Šanci v hokejové NHL dostal Dobeš i díky tomu, že druhý gólman Montrealu Cayden Primeau podával příšerné výkony. Po sešupu na farmu se ale, zdá se, vzpamatoval.
Pozvánka nahoru však nepřichází. Dobeš ho totiž zastupuje fantasticky.
Dokonce si vede lépe než jednička Samuel Montembeault. V šesti utkáních dosáhl na úspěšnost zákroků přes 93 procent, zatímco Kanaďan není po 37 kláních ani na 90 procentech.
S tím souvisí Dobešova rostoucí popularita, místy připomínající mánii.
"Kdo chce být hokejistou na nejvyšší úrovni, musí vědět, že s tím přijde pozornost. Se mnou se to ale stalo ze dne na den, neočekával jsem to. Jeden den jsem byl na farmě, druhý v letadle. A po Floridě se mi změnil život," připomněl Dobeš v rozhovoru s českými novináři svůj prosincový debut, v němž senzačně vynuloval obhájce Stanley Cupu.
V kanadském Montrealu, který je vedle Toronta považovaný za mekku hokeje, logicky přišel o anonymitu.
"Když někam jdete a potkáte více lidí, je najednou větší šance, že za vámi někdo přijde a pozdraví vás. Všechno ale probíhá v pohodě. Myslím, že se s tím vypořádávám bez problému, dál se mohu soustředit na hokej," ujistil 23letý brankář.
Pořád si ale zvyká. Stejně jako na obří montrealský stadion Centre Bell se třemi prstenci a více než 21tisícovou kapacitou, s přehledem nejvyšší v NHL. Pro srovnání - pražská O2 arena nabízí pro lední hokej asi o čtyři tisícovky míst méně.
"Přijde mi, že těch pár tisíc vám udělá rozdíl, fanoušci jsou slyšet o trochu víc. Řekl bych, že naše hala je asi nejlepší, ve které jsem kdy hrál a ve které kdy budu hrát," prohlásil Dobeš.
Aby mohl montrealský svatostánek nazývat domovem i v budoucnu, musí s Canadiens, klubem, který ho před necelými pěti roky draftoval v pátém kole, podepsat novou smlouvu. Momentální nováčkovská mu v létě vyprší.
"To je to nejdůležitější, na co teď myslím. Abych v Montrealu chytal co nejvíc a abych tady podepsal smlouvu na další rok," poznamenal brankář, který se kvůli angažmá ve frankofonním městě učí francouzsky, hlavně přes léto, kdy má více volného času.
Kvůli kariérním starostem příliš nemyslí na českou reprezentaci, byť se mu zamlouvalo setkání s trenéry národního týmu Radimem Rulíkem a Tomášem Plekancem.
"Na farmě jsme se po tréninku bavili 30 minut a jsou to super chlapi, ale nic konkrétnějšího doteď neproběhlo. Reprezentace zatím není moje první volba, ale uvidíme, co se stane v budoucnu," řekl Dobeš.
Ačkoliv se kdysi objevil v mládežnické reprezentaci, na žádné velké akci, jako je mistrovství světa dvacítek nebo dorostenecký Hlinka Gretzky Cup, nikdy nechytal.
I proto, že už coby náctiletý zmizel v systému amerického hokeje, kde to dotáhl až na pozici jedničky Ohijské státní univerzity.
Šest let ve Spojených státech ho ovlivnilo. "Můj život je v Americe. Jestli se někde cítím jako doma, tak je to Amerika," přiznal.
V zámoří mu zásadně chybějí akorát rodiče. "Pořád žijí v Česku a já mám toho hokeje tolik, že je moc nevidím. Do Česka se moc nevracím. Kamarády tam sice mám, ale deset let jsem je pořádně neviděl. Je to vždycky jen pár dní, týden. Potom už jsem zase v Americe. Snad se sem rodiče jednou přestěhují, to by bylo super. Já i brácha už jsme si tady zvykli," přidal s odkazem na mladšího bratra Zdeňka, který jako obránce nastupuje v méně známé americké juniorce NAHL.
"Je pravda, že už se někdy trošku více cítím jako Američan než Čech," svěřil se ostravský rodák.