ŠupinováníSáčky s materiálem pak postavíme někam na skříň, protože nahoře bývá nejtepleji a už se můžeme těšit na výsledek. Jenom je třeba kontrolovat
vlhkost. Teplota je v letním období ideální a pokud narostou cibulky na šupinách do přiměřené velikosti, můžeme je ještě na podzim vysadit na záhon asi do hloubky 5 cm. Na jaře vyrostou na cibulkách lístky a někdy i malé lodyžky s několika listy. Květů se dočkáme až v následujících letech. To závisí na odrůdě, kterou jsme takto namnožili.
Někdo používá pro inkubaci místo sáčků různé
truhlíky, ale zde se obtížněji udržuje vlhkost.
Výsadba šupin po odlámání přímo na záhon je příliš riskantní a o výsledek se podělí mnoho chorob a škůdců.
U některých odrůd lilií naroste na jedné šupině třeba i 10 cibulek, ale množství je na úkor velikosti.
Připomínám, že zvláště některé
nové odrůdy lilií jsou poměrně choulostivé a nelze je ponechat přes zimu venku na záhonech. Poměrně náročné na pěstování jsou také vesměs
botanické druhy a to platí i pro oba naše druhy chráněných lilií:
L. martagon a
L. bulbiferum.
Přítel
Pernica uvádí, že to jde provést i na jaře z koupených prochlazených cibulí. Ano, dávám mu za pravdu, má to však drobný háček: u takových cibulí nemáme jistotu pravosti odrůdy a hlavně nevíme nic o zdravotním stavu, takže můžeme úspěšně vypěstovat nové malé rostlinky a pak zjistíme, že je materiál virózní a všechno vyhodíme. I pokud máme štěstí, některé, zdůrazňuji některé druhy a odrůdy lilií vyžadují k dalšímu vývoji alespoň měsíční prochlazení, např. v chladničce. Tomu se právě při letním šupinování vyhneme, protože šupiny s cibulkami vysadíme ven do nádob, nebo na záhon ještě na podzim a příroda se postará…