Připomínáme si Mezinárodní den snižování emisí CO2. Revolucí může být nízkouhlíkové sklo

Na úterý 28. ledna připadá Mezinárodní den snižování emisí CO2. Za více než třetinu celkových emisí oxidu uhličitého přitom stojí výstavba a provoz budov, přičemž za pětinou z toho stojí prosklené fasády. Dopad těchto emisí lze ovšem snížit, například využitím nově vyvinutých nízkouhlíkových skel. Ta díky inovativním výrobním, dopravním a provozním procesům snižují emise CO2 až o třetinu.
Celých 39 % skleníkových plynů pochází z výstavby a provozu budov, včetně jejich vytápění a spotřeby energií. „Současný proces výstavby nových budov je z tohoto pohledu dlouhodobě neudržitelný. Je nezbytné hledat šetrnější způsoby a pracovat s ekologičtějšími materiály, abychom významně snížili uhlíkovou stopu ve stavebnictví ,“ vysvětluje manažer pro udržitelnost Michal Široký ze Saint-Gobain Glass, jednoho z předních výrobců stavebního skla.
Snížení emisí a energetické náročnosti při výrobě skla je cílem inovací
Zhruba pětinu uhlíkové stopy každé budovy produkují fasády, které jsou zejména u administrativních komplexů často pokryté sklem. „Obecně platí, že u stavebního skla největší uhlíkovou stopu zanechává výrobní proces. Při něm dochází k uvolňování takzvaného vázaného uhlíku, tedy emisí vznikajících při těžbě surovin, výrobě a zpracování materiálu. Tento proces představuje celých 72 % uhlíkové stopy stavebního skla. Naším cílem je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“ doplňuje Michal Široký.
Saint-Gobain Glass uvedl v roce 2022 na trh první nízkouhlíkové sklo ORAÉ®. „Recyklované sklo tvoří 64 % skloviny. Přístup k recyklovanému sklu je však poměrně obtížný, protože je málo specializovaných firem, které sklo roztřídí, demontují, pročistí a odvezou do sklárny ke zpracování. Navíc existují legislativní překážky, které využití materiál ů z demolic nejsou příliš nakloněny ,“ vysvětluje Michal Široký. Při samotné výrobě se navíc využívají obnovitelné zdroje energie. Celkově tak nízkouhlíkové sklo ORAÉ® přináší snížení uhlíkové stopy o 35–40 %. Kromě technických parametrů skla se stává dalším důležitým faktorem také uhlíková stopa. „ Zlepšování technických vlastností skla se posouvá na hranici technologických možností a ekonomického efektu. Příležitost je tedy v snižování dopadů výroby skla na životní prostředí ,“ dodává odborník ze Saint-Gobain Glass.
Protisluneční nízkouhlíkové sklo výrazně šetří energii v budovách
Velký smysl dává využití nízkouhlíkového skla ve variantě s protislunečními povlaky řady COOL-LITE®, které v létě zabraňují přehřívání interiéru a přinášejí tak výrazné úspory za klimatizaci. To má zásadní význam v energetické bilanci budov se skleněnými fasádami. Snižuje tak i emise, které se uvolňují během následného využívání budov. „Moderní protisluneční zasklení má prakticky neutrální vzhled, a proto nedochází k omezení prostupu přirozeného světla do prostor, kde lidé celý den pracují ,“ objasňuje odborník ze Saint-Gobain Glass.
Recyklované sklo, tedy ploché sklo vyrobené ze střepů, snižuje emise CO2 přibližně o 700 kg na každou tunu ve srovnání s výrobou skla z primárních surovin. Využití jedné tuny střepů při výrobě nejen ušetří 1,2 tuny přírodních surovin, jako jsou písek, vápenec a dolomit, ale také přispívá k ochraně omezených přírodních zdrojů. Zároveň recyklovaný obsah nijak neovlivňuje kvalitu skla – jeho vizuální vlastnosti, odolnost i výkon zůstávají na stejné úrovni jako u skla s vysokým podílem prvotních surovin.
Při posuzování vlivu stavebních materiálů, včetně skla, na životní prostředí je třeba zohlednit celý jeho životní cyklus – od těžby surovin, výroby a zpracování, přes provoz budovy až po recyklaci. U kancelářských budov dochází k přestavbě nebo rekonstrukci zhruba každých 15 až 20 let, což podtrhuje význam udržitelných materiálů a technologií. „ Na všechny tyto aspekty jsme mysleli při vývoji nízkouhlíkového skla. Je důležité nezaměřovat se pouze na jednu fázi životního cyklu produktu, ale brát v úvahu celý proces,“ uvádí odborník ze Saint-Gobain Glass.
Nízkouhlíkové sklo již nachází své uplatnění zejména u větších budov se skleněnými fasádami. Ve Skandinávii je již vyhledávané jak architekty, tak investory. Řada staveb zde dokládá jeho využití, včetně nedávného projektu Habitat 7 ve švédském Göteborgu. Nízkouhlíkové sklo ORAÉ® se tak postupně stává běžnou součástí udržitelných projektů. Lze očekávat, že s rostoucím zájmem o certifikace budov podle standardů BREEAM, LEED nebo národních systémů bude poptávka po nízkouhlíkových materiálech nadále růst.
Společnost Saint-Gobain letos slaví 360 let od svého založení. V roce 1665 začínala jako královská sklářská manufaktura ve Francii a od té doby se neustále věnuje vývoji, inovacím a zdokonalování technologií v oblasti zpracování skla.
Sdílejte článek na sociálních sítích nebo emailem
Fotogalerie na bydlet.cz, nejlépe hodnocené fotografie
Články Tiskové zprávy
- Penzijní fondy by měly kupovat nájemní byty. Jde o bezpečnou investici s pravidelným výnosem
- Stavební povolení v Moravskoslezském kraji v roce 2024: úřady vydaly 6 658 stavebních povolení, ve srovnání s rokem 2023 o 1 342 méně
- Domácnosti šetří na nesprávných místech, ukázal průzkum. Jak opravdu snížit účty za energie?
- Loni českými letišti prošlo jen o 5 % méně lidí než v rekordním roce 2019 - výsledku posledních let výrazně pomáhají regionální letiště
- Rezidence Radimova Břevnov je zkolaudovaná, nabízí poslední byty a luxusní penthousy na prodej v atraktivní lokalitě Prahy 6
- Kolik plynu máme v zásobnících. Vystačí do konce topné sezóny? A bude příští rok dražší?