tlakové koule batyskafu Trieste od německé firmy Krupp, vážící 12 tun. Koule má průměr 2,18 metru a tloušťka stěny je 12,7 cm. Fotografováno mezi lety 1958–59.
Autor: US NAVY / Sciencephoto / Profimedia, Profimedia.cz
Jacques Piccard a jeho asistenti provádějí poslední kontroly batyskafu Trieste v Tichém oceánu před jeho rekordním ponorem na dno Mariánského příkopu.
Autor: US NAVY / Sciencephoto / Profimedia, Profimedia.cz
Jacques Piccard a Ernest Virgil nakládají brokovou zátěž během příprav batyskafu amerického námořnictva Trieste v Tichém oceánu před jeho rekordním ponorem na dno Mariánského příkopu. Batyskaf Trieste disponoval dvěma zásobníky s tunami železných broků držených elektromagnety. Vypuštěním broků na dno mohl začít stoupat, ať už nouzově, nebo plánovaně. Malé motory zajišťují možnost pomalého horizontálního pohybu rychlostí asi jednoho uzlu.
Autor: US NAVY / Sciencephoto / Profimedia, Profimedia.cz
Jacques Piccard a Don Walsh v batyskafu Trieste
Autor: TASR/Profimedia, Profimedia.cz
Poručík amerického námořnictva Don Walsh (2. listopadu 1931 Berkeley – 12. listopadu 2023)
Autor: CTK / AP / AP , ČTK
Konstrukci hlubokomořského plavidla Trieste tvoří kulovitá kabina pro posádku vespod a plováková část nad ní. Plovák je naplněný benzínem - kapalinou lehčí než voda a přitom prakticky nestlačitelnou. Vztlak je potřeba, aby plavidlo mohlo stoupat. Trieste byl navržen švýcarským fyzikem Augustem Piccardem a spuštěn v roce 1953. Trieste měřil na délku asi 18 metrů. K úpravám došlo v roce 1964, ačkoli jeho původní tlaková koule byla znovu použita v jeho nástupci, Trieste II. Originál Trieste byl v roce 1980 vystaven v US Navy Museum.
Autor: Keystone Pictures USA / Zuma Press / Profimedia, Profimedia.cz
Koule pro posádku batyskafu Trieste v závodech Krupp. Na snímku vpravo je vidět systém uzavírání vstupních dveří.
Autor: Keystone Pictures USA / Zuma Press / Profimedia, Profimedia.cz
Hrdinný ponor na dno Mariánského příkopu prokázal přítomnost vyšší formy podmořského života, tedy kyslíku ve vodě a její cirkulaci. To později přispělo k zákazu svrhovat do mořských příkopů jaderný odpad, jak se původně plánovalo.
Autor: Wikimedia Commons
Švýcarský oceánograf Jacques Piccard na snímku z února 1964
Autor: Profimedia.cz
Švýcarský podmořský výzkumník Jacques Piccard při neúspěšném pokusu o rekordní ponor s batyskafem Trieste u italského ostrova Ponza.
Autor: Profimedia.cz
Batyskaf Trieste na hladině Tichého oceánu nedaleko ostrova Guam, švýcarský podmořský výzkumník Jacques Piccard se s ním právě vynořil z hloubky 5 660 metrů. (17. listopadu 1959)
Autor: Profimedia.cz
Podmořský výzkumník Jacques Piccard ve věži batyskafu Trieste při zkouškách v zátoce Castellamare nedaleko italské Neapole
Autor: Profimedia.cz
Švýcarský oceánolog Jacques Piccard, syn fyzika Augusta Piccarda, se narodil v roce 1922 v Lausanne. Jacques Piccard postavil také kapesní ponorku „F. A. Forel“ pro expedice po jezerech. Na snímku je Jacques Piccard se svou kapesní ponorkou „F. A. Forel“ na Ženevském jezeře. Jacques Piccard zemřel 1. listopadu 2008 ve svém domě na břehu Ženevského jezera ve Švýcarsku. Bylo mu 86 let.
Autor: CTK / AP / , ČTK