Kromě Glagolské mše se sir Simon Rattle s orchestrem zaměří na druhou řadu Slovanských tanců Antonína Dvořáka, které zazní vždy v první polovině programu.
Koncerty se konají tuto středu, čtvrtek a pátek, už jsou vyprodané. Jejich sólisty budou sopranistka Iwona Sobotková, altistka Lucie Hilscherová, tenorista Pavel Černoch a basista Jan Martiník, na varhany zahraje Petr Čech. Pražský filharmonický sbor povede Lukáš Vasilek. Čtvrteční vystoupení bude možné sledovat online.
Rattle vystupuje v Rudolfinu poslední roky poměrně často, s manželkou a mezzosopranistkou Magdalenou Koženou byli mimo jiné rezidenčními umělci České filharmonie pro sezonu 2022/2023. Zatím vyvrcholením Angličanovy dlouhodobé spolupráce s prvním českým orchestrem se stal okamžik, kdy se zkraje aktuální sezony ujal funkce hlavního hostujícího dirigenta s dovětkem "k poctě Rafaela Kubelíka". Rattle momentálně tráví nejvíc času v Mnichově, kde je šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu.
"Můj vztah s Českou filharmonií začal, už když mi bylo osm nebo devět let. Rodiče mi dávali kapesné, abych si mohl kupovat nahrávky, a já se zavrtal do katalogu Supraphonu. Byl strašně zajímavý a nahrávky v něm vyšly občas levněji než u západních firem," uvedl před časem Rattle. Tehdy podle svých slov zjistil, jak neopakovatelně první český orchestr zní, jaký charakter mají dřevěné dechy nebo nakolik jedinečné jsou smyčce. "Zdálo se mi, jako bych s Českou filharmonií vyrůstal. Určující pro mne byly zejména nahrávky Karla Ančerla, které se staly součástí mého hudebního růstu," doplňuje.
Jeden z nejprestižnějších dirigentů současnosti Rattle už je držitelem Řádu za zásluhy uděleného někdejší anglickou královnou Alžbětou II. a městem Berlín. V květnu převezme Hudební cenu Ernsta von Siemense, někdy přirovnávanou k Nobelově ceně.
Glagolskou mši složil Leoš Janáček roku 1926 na staroslověnský text během tří intenzivních týdnů v Luhačovicích. Přestože náčrty měl už z dřívějška, výsledná hudba byla zcela nová a nesmírně emotivní. Po premiéře v Brně roku 1927 kompozici dále upravoval.
Česká filharmonie poprvé zahrála Glagolskou mši o rok později pod taktovkou Jaroslava Kvapila. Od té doby ji provedla více než sedmdesátkrát, přičemž více než třetina koncertů se uskutečnila v zahraničí. Nejčastěji, sedmnáctkrát, ji dirigoval Václav Neumann. Jen v letošní sezoně filharmonici toto dílo připomněli již čtyřikrát - Jakub Hrůša ho dirigoval v hamburské Labské filharmonii a londýnské Royal Albert Hall, Semjon Byčkov pak v karlovarském hotelu Thermal a newyorské Carnegie Hall.
